Redakce EOS

Jak zacházet s penězi nás učí hlavně rodiče, přiznávají české děti

Přetrvávající fenomén nedostatečné finanční gramotnosti sužuje mnoho českých domácností. V důsledku toho lidé činí chybná rozhodnutí, jako je nadměrná spotřeba, nevýhodná volba finančních produktů nebo sjednávání neuvážených půjček. Řešením přitom může být vzdělávání v oblasti financí už v útlém věku. Dostatečná finanční gramotnost je pak může v dospělosti ochránit před nehospodárným chováním. V anketě společnosti EOS KSI, do které se zapojilo 632 dětí ve věku 12 až 16 let z celé České republiky, však děti tvrdí, že finanční gramotnosti je učí více doma než ve škole.

Nízká úroveň finanční gramotnosti Čechů není žádnou novinkou. Řada domácností často zápolí se zadlužením, které často končí i nekonečnými exekucemi. Vzdělávání ve světě financí již na základních školách, doplněné pestrými vzdělávacími programy, se proto dostává stále více do odborné i veřejné diskuse. Významnost finančního vzdělávání už u dětí podporují také výsledky průzkumu České bankovní asociace, podle kterého se 54 % Čechů domnívá, že děti nejsou k povědomí o financích dostatečně vedeny v rodině. „Rozvíjení finanční gramotnosti již v dětském věku považujeme za velmi důležité. Nezřídka na školních akcích zjišťujeme, že řada dětí nemá žádnou představu, co to peníze jsou, kde se berou a jak je správně používat. Hrozí zde tedy nejen riziko špatných rozhodnutí, ale zejména snadné zneužitelnosti finanční naivity dětí,“ říká Mgr. Jakub Černý, ředitel Masarykovy základní školy Debř v Mladé Boleslavi. O vědomostních možnostech dětí na základě jejich věku hovoří také ředitelka Základní školy Tetín u Berouna Mgr. Ladislava Malířová: „Již v mateřské škole si děti hrají na obchod – prodávají, nakupují, sice jen dle svých představ, ale již v tomto věku získávají první zkušenosti s finanční gramotností. Od 1. třídy, kdy se již dokáží obratněji orientovat v číselných hodnotách, postupně více vnímají funkci bankovek a mincí.“

S více jak polovinou českých dětí doma rodiče mluví o penězích

Podle ankety společnosti EOS KSI jsou peníze důležité pro 85 % dotázaných děti. „Pozitivní zjištění je, že více jak polovina (58 %) přiznává, že s nimi doma rodiče finance probírají. Sedmi z deseti dětí (73 %) dávají rodiče kapesné a 73 % z nich dostává více jak 200 Kč měsíčně,“ komentuje výsledky Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI. Ne příliš pozitivní zjištění je, že třičtvrtě (75 %) mladých respondentů tvrdí, že ve škole je zacházet s penězi nikdo neučí. V anketě děti také přiznávají, že utrácí nejčastěji za jídlo, pak za oblečení a kosmetiku. Kdyby ze dne na den dostaly 100 tisíc korun, tak by je všechny utratil pouze jeden ze sta. Nejčastěji tvrdí, že by část utratily a část si uložily (46,5 %) nebo by si je všechny uložily (42 %).

Vzdělávací projekty cestou k lepší budoucnosti

V České republice existuje řada vzdělávacích projektů, které se snaží nepříznivou situaci zlepšit. Jedním takovým je projekt ManoMoneta. „Projekt pomáhá dětem od 9 do 13 let se naučit hospodařit s penězi zábavnou formou a připravit je na realitu dospělého života ve světě financí. Rovněž poskytuje učitelům kvalitní výukové materiály, prostřednictvím kterých mohou žákům hravou formou přiblížit problematiku financí,” popisuje Vladimír Vachel z EOS KSI. Podobné programy považují za důležité právě školy. „Přínosné jsou aktivity, se kterými přichází do školy odborník, kterého děti vnímají zase jinak než učitele. Žáci při takových lekcích hodně diskutují a doptávají se,“ přibližuje vlastní zkušenost Ladislava Malířová ze Základní školy v Tetíně.

Na webových stránkách ManoMonety si mohou učitelé zdarma stáhnout potřebné výukové materiály a následně si s dětmi vyzkoušet hru v podobě vědomostních karet, na kterých se objevují pojmy jako rozpočet, faktura, banka, dluh, peníze či spořící účet. „Naším cílem je, aby si děti prostřednictvím her a navozením reálných životních situací vyzkoušely, co je v dospělosti bude čekat,” dodává Vladimír Vachel s tím, že učitelé mají možnost si na stránkách projektu zažádat o bezplatnou konzultaci či o ukázkovou hodinu.

Ankety mezi dětmi a mladými se zúčastnilo 632 respondentů. Probíhala on-line v prosinci 2022. Účast byla podmíněná věkem od 12 do 16 let.

Platební morálka firem po 8 letech klesá

Výsledky mezinárodního průzkumu skupiny EOS mezi firmami:

• Každá pátá faktura v západní Evropě a každá čtvrtá ve východní Evropě je zaplacena pozdě, nebo není proplacena vůbec
• Platební morálka firem se v uplynulých osmi letech stále zlepšovala, letos poprvé poklesla
• Prodlužuje se nejen délka úhrady, ale i podíl zpožděných a nedobytných plateb
• České firmy se kvůli nezaplaceným fakturám od dodavatelů krachu nebojí
• Téměř polovina evropských společností využívá externí správce pohledávek

Zpoždění plateb je nejdelší za posledních 8 let

Úhrada faktur po termínu je v podnikatelském prostředí běžná, ale od roku 2015 se situace průběžně zlepšovala, a to jak v zemích západní, tak i východní Evropy včetně České republiky. Při posledním dotazování českých firem v roce 2019 bylo průměrné zpoždění úhrady faktur 21 dní, v letošním roce přiznaly firmy zpoždění 23 dní, což znamená obrat k horšímu poprvé po osmi letech. „Výše inflace, drahé energie či válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje mezi podnikateli pocit nejistoty a obavy, které častěji řeší právě zadržováním plateb dodavatelům. Obávám se, že tento problém bude narůstat a může způsobit platební neschopnost některých menších firem. Následná řetězová reakce pak přispěje k dalšímu zhoršování naší ekonomiky,“ predikuje budoucí vývoj Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Roste podíl nezaplacených a zpožděných plateb

Podle průzkumu skupiny EOS se v České republice za poslední tři roky zhoršila platební morálka o 3 procentní body. Zatímco v roce 2019 byl podíl pozdě zaplacených a nedobytných faktur 19 %, v letošním roce firmy přiznaly 22 % takových případů. „Pozitivní je, že ke svým závazkům české firmy i spotřebitelé přistupují stále ještě zodpovědně. V podílu zpožděných plateb jsme na tom sice o dost hůře než Němci se stabilními 14 procenty, ale stále jsme nad východoevropským průměrem. Zdaleka nejhorší situaci popisují firmy na Slovensku, kde je podíl plateb po splatnosti celých 28 procent,“ komentuje Vladimír Vachel.

České firmy se kvůli nezaplaceným fakturám krachu nebojí

Průzkum ukázal, že české firmy se krachu kvůli nezaplaceným fakturám od odběratelů bojí zdaleka nejméně. Obavy potvrzuje pouze každá šestá firma v Česku (15 %). Evropský průměr je přitom okolo 20 %. Co se západních států týče, tak tuto obavu mají nejvíce firmy ve Velké Británii (27 %) a Francii (26 %), ale i v sousedním Německu (21 %). Na východě od našich hranic se existenčních problémů bojí nejvíce firmy v Chorvatsku (29 %) a Řecku (24 %). Slovenské firmy jsou na tom podobně jako ty české a strach z krachu kvůli platbám po termínu přiznává 17 % z nich.

Když dojde na důvody pro neplacení faktur včas, čeští podnikatelé uvádějí nejčastěji jako možnou příčinu druhotnou platební neschopnost a plné využití dodavatelských úvěrů. Faktury tedy neplatí především proto, že jim dluží jejich odběratelé. Problém to představuje pro 53 % českých podniků. Na třetí místo se dostala momentální platební neschopnost (37 %), která v důvodech letos poprvé překonala i důvody způsobené nedostatečnými interními kapacitami (33 %). Platební neschopnost odběratelů zmiňovaly jako vážný problém firmy v Rumunsku (53 %), v Maďarsku (51 %) a ve Francii (50 %).

Budoucí výhled: Optimismus vystřídala skepse

Při dotazování na očekávaný vývoj platební morálky v roce 2019 vyjádřily firmy napříč Evropou optimismus. V letošním roce se vidění budoucnosti obrátilo doslova naruby jak ve východoevropských firmách, tak i z pohledu těch západoevropských. České firmy očekávají vývoj platební morálky v následujících dvou letech dokonce nadprůměrně negativně.

Téměř polovina evropských společností využívá externí správce pohledávek

Aby se firmy mohly soustředit na své podnikání, často některé ze svých aktivit outsourcují na externí dodavatele a to včetně služeb v oblasti správy pohledávek. Potvrzuje to téměř polovina firem v Evropě (46 %).  V zemích východní Evropy přitom počet těchto firem narostl ze 41 procent na celých 50 procent, takže se v outsourcingu dostaly dokonce před západní Evropu (42 %).  V Česku tuto službu využívá 41 % společností.

O průzkumu:  

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2022. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 200 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi včetně České republiky bylo dotazováno 200 firem na různé aspekty spojené s platebními transakcemi a na obecné ekonomické trendy.  

Platební morálka Čechů rekordně rostla. Na konci roku ale může dojít k dramatickému propadu

Platební morálka Čechů s dluhy po splatnosti se rok od roku zlepšovala a loni se dostala na historické maximum. Počet lidí, kteří dodržovali dohodnutý splátkový kalendář, loni vzrostl na 47 %, což představuje 23% nárůst oproti předchozímu roku. Dlužníci ochotněji komunikovali a své dluhy řešili s inkasními agenturami relativně včas. Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spláceli, dosahovala výše 2 508 Kč. Nejčastěji lidé dlužili za splátky úvěrů a krátkodobých půjček. Nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek byli lidé v Praze (53 %), zdaleka nejméně pak v Libereckém kraji (36 %) a Pardubickém kraji (38 %). Vyplývá to z celoročních statistik mezinárodní inkasní agentury EOS KSI.

„Čeští dlužníci přistupovali k úhradě svých dluhů rok od roku zodpovědněji. To se ovšem nyní může kvůli vysoké inflaci změnit. Očekáváme dokonce změnu dramatickou a letošní rok bude zlomový,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Průměrná částka, kterou dlužníci pravidelně hradili, zůstala v roce 2021 obdobná a činí
2 500 Kč. Pozitivní růst všech ukazatelů byl způsoben zejména lepší finanční situací dlužníků. Mezi lidmi zůstalo díky pandemii více peněz a míra nezaměstnanosti byla stále velmi nízká.

„Česká ekonomika míří do recese a je pravděpodobné, že ji bude provázet tlak na propouštění. To může vedle inflace představovat další impuls ke zhoršení platební morálky. Je otázkou, jak budou dlužníci ke svým dluhům po splatnosti přistupovat. Dlužníkům v takové situaci radíme přehodnotit své výdaje, omezit spotřebu a v případě potíží ihned komunikovat se svým věřitelem. Seriózní věřitelé obvykle přistoupí na individuální řešení dluhu například formou delšího splátkového kalendáře,“ dodává Vladimír Vachel.

Ze zkušeností EOS KSI vyplývá, že v jednotlivých regionech jsou ve splácení velké rozdíly. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Královehradecký (3 042 Kč) a Jihočeský kraj (2 969 Kč). Nejméně pak splácí v Moravskoslezském kraji (2 110 Kč). Největší problém domluvit se s dlužníky na splátkovém kalendáři je v Ústeckém kraji (35 %). Co se týče dodržování domluveného kalendáře, nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek jsou lidé v Praze (53 %), nejméně pak v Libereckém (36 %) a Pardubickém kraji (38 %).

Kolik procent lidí je ochotno se domluvit na splátkovém kalendáři podle krajů:

Jak disciplinovaní jsou lidé v dodržování dohodnutých splátek podle krajů:

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí mezinárodní skupiny EOS, jenž disponuje pobočkami ve 23 zemích světa, které se specializující se na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Důvěra veřejnosti v bezpečné nakládání s uživatelskými daty mezi firmami z různých oborů výrazně kolísá. Zatímco bankám internetoví uživatelé v Evropě poskytují data převážně s pocitem bezpečí, sociálním sítím se svými údaji příliš nevěří. Při nakládání s uživatelskými daty dosahuje důvěra v banky mezi Evropany 54 % a u Čechů dokonce 66 %. Banky jsou také jediné s nadpoloviční důvěrou mezi dotázanými. Sociálním sítím na chvostu žebříčku věří pouhých 14 % dotázaných v Evropě a 16 % v Česku. Přestože důvěra je problémem, sdílení je nutností. Alespoň si to myslí tři pětiny Čechů, podle nich by bez sdílení svých údajů nemohli využívat služby, které jednotlivé společnosti poskytují. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat z pohledu internetových uživatelů.

Evropa má důvěru v banky a poskytovatele online plateb

Důvěra ve zpracovávání údajů o zákaznících je zásadně ovlivněna typem instituce, která s daty nakládá. V Evropě si největší důvěru zákazníků zachovávají banky, s daty jim důvěřuje více než polovina (54 %). Naopak nejmenší důvěru mají zákazníci v sociální sítě a komunikační služby, věří jim jen 14 % Evropanů. Důvěra Čechů v bankovní instituce je mezi Evropany neobvykle vysoká neobvyklá. Vyšší důvěře se banky těší už jen v Severní Makedonii (67 %) a například bankovnictvím proslulé Švýcarsko je až třetí (61 %). Nejméně věří zákazníci bankám ve Španělsku a Francii. „Vysoká důvěra v banky v České republice pramení zřejmě z pocitu vysoké regulovanosti bankovního trhu, který dosud není postižen žádným zásadním případem úniku dat či jejich prokázaným zneužitím,“ vysvětluje Vladimír Vachel, z inkasní agentury EOS KSI.

Jaké jsou tedy motivace ke sdílení údajů, když důvěra v některé instituce není příliš vysoká? Průzkum EOS ukázal, že většina lidí cítí, jako by neměla na výběr a sdílení dat bylo téměř vynuceno. Pokud by totiž data nesdíleli, nemohli by plně využívat služby, které společnosti poskytují, uvedly tři pětiny (66 %) Evropanů. Mezi největší zastánce tohoto názoru patří Makedonci (77 %), Češi (61 %) jej naopak spolu s Francouzi (58 %) a Španěly (61 %) podporují nejméně. Polovina Čechů také uvedla, že si není zcela vědoma, jak sdílení údajů zabránit či jaké nastavení změnit, aby ke sdílení nedocházelo. Tento výsledek Čechy zařadil mezi premianty Evropy, ostatní národy projevily v tomto ohledu daleko větší nevědomost.

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Přestože krize v souvislosti s pandemií Covid-19 měla vliv na příjmy a finanční situaci Čechů, do dluhů kvůli ní ve většině případů nespadli. Zadlužení z důvodu koronavirové krize potkalo pouze desetinu ekonomicky aktivní populace v Česku. Nejčastějším důvodem přitom byly běžné životní výdaje a spotřeba, ve čtvrtině případů pak zdravotní výdaje. Ty byly také během pandemie nejčastějším výdajem Čechů obecně, za zdraví utrácelo 40 % z nich. Druhým nejčastějším výdajem byla spotřební elektronika, kterou si navzdory krizi pořídila třetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.

Dluhová krize v Česku se prozatím odkládá

Navzdory pandemii se dluhy vyhnuly čtyřem pětinám Čechů. Kvůli krizi se zadlužilo 13 % z nich a nejčastěji se jednalo o částky do 26 (42 %), resp. 65 tisíc (28 %). „Část Čechů se sice během krize zadlužila, ale ve dvou třetinách případů se jednalo o relativně nízké částky. Koronavirus tak neovlivnil finanční situaci většiny českých domácností do té míry, aby si musely vzít půjčku. Svou roli mohlo sehrát pochopitelně i omezení některých výdajů a obezřetnější hospodaření s penězi. Každopádně nízká míra zadlužení v důsledku krize je z hlediska finanční zodpovědnosti Čechů dobrá zpráva,” hodnotí situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si Češi byli nuceni kvůli koronavirové krizi půjčit, nejčastěji šlo o pokrytí běžných výdajů a spotřeby, uvedlo to 60 % dotázaných. Třetina si musela půjčit prostředky na nájem nebo na náklady spojené s vlastním bydlením.

Část Čechů neměla finance na zdravotní péči

Během koronavirové krize vévodilo výdajům zdraví, dvě pětiny Čechů za něj utrácely nejvíce a pro 25 % z těch, kteří si kvůli krizi půjčili, bylo důvodem zadlužení. Za zdravotní výdaje výrazněji utrácela věková skupina 50+, kde měl tyto náklady každý druhý. Více za zdraví platili i lidé žijící v partnerských vztazích a také rodiny s dětmi, během pandemie za něj utrácely více než dvě pětiny z nich. „Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila. A to přesto, že situace může být způsobená i výpadkem příjmů a následnými potížemi při placení pravidelných zdravotních výdajů jako je nákup léků či například rehabilitace,” říká Vachel.

Za elektroniku Češi utráceli i během krize

Zdraví nebylo jedinou výraznou položkou na seznamu výdajů, téměř čtvrtina Čechů si během krize pořídila nové domácí spotřebiče. Nakupovaly je hlavně rodiny s dětmi, spotřebiče do domácnosti si pořídila třetina z nich. Ještě častěji ovšem Češi během krize kupovali spotřební elektroniku, kterou si jich během pandemie pořídilo 33 %. Za spotřební elektroniku výrazně častěji utráceli muži, uvedly to dvě pětiny dotázaných, zatímco mezi ženami pouhá čtvrtina. Častěji nakupovali spotřební elektroniku také lidé žijící v partnerském svazku a rodiny s dětmi. Téměř čtvrtina Čechů měla výdaje spojené s nákupem nábytku či jiného vybavení domácnosti. Také tyto položky častěji pořizovali muži a rodiny s dětmi. Domácnosti v Česku se vylepšovaly nejen vybavením, ale i menšími rekonstrukcemi. Za renovace utrácela čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů. Nejčastěji se do úprav pouštěly rodiny s dětmi, naopak nejméně času jim věnovali tzv. singles.

O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19

Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Pandemie koronaviru přinesla mnohým nejen finanční problémy, ale také příležitosti, jak ušetřit. Některé výdaje nebyly kvůli situaci uskutečnitelné. Češi i proto během pandemie nejčastěji (59 %) odkládali výdaje na dovolenou. Jakmile krize odezní, právě za dovolené se chystá utratit peníze jako první téměř polovina Čechů. Prostor pro úspory se projevil i ve splácení závazků. Češi větší potíže se splácením neuvádí, problémy mělo jen 15 % z nich a dvě pětiny ani nepředpokládají, že se v následujícím půl roce do finančních problémů dostanou. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.

Bez dovolené i bez zvelebené domácnosti

Koronavirová krize ovlivnila nejen zdraví, ekonomiku, ale i výdaje a plány lidí. Dovolenou si tak během pandemie musely odpustit tři pětiny Čechů. V sousedním Německu byla situace obdobná, na dovolenou nevyrazilo 65 % Němců. „Možnosti cestování byly od začátku krize značně omezené, což mohlo pomoci některým domácnostem ušetřit nemalé prostředky, které následně mohly investovat nebo jimi splatit své závazky. Tomu ostatně nasvědčují i výsledky průzkumu platební morálky EOS KSI. Podle nich se platební morálka Čechů loni oproti minulým letům zlepšila,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Během krize ovšem nezůstalo jen u odpírání dovolené, Češi často oželeli i zvelebování bydlení. Třetina dotázaných odložila nákup vybavení do domácnosti, například nábytku. Tyto tendence měli častěji mladších lidé pod 39 let. Posouvaly se také menší rekonstrukce a renovace, v Česku je odložil každý čtvrtý. Renovace se odkládaly například i v Chorvatsku, a to dokonce ze všech plánovaných výdajů nejčastěji. Kvůli krizi se do úprav nepustilo 45 % obyvatel. „V rámci průzkumu je to specifické, ovšem situace v Chorvatsku byla ovlivněna zemětřeseními, která zasáhla zemi koncem minulého a začátkem tohoto roku. I to může hovořit ve prospěch plánovaných investic do bydlení,“ upozorňuje Vachel.

Možnosti a priority skupin obyvatel se liší

Jakmile krize skončí, téměř polovina (45 %) Čechů plánuje své finance vložit do dovolené, kterou si mnoho z nich v krizi odpustilo. „Investice do dovolené je v tuto chvíli zcela pochopitelná, avšak i v této oblasti je důležité utrácet zodpovědně a kvůli odpočinku v Čechách nebo zahraničí se zbytečně nezadlužovat. Půjčka na dovolenou může být riziková i ve chvíli, kdy ji zpočátku zvládneme řádně splácet,“ varuje Vachel. Na dovolenou se ostatně nejméně ze všech skupin chystají samoživitelé, na něž má krize výrazný dopad. Jako hlavní prioritu uvedla dovolenou pouze pětina z nich, respondentů z ostatních skupin se na dovolenou chystá polovina. Samoživitelé nejvíce plánují investovat do zdraví (19 %) a vzdělání (18 %). Češi se také plánují pustit do vylepšování svých domácností. Každý pátý si po skončení krize plánuje nejprve koupit vybavení do domácnosti a 18 % se hodlá pustit do renovací. Tyto plány mají společné s Chorvaty, kterých se ale na renovace chystají dvě pětiny, zatímco na dovolenou jen třetina.

Splátky nebyly ani během krize problém

V plánovaných výdajích sice přišlo uskromnění splácení závazků se však krize nedotkla. V situaci, kdy by nebylo schopno splácet, se ocitlo jen 15 % Čechů. Navíc 61 % dotázaných ani nepředpokládá, že by se do finančních problémů dostalo v následujícím půl roce. „Zodpovědnost a schopnost splácet se ukázaly jako klíčové i během krize. Podle našich dat většina dlužníků našla na splátky dostatek peněz. Možná i za pomoci ušetřených financí, které by běžně utratili v jiných segmentech, například za zmíněné dovolené či vybavení domácnosti,“ dodává Vachel. Kupříkladu Chorvaté jsou na tom se splácením o něco hůře, krize zkomplikovala splácení 18 % z nich. Přesto dvě pětiny Chorvatů předpokládají, že dluhy se jim v budoucnu vyhnou. Oproti tomu v Německu mělo problém se splácením jen 12 % respondentů a více než tři pětiny z nich (65 %) ani v následujících šesti měsících finanční problémy nečeká.

O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19

Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, , Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Znáte hodnotu svých dat?

Získávání a využívání osobních dat uživatelů je ožehavým tématem diskusí ve všech částech světa. Jen třetina uživatelů internetu napříč Evropou například věří, že společnosti budou s jejich daty zacházet zodpovědně. Ani Češi nejsou výjimkou – společnostem důvěřuje čtvrtina. Za určitých okolností přitom nemají spotřebitelé s poskytováním dat takový problém, a to jsou-li za svou sdílnost náležitě odměněni. Odměny by podle nich měly být zejména finanční, pro tento typ kompenzace se vyslovilo 61 % Evropanů. V Česku je, z hlediska evropského průměru, podpora pro finanční odměňování nejnižší, přesto dosahuje 50 %. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat spotřebitelů.

Známe hodnotu svých dat? Podle většiny Evropanů ne

Podle tří čtvrtin (68 %) Evropanů si většina uživatelů není vědoma finanční hodnoty svých osobních údajů. Češi nejsou výjimkou, s tímto tvrzením souhlasí 65 % z nich. „Data, zejména ta osobní, jsou cennou komoditou. Například v inkasní oblasti může sdílení dat lidem ušetřit další výdaje. Čím obsáhlejší data máme, tím individuálněji se můžeme věnovat konkrétní situaci dlužníka a lépe mu pomoci,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.

Byť spotřebitelé ohledně finanční hodnoty svých dat spíše tápou, chtějí být za jejich další použití finančně odměňováni. V Evropě je pro finanční kompenzace za využití dat společnostmi 61 % respondentů. Nejvýraznější podporu jim vyslovili Chorvaté, nejslabší naopak Francouzi a právě Češi. Obecně ovšem převládá nevole spotřebitelů vědomě sdílet svá data za nějakou formu náhrady, ať už se jedná o slevu či nadstandardní služby. V Česku je tomu nakloněna sotva čtvrtina (24 %) dotázaných, což je s náskokem nejméně v Evropě.

Data, anonymita a důvěra

Důvěru ve společnosti, že budou zodpovědně nakládat s osobními daty, má jen třetina Evropanů. Češi (25 %) patří v tomto směru, opět spolu s Francouzi (18 %), k nejméně důvěřivým národům. Nejdůvěřivější jsou naopak Makedonci (47 %) a Slováci (46 %). „Je překvapivé, že Slováci jsou o tolik důvěřivější vůči společnostem než lidé u nás. Může to plynout z předchozí negativní zkušenosti s nakládáním s jejich daty, která je v Česku horší,” vysvětluje Vachel. Téměř třetina (28 %) Čechů v průzkumu uvedla, že toleruje anonymní využití dat společnostmi. „V praxi se rozlišuje správa osobních dat a výstupy z anonymizovaných dat. Užití anonymizovaných dat zákon nijak neomezuje, taková data jsou například zdrojem pro vytváření naší každoroční statistiky schopnosti Čechů splácet své závazky,“ dodává.

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Čeští dlužníci se poučili z předchozí ekonomické krize a navzdory globální pandemii spláceli minulý rok své závazky po splatnosti nad očekávání zodpovědně. I když průměrně hrazená výše splátky meziročně klesla o necelých 200 Kč, platební morálka se v roce 2020 v porovnání s předchozími lety zlepšila. Počet nových dohod o splácení dluhu i míra dodržení těch stávajících oproti předchozím letům rostly, ukazují celoroční data inkasní agentury EOS KSI.

V pandemií poznamenaném roce 2020 poklesla průměrná částka inkasovaná od českých dlužníků o 194 Kč na 2 561 Kč. Zároveň se však částka držela výrazně nad průměrem roku 2018 a v posledním kvartálu uplynulého roku se téměř vyrovnala průměru roku 2019. Řada dlužníků se zachovala zodpovědně, a i během druhé vlny se snažila závazky po splatnosti  umořit. Byť jde o první meziroční pokles od roku 2015, od kdy průměrná částka hrazená z nesplacených pohledávek postupně rostla, míra poklesu je oproti očekáváním odborníků malá.

Zjištění agentury EOS KSI ukazují, že nejistota dlužníkům rozhodně situaci neulehčuje, ale krátkodobě jim loni svědčila. Počet nových splátkových kalendářů v roce 2020 vzrostl na 39,25 %, tedy meziročně o 7,3 p. b. Současně vzrostla také míra dodržování splátkových příslibů (tzv. kept rate) na 38 %, o celých 46 % ve srovnání s průměrem let 2013-19.

„Loňská celoroční čísla můžeme vyložit tak, že lidé, co se chtěli domluvit, chtěli také zaplatit a snažili se reálně odhadnout své možnosti. Dalším faktorem mohlo být odložení povinnosti splácet během tzv. moratoria, kdy se dlužníci mohli díky vyšším dostupným prostředkům věnovat splácení dřívějších závazků, aniž by se tím v pozici dlužníků znevýhodnili,“ komentuje statistiky jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.

Podle Vachela je současný růst počtu nových příslibů i míry dodržení neobvyklý, příčinu vnímá mimo jiné v nemožnosti prostředky utrácet za cestování, kulturu a další běžné volnočasové výdaje. „Růst obou ukazatelů je důkazem snahy o odpovědné chování. Na přístupu českých dlužníků se výrazně projevila historická zkušenost z minulé ekonomické krize, po níž je znám nárůst dluhů a následných dluhových problémů, exekucí a insolvencí. Ti zodpovědnější se tomu snaží vyhnout,“ dodává. Inkasní agentura EOS KSI v minulém roce taktéž přistoupila k nasazení nových inkasních procesů a uzavírání realističtějších dohod, byť mnohdy s nižší hodnotou.

Z dostupných zdrojů vyplývá, že opětovné spuštění splátek po ukončení moratoria přibližně 90 % těch, co o odklad požádali, zvládlo. Podle expertů lze tedy dovozovat, že se v mezičase zvládli vypořádat s ostatními závazky a díky tomu se jim podařilo obnovit řádné splácení i těchto odložených půjček.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Uživatelé internetu napříč Evropou si nejvíce chrání data o své finanční situaci, zároveň je v digitálním prostředí nejméně sdílí s dalšími stranami. Češi jsou, co se týče sdílení dat, dokonce nejvíce „tajnůstkářským“ národem v Evropě. Mezi data, která přesto sdílí ochotněji obchodům, službám a aplikacím, patří kontaktní údaje (44 %). Téměř dvě pětiny Čechů (39 %) poskytují třetím stranám své osobní informace. Třetí nejčastěji sdílenou položkou jsou data o nákupním chování a oblibě určitých výrobků či značek (37 %). Oproti jiným národům jsou však čeští spotřebitelé stále rezervovaní, ačkoliv se zneužitím dat nemají ve většině špatné zkušenosti. Ukazuje to mezinárodní průzkum EOS KSI, který se zabýval aktuální hodnotou dat internetových uživatelů.

Ve finančních otázkách jsme ostražití. Pokud jde o nákupy, sdílíme mnoho

Kontaktní údaje, osobní informace, nákupní chování a podrobnosti o oblíbených značkách patří do kategorie, kterou Češi s třetími stranami sdílejí nejochotněji. Naopak zdravotní data si chrání Češi nejvíce a sdílejí málokdy (10 %). Zdrženlivější jsou oproti ostatním evropským státům i při sdílení dat o poloze, GPS a pohybu. S třetími stranami polohu sdílí třetina (27 %). „Data jsou samozřejmě cenným komerčním nástrojem. Často však mohou výrazně pomoct, například záchranným složkám s určením polohy ohroženého či při kontaktu s nakaženou osobou. Sdílení dat finančního charakteru může např. umožnit společnostem lépe pomoci zadluženým klientům se splácením úvěrů, jako se děje v našem sektoru. Obezřetnost je jistě chvályhodná, lidé by však měli poznat hranici, kdy tajnůstkaření může škodit jim samým,“ vysvětluje Vladimír Vachel z inkasní agentury EOS KSI.

Za obezřetností nejsou špatné zkušenosti

Paradoxem ale je, že téměř dvě třetiny Čechů (61 %) nemají se sdílením dat třetím stranám špatné zkušenosti, nebo o nich neví. Čeští spotřebitelé nejsou vůči společnostem a sdílení dat ani výrazně skeptičtí. Nedůvěřiví jsou dokonce méně, než je evropským průměrem. Tento přístup potvrzuje další nesrovnalost v chování na internetu – čtvrtina (25 %) například nijak neupravuje nastavení cookies souborů na jednotlivých webových stránkách a automaticky jim uděluje svůj souhlas. „Cookies jsou pěknou ukázkou, usnadňují personalizaci webu, díky nim web ví, jaké nastavení si uživatel při minulé návštěvě vybral nebo jaké osobní údaje má předvyplnit do formuláře. Webovému prohlížeči o sobě dovolujeme vědět relativně mnoho,“ říká Vladimír Vachel a doplňuje: „Výsledky průzkumu ukazují, že je v naší zemi třeba silně budovat digitální důvěru a gramotnost ohledně sdílení dat. Také bojovat proti dezinformacím, které okolo zneužití dat panují a výhody digitalizace zpomalují. Velká odpovědnost edukace je právě na straně firem.“

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Sdílená data jsou pro společnosti cennou komoditou, budují si digitální důvěru

Otázka, jak nakládáme s daty a jejich hodnotou, se stále častěji stává předmětem veřejné debaty. Data se jako zdroj informací stala klíčovým ekonomickým aktivem. Společnosti se dozvídají o spotřebitelích řadu osobních údajů a přizpůsobují jim své nabídky či produkty na míru. Konkrétně přes třetinu Evropanů (38 %) jsou tzv. „těžcí“ uživatelé internetu, kteří tráví online téměř každou volnou chvíli, používají nejrůznější digitální služby a sdílejí svá data intenzivně. Češi jsou ve srovnání s evropským průměrem méně aktivní, „těžkých“ uživatelů je zhruba čtvrtina (28 %). Nejčastěji sdílejí své kontaktní údaje (44 %). Vyplývá to z mezinárodního průzkumu EOS KSI, který se zabýval hodnotou dat internetových uživatelů a spotřebitelů. Podle odborníků je potřeba, aby společnosti budovaly více svoji digitální důvěru.

Pandemie a izolace s ní spojená zasáhla většinu zemí a ovlivnila i dobu, kterou věnujeme internetu. Čím více jsou lidé online, tím větší digitální stopu po sobě zanechávají. A právě ta je stále cennější komoditou na trhu. Osobní údaje firmy používají k různým účelům, pro vývoj nových produktů, individuální analýze potřeb zákazníků a k co nejpřesnějšímu zacílení marketingových aktivit.

Čtvrtina Čechů (28 %) tráví podle studie EOS téměř veškerý volný čas online, kde využívá řadu digitálních služeb, se kterými sdílí svá data. Tato data se pak přeprodávají dál. V porovnání s evropským průměrem jsme ale zdrženlivější, v Evropě je takovýchto těžkých uživatelů 38 %, v USA 35 %. V Čechách zároveň sílí trend, například po vzoru Německa a Slovinska, kdy sice spotřebitelé tráví na internetu a s digitálními službami hodně času, stejně tak ale oceňují i dobu strávenou offline aktivitami (50 % Čechů).

Čím více času tráví lidé online, tím více dat mohou s poskytovateli služeb sdílet. Češi uvedli, že nejčastěji poskytují dalším stranám své kontaktní údaje (44 %). Nejméně sdílenou komoditou jsou naopak data týkající se zdraví a zdravotního stavu, ty s různými společnostmi sdílí pouze desetina českých uživatelů internetu.

Přístupovými cestami k datové „dálnici“ jsou nejčastěji chytré telefony a počítače. Možnost trvalého připojení umožňuje nejčastěji kombinace několika zařízení najednou. Češi k tomu nejčastěji používají stolní počítač nebo laptop (88 %), chytrý telefon (82 %), chytrou televizi (38 %), tablet (36 %) nebo chytré hodinky (15 %).

„Pro společnosti není ani tak důležitý čas spotřebitelů strávený online, jako spíše jejich ochota sdílet s nimi svá data. K tomu si potřebují vybudovat tzv. digitální důvěru. V EOS se neřídíme heslem „sbírat data pro data“. Namísto toho vyznáváme minimalistický přístup, data shromažďujeme vždy pro konkrétní účel,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si firmy dokážou získat důvěru uživatelů internetu, budou s nimi pak lidé sdílet své údaje ochotněji. Z toho mohou profitovat nejen firmy, kterým data umožní lépe znát „svého“ zákazníka, ale i samotní uživatelé internetu.

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.