Časopis EOS
Tiskové zprávy
Dlužníkům se úhrady hůře slibují
- Čech je zatím stále nejméně delikventní dlužník Evropy
- Inkasní agentury letos očekávají skokové zhoršení morálky
- Dohody s dlužníky se uzavírají i hůře
Letošní rok přinese zhoršení platební morálky
Podle statistik EOSu se u dlužníků již projevují dopady náročné ekonomické situace. V datech za rok 2022 se na delikvenci dlužníků zatím nepodepsala ani pandemie, ani energetická krize a platební morálka českých dlužníků i v roce 2022 následovala dlouhodobý pozitivní trend. Podle předpokladů ale statistiky za rok 2023 stejně optimistické nebudou.
S dlužníky se hůře uzavírají dohody
Podle Asociace inkasních agentur narostla průměrná výše pohledávky pod správou inkasní agentury o 2 079 Kč. Čech inkasní agentuře splácí průměrně 20 177 Kč. Inkasní agentura EOS KSI navíc meziročně zaznamenala pokles ochoty dlužníků uzavírat dohody na úhradu dlužných částek. “V komunikaci se zákazníky dlouhodobě sledujeme vývoj míry příslibů k platbě, tedy ochotu dlužníků uzavřít dohodu o splacení dluhu. A tato hodnota za poslední rok poklesla. Naše data jasně ukazují, že Češi svou finanční situaci vnímají hůře než před rokem a nechtějí inkasním agenturám slibovat něco, co nemohou dodržet,” vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.
Nejvíce se ochota slibovat úhradu dluhu meziročně propadla v Jihočeském kraji, a to o téměř deset procentních bodů. Mírné zlepšení v uzavření dohody na splátce dluhu nastalo z celé republiky jen ve dvou krajích – v Praze a Ústeckém kraji. Zlepšení je však minimální a dosahuje přibližně jen jednoho procentního bodu.
Dlužníci nebudou mít z čeho splácet
Vysvětlením neochoty uzavírat dohody na splácení dluhu může být zhoršená životní úroveň občanů v celé republice. Ať už dlužníci žijí v kterémkoli kraji, všichni čelí vyšším cenám energií a vysoké inflaci, která navyšuje cenu položek v nákupním košíku. Jak ukázal další průzkum EOSu na počátku roku, Češi sice šetří nejvíce v Evropě a nově se zadlužil jen každý sedmý (v Evropě to byl každý pátý), ale za dostatečné považuje své úspory jen každý čtvrtý. A bude hůř. “Nevylučujeme, že v průběhu tohoto roku dojde ke skokovému nárustu dluhů i skokovému poklesu sledovaných hodnot. Dlužníci jednoduše nebudou mít z čeho brát, bude ještě obtížnější uzavírat s nimi dohody a zhorší se zřejmě i jejich naplňování ze strany dlužníků. Hospodářské výsledky České republiky i celé EU nejsou příznivé, ceny neklesají a úspory běžných občanů se ztenčují,” uzavírá Vladimír Vachel.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.
“Platím. Hotově. Zatím mám,” hlásí Čech
- Své finanční rezervy považuje za dostatečné čtvrtina Čechů.
- Hotovost je oproti pandemickým předpokladům opět v kurzu. Dává lidem pocit bezpečí a kontroly v těžkých časech.
- Češi jsou si v přijímání finančních rozhodnutí jistější než Švýcaři či Francouzi.
Více než polovina mladých Čechů platí hotově
V posledním půl roce se zadlužil každý sedmý Čech. Potraviny byly po energiích druhou položkou, na co si půjčit, a to i přesto, že jsou Češi evropskými přeborníky v nakupování ve slevách. Cenu u každodenních nákupů zohledňuje šest Čechů z deseti a stejný počet preferuje nákup zlevněného zboží. Zbytek Evropy se zadlužuje více. Nový dluh vznikl v době krize u každého pátého Evropana, v Maďarsku a Rumunsku se nově zadlužilo dokonce 30 % ze všech respondentů. Nejčastěji nový závazek nepřekročil částku 499 euro. Ačkoli si respondenti západní a východní Evropy půjčovali na rozdílné položky, pro celý kontinent je společné zadlužení kvůli pokrytí základních životních potřeb, jako jsou energie a jídlo, nebo výdaje na zdraví.
“Lidé v celé Evropě se nově zadlužovali především kvůli položkám důležitým k životu, jako jsou energie nebo potraviny, což je znepokojivé. Celkově ale ze studie vyplývá, že většina dotazovaných s penězi nakládá zodpovědně. Zajímavé je zjištění, že 42 % Evropanů používá hotovost častěji než před půl rokem. V České republice to tvrdí dokonce 53 % obyvatel ve věku 18-34 let, což je opačný trend, než jsme viděli během pandemie. Přestože jsme ve využívání bezhotovostních plateb dlouhodobě nad evropským průměrem, pro řadu lidí hotovost stále představuje bezpečí a kontrolu, která je pro ně v dnešní době důležitá a přispívá tak k jejich zodpovědnému chování,” vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI s.r.o.
Čech oběd v restauraci a kávu s sebou oželí
Spotřebitelé napříč Evropou se v těžkých časech museli něčeho vzdát. Největší škrty v plánovaných výdajích tvořilo cestování, stravování v restauracích, kultura a volnočasové aktivity, kterých se vzdala třetina Evropy. Češi se uskromnili ještě více, výdaje za tyto položky omezili až o 45 % a snahu ušetřit ukázali také u nákupu oblečení a každodenních malých radostí. U mladší respondentů (18–34 let) je odhodlání ušetřit o to výraznější, o co menší jsou jejich finanční rezervy – výdaje na cestování nebo drobnosti typu káva s sebou si odpouští každý třetí.
Kdo šetří, má za tři. Ale jen v Německu.
Těžká doba nutí lidi sáhnout do úspor. Ovšem jen pokud je z čeho brát. Největší odhodlání šetřit vykazují v celé Evropě lidé starší 51 let. 23 % z nich také své úspory považuje za dostatečné. Nejlepší situace je v Německu, tam je se svou finanční rezervou spokojený téměř každý třetí. Naopak nejhoršího výsledku dosahuje jih Evropy, kde si dostatečnou finanční rezervu vytvořilo jen 10 % Srbů a 17 % Chorvatů. Výrazně lépe je na tom čtvrtina Čechů, která své úspory považuje za dostatečné. Spokojenost s finanční rezervou u Čechů stoupá úměrně s věkem. Pouze 21 % mladých Čechů považuje stav svých finančních rezerv za dostatečný, Slováci či Maďaři jsou na tom podobně. Naopak čeští respondenti starší 51 let jsou spokojeni téměř jako naši západní sousedé (30 %).
Mladí Češi si věří víc než Švýcaři, ale chtějí se vzdělávat
Své budoucí finanční situace se bojí 47 % všech respondentů. Celou Evropu svírá obava z inflace a rostoucích cen. Obavy z budoucnosti nenechají spát především mladé v České republice, kde se rostoucích cen bojí více než tři čtvrtiny respondentů. Mladí Češi mají stejně jako jejich evropští vrstevníci také obavy ze ztráty zaměstnání (27 %), ačkoli je situace na českém trhu práce dobrá a míra nezaměstnanosti klesala také v dubnu na 3,6 %.
Mladí svému strachu čelí snahou o vzdělání. Zvýšit svou finanční gramotnost chce více než polovina dotazovaných, což výrazně převyšuje čísla za celou Evropu (43 %). V České republice je zájem o finanční vzdělávání u mladých ještě o tři procenta vyšší. Nad evropským průměrem je také česká jistota při příjímání finančních rozhodnutí - 46 % mladých Čechů ve finančních rozhodnutích netápe. Ještě lépe jsou na tom skupiny respondentů starších 51 let. Pevně v kramflecích se cítí být 67 % z nich. Celkově tak Češi v jistotě rozhodování o penězích předčí i Němce či Švýcary.
Ochota dále se finančně vzdělávat klesá s věkem a u respondentů starších 51 let už je finančnímu vzdělávání otevřeno jen 34 % dotazovaných. “Pokles zájmu o zvyšování finanční gramotnosti u starších lidí je pochopitelný a touha u mladých je naopak na místě. Mladší generace už chápe, že důchod a spoření k zajištění na klidné stáří stačit nebude a význam investiční gramotnosti významně roste,” upřesňuje Libor Ťupa, finanční ředitel společnosti EOS.
O průzkumu EOS "Evropané ve finančních potížích? Spotřebitelská studie EOS"
Ve spolupráci se společností Dynata, specialistou na online průzkumy, provedla společnost EOS v období od 3. do 9. února 2023 online průzkum mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Průzkum se zaměřil na otázku, jak posledních šest měsíců ovlivnilo spotřební návyky a finanční situaci účastníků.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.
- Každý 7. Čech se během krize zadlužil. Potraviny byly po energiích druhou položkou, na co si půjčili.
- Češi drží evropský prim v nakupování ve slevách.
- Úhrada poplatků za energie, vodu a nájem je pro české respondenty prioritou.
V posledním půl roce se zadlužil každý pátý Evropan. Ačkoli je inflace v České republice jedna z nevyšších, Češi si půjčují výrazně méně často (14 %) než je východoevropský průměr (23 %). Hlavními důvody k zadlužení byly náklady za topení a elektřinu. Zda jsou Evropané ve finančních potížích zjišťovala únorová studie společnosti EOS, která proběhla mezi 7700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Vyplývá z ní mimo jiné i to, že Češi hradí s nejvyšší prioritou platby za energie, vodu a nájem.
Výdaje za teplo a energie byly v posledním půl roce hlavním důvodem zadlužení pro čtvrtinu Evropy. Kvůli těmto nákladům se zadlužilo 24 % Němců, což je nejvíce ze zemí západní Evropy. Energie uvedl jako hlavní důvod k zadlužení také každý třetí Čech, což odpovídá mírnému východoevropskému nadprůměru. Překvapivé bylo ale zjištění, že 26 % českých respondentů půjčkou financovalo i výdaje za potraviny. Na rozdíl od ostatních zemí tvořilo
u Čechů jídlo dokonce druhou nejčastější položku, kvůli které nové dluhy vznikly. V západní Evropě se stejně vychýlili pouze Němci (27 %) a spolu s nimi jsme tak výrazně převýšili průměrné hodnoty zadlužení kvůli potravinám ve východní (20 %) i západní (16 %) Evropě.
Češi mají utažené opasky – co nutně nepotřebují, nekoupí
“Češi jsou velmi orientovaní na cenu, 63 % z nás zohledňuje cenu i u každodenních nákupů a společně s Maďary a Rumuny jsme vysoko nad průměrem. V čem však vítězíme absolutně, jsou slevy. Jak průzkum potvrdil, téměř šest Čechů z deseti nakupuje ve slevách, což je evropský unikát. V posledním půl roce se čeští spotřebitelé také nejvíce uskromnili – 40 % dotazovaných uvedlo, že nakupuje méně,” upřesňuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI, s.r.o., která za studií stojí.
Šetří ale celá Evropa a z výsledků průzkumu vyplývá, že spotřebitelé napříč všemi zeměmi se museli něčeho vzdát. Ze seznamu plánových výdajů se nejčastěji škrtalo za cestování, stravování v restauracích, kulturu a volnočasové aktivity (33 %). Češi se uskromnili ještě více, náklady za tyto zbytné položky omezili až o 45 %. Více než třetina Čechů se vzdala také nákupů oblečení a každý čtvrtý si nedopřává ani každodenní malé radosti, které si dříve mohl dovolit.
Nejdřív energie, pak střechu nad hlavou
Když dojde na pravidelné platby „složenek“, respondenti ve všech zemích považují za nejdůležitější úhradu energií a vody a hradili by je nejčastěji jako první platbu. Druhou nejzásadnější platbou je pro Evropu úhrada nájmu, v průměru 61 % dotazovaných. Mít zaplacenou střechu nad hlavou je pro Čechy ještě naléhavější – jako prioritní položku k zaplacení ji označilo 82 % respondentů. Například v Maďarsku je poměr téměř o polovinu nižší a platba nájmu je méně prioritní než například úhrada účtů za telefon a internet.
Inflace straší tři čtvrtiny starého kontinentu
Inflace byla hlavním důvodem šetření i nově vzniklých dluhů pro každého druhého Evropana. Češi inflaci a s ní spojené vyšší ceny sice také vnímají jako hlavní impuls k zadlužení, ovšem v nižším objemu (43 %). Podobně je na tom i Slovensko, kde se kvůli inflaci zadlužili 4 z 10 dotazovaných. “Ačkoli český spotřebitel inflaci a s ní spojený růst cen neoznačuje jako příčinu dluhů tak často jako zbytek Evropy, obává se jí stejně. Inflace je strašákem budoucnosti. Její výše ovlivňuje finanční stabilitu a životní standard Evropanů, proto ji jako zdroj strachu zmiňují tři čtvrtiny všech dotazovaných. Nejvíce znepokojení jsou v Maďarsku (84 %) a Srbsku (82 %). Obavy z finanční budoucnosti každému druhému Evropanovi způsobují i drahé energie a vysoké účty,” dodává finanční ředitel společnosti EOS KSI s.r.o. Libor Ťupa.
O průzkumu EOS "Evropané ve finančních potížích? Spotřebitelská studie EOS"
Ve spolupráci se společností Dynata, specialistou na online průzkumy, provedla společnost EOS v období od 3. do 9. února 2023 online průzkum mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Průzkum se zaměřil na otázku, jak posledních šest měsíců ovlivnilo spotřební návyky a finanční situaci účastníků.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.
Kontakty
AMI Communications, spol. s r. o.: Týn 641/4, Praha 1, Růžena Černíková, e-mail: ruzena.cernikova@amic.cz, tel.: 777 185 199, www.amic.cz
EOS KSI Česká republika, s.r.o., jednatel Vladimír Vachel, e-mail: vladimir.vachel@eos-ksi.cz, tel.: 241 081 123, www.eos-ksi.cz
Jak zacházet s penězi nás učí hlavně rodiče, přiznávají české děti
Přetrvávající fenomén nedostatečné finanční gramotnosti sužuje mnoho českých domácností. V důsledku toho lidé činí chybná rozhodnutí, jako je nadměrná spotřeba, nevýhodná volba finančních produktů nebo sjednávání neuvážených půjček. Řešením přitom může být vzdělávání v oblasti financí už v útlém věku. Dostatečná finanční gramotnost je pak může v dospělosti ochránit před nehospodárným chováním. V anketě společnosti EOS KSI, do které se zapojilo 632 dětí ve věku 12 až 16 let z celé České republiky, však děti tvrdí, že finanční gramotnosti je učí více doma než ve škole.Nízká úroveň finanční gramotnosti Čechů není žádnou novinkou. Řada domácností často zápolí se zadlužením, které často končí i nekonečnými exekucemi. Vzdělávání ve světě financí již na základních školách, doplněné pestrými vzdělávacími programy, se proto dostává stále více do odborné i veřejné diskuse. Významnost finančního vzdělávání už u dětí podporují také výsledky průzkumu České bankovní asociace, podle kterého se 54 % Čechů domnívá, že děti nejsou k povědomí o financích dostatečně vedeny v rodině. „Rozvíjení finanční gramotnosti již v dětském věku považujeme za velmi důležité. Nezřídka na školních akcích zjišťujeme, že řada dětí nemá žádnou představu, co to peníze jsou, kde se berou a jak je správně používat. Hrozí zde tedy nejen riziko špatných rozhodnutí, ale zejména snadné zneužitelnosti finanční naivity dětí,“ říká Mgr. Jakub Černý, ředitel Masarykovy základní školy Debř v Mladé Boleslavi. O vědomostních možnostech dětí na základě jejich věku hovoří také ředitelka Základní školy Tetín u Berouna Mgr. Ladislava Malířová: „Již v mateřské škole si děti hrají na obchod – prodávají, nakupují, sice jen dle svých představ, ale již v tomto věku získávají první zkušenosti s finanční gramotností. Od 1. třídy, kdy se již dokáží obratněji orientovat v číselných hodnotách, postupně více vnímají funkci bankovek a mincí.“
S více jak polovinou českých dětí doma rodiče mluví o penězích
Podle ankety společnosti EOS KSI jsou peníze důležité pro 85 % dotázaných děti. „Pozitivní zjištění je, že více jak polovina (58 %) přiznává, že s nimi doma rodiče finance probírají. Sedmi z deseti dětí (73 %) dávají rodiče kapesné a 73 % z nich dostává více jak 200 Kč měsíčně,“ komentuje výsledky Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI. Ne příliš pozitivní zjištění je, že třičtvrtě (75 %) mladých respondentů tvrdí, že ve škole je zacházet s penězi nikdo neučí. V anketě děti také přiznávají, že utrácí nejčastěji za jídlo, pak za oblečení a kosmetiku. Kdyby ze dne na den dostaly 100 tisíc korun, tak by je všechny utratil pouze jeden ze sta. Nejčastěji tvrdí, že by část utratily a část si uložily (46,5 %) nebo by si je všechny uložily (42 %).
Vzdělávací projekty cestou k lepší budoucnosti
V České republice existuje řada vzdělávacích projektů, které se snaží nepříznivou situaci zlepšit. Jedním takovým je projekt ManoMoneta. „Projekt pomáhá dětem od 9 do 13 let se naučit hospodařit s penězi zábavnou formou a připravit je na realitu dospělého života ve světě financí. Rovněž poskytuje učitelům kvalitní výukové materiály, prostřednictvím kterých mohou žákům hravou formou přiblížit problematiku financí,” popisuje Vladimír Vachel z EOS KSI. Podobné programy považují za důležité právě školy. „Přínosné jsou aktivity, se kterými přichází do školy odborník, kterého děti vnímají zase jinak než učitele. Žáci při takových lekcích hodně diskutují a doptávají se,“ přibližuje vlastní zkušenost Ladislava Malířová ze Základní školy v Tetíně.
Na webových stránkách ManoMonety si mohou učitelé zdarma stáhnout potřebné výukové materiály a následně si s dětmi vyzkoušet hru v podobě vědomostních karet, na kterých se objevují pojmy jako rozpočet, faktura, banka, dluh, peníze či spořící účet. „Naším cílem je, aby si děti prostřednictvím her a navozením reálných životních situací vyzkoušely, co je v dospělosti bude čekat,” dodává Vladimír Vachel s tím, že učitelé mají možnost si na stránkách projektu zažádat o bezplatnou konzultaci či o ukázkovou hodinu.
Ankety mezi dětmi a mladými se zúčastnilo 632 respondentů. Probíhala on-line v prosinci 2022. Účast byla podmíněná věkem od 12 do 16 let.
Platební morálka firem po 8 letech klesá
Výsledky mezinárodního průzkumu skupiny EOS mezi firmami:- Každá pátá faktura v západní Evropě a každá čtvrtá ve východní Evropě je zaplacena pozdě, nebo není proplacena vůbec
- Platební morálka firem se v uplynulých osmi letech stále zlepšovala, letos poprvé poklesla
- Prodlužuje se nejen délka úhrady, ale i podíl zpožděných a nedobytných plateb
- České firmy se kvůli nezaplaceným fakturám od dodavatelů krachu nebojí
- Téměř polovina evropských společností využívá externí správce pohledávek
Zpoždění plateb je nejdelší za posledních 8 let
Úhrada faktur po termínu je v podnikatelském prostředí běžná, ale od roku 2015 se situace průběžně zlepšovala, a to jak v zemích západní, tak i východní Evropy včetně České republiky. Při posledním dotazování českých firem v roce 2019 bylo průměrné zpoždění úhrady faktur 21 dní, v letošním roce přiznaly firmy zpoždění 23 dní, což znamená obrat k horšímu poprvé po osmi letech. „Výše inflace, drahé energie či válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje mezi podnikateli pocit nejistoty a obavy, které častěji řeší právě zadržováním plateb dodavatelům. Obávám se, že tento problém bude narůstat a může způsobit platební neschopnost některých menších firem. Následná řetězová reakce pak přispěje k dalšímu zhoršování naší ekonomiky,“ predikuje budoucí vývoj Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.
Roste podíl nezaplacených a zpožděných plateb
Podle průzkumu skupiny EOS se v České republice za poslední tři roky zhoršila platební morálka o 3 procentní body. Zatímco v roce 2019 byl podíl pozdě zaplacených a nedobytných faktur 19 %, v letošním roce firmy přiznaly 22 % takových případů. „Pozitivní je, že ke svým závazkům české firmy i spotřebitelé přistupují stále ještě zodpovědně. V podílu zpožděných plateb jsme na tom sice o dost hůře než Němci se stabilními 14 procenty, ale stále jsme nad východoevropským průměrem. Zdaleka nejhorší situaci popisují firmy na Slovensku, kde je podíl plateb po splatnosti celých 28 procent,“ komentuje Vladimír Vachel.
České firmy se kvůli nezaplaceným fakturám krachu nebojí
Průzkum ukázal, že české firmy se krachu kvůli nezaplaceným fakturám od odběratelů bojí zdaleka nejméně. Obavy potvrzuje pouze každá šestá firma v Česku (15 %). Evropský průměr je přitom okolo 20 %. Co se západních států týče, tak tuto obavu mají nejvíce firmy ve Velké Británii (27 %) a Francii (26 %), ale i v sousedním Německu (21 %). Na východě od našich hranic se existenčních problémů bojí nejvíce firmy v Chorvatsku (29 %) a Řecku (24 %). Slovenské firmy jsou na tom podobně jako ty české a strach z krachu kvůli platbám po termínu přiznává 17 % z nich.
Když dojde na důvody pro neplacení faktur včas, čeští podnikatelé uvádějí nejčastěji jako možnou příčinu druhotnou platební neschopnost a plné využití dodavatelských úvěrů. Faktury tedy neplatí především proto, že jim dluží jejich odběratelé. Problém to představuje pro 53 % českých podniků. Na třetí místo se dostala momentální platební neschopnost (37 %), která v důvodech letos poprvé překonala i důvody způsobené nedostatečnými interními kapacitami (33 %). Platební neschopnost odběratelů zmiňovaly jako vážný problém firmy v Rumunsku (53 %), v Maďarsku (51 %) a ve Francii (50 %).
Budoucí výhled: Optimismus vystřídala skepse
Při dotazování na očekávaný vývoj platební morálky v roce 2019 vyjádřily firmy napříč Evropou optimismus. V letošním roce se vidění budoucnosti obrátilo doslova naruby jak ve východoevropských firmách, tak i z pohledu těch západoevropských. České firmy očekávají vývoj platební morálky v následujících dvou letech dokonce nadprůměrně negativně.
Téměř polovina evropských společností využívá externí správce pohledávek
Aby se firmy mohly soustředit na své podnikání, často některé ze svých aktivit outsourcují na externí dodavatele a to včetně služeb v oblasti správy pohledávek. Potvrzuje to téměř polovina firem v Evropě (46 %). V zemích východní Evropy přitom počet těchto firem narostl ze 41 procent na celých 50 procent, takže se v outsourcingu dostaly dokonce před západní Evropu (42 %). V Česku tuto službu využívá 41 % společností.
O průzkumu:
Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2022. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 200 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi včetně České republiky bylo dotazováno 200 firem na různé aspekty spojené s platebními transakcemi a na obecné ekonomické trendy.
Platební morálka Čechů rekordně rostla. Na konci roku ale může dojít k dramatickému propadu
Platební morálka Čechů s dluhy po splatnosti se rok od roku zlepšovala a loni se dostala na historické maximum. Počet lidí, kteří dodržovali dohodnutý splátkový kalendář, loni vzrostl na 47 %, což představuje 23% nárůst oproti předchozímu roku. Dlužníci ochotněji komunikovali a své dluhy řešili s inkasními agenturami relativně včas. Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spláceli, dosahovala výše 2 508 Kč. Nejčastěji lidé dlužili za splátky úvěrů a krátkodobých půjček. Nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek byli lidé v Praze (53 %), zdaleka nejméně pak v Libereckém kraji (36 %) a Pardubickém kraji (38 %). Vyplývá to z celoročních statistik mezinárodní inkasní agentury EOS KSI.„Čeští dlužníci přistupovali k úhradě svých dluhů rok od roku zodpovědněji. To se ovšem nyní může kvůli vysoké inflaci změnit. Očekáváme dokonce změnu dramatickou a letošní rok bude zlomový,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.
Průměrná částka, kterou dlužníci pravidelně hradili, zůstala v roce 2021 obdobná a činí
2 500 Kč. Pozitivní růst všech ukazatelů byl způsoben zejména lepší finanční situací dlužníků. Mezi lidmi zůstalo díky pandemii více peněz a míra nezaměstnanosti byla stále velmi nízká.
„Česká ekonomika míří do recese a je pravděpodobné, že ji bude provázet tlak na propouštění. To může vedle inflace představovat další impuls ke zhoršení platební morálky. Je otázkou, jak budou dlužníci ke svým dluhům po splatnosti přistupovat. Dlužníkům v takové situaci radíme přehodnotit své výdaje, omezit spotřebu a v případě potíží ihned komunikovat se svým věřitelem. Seriózní věřitelé obvykle přistoupí na individuální řešení dluhu například formou delšího splátkového kalendáře,“ dodává Vladimír Vachel.
Ze zkušeností EOS KSI vyplývá, že v jednotlivých regionech jsou ve splácení velké rozdíly. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Královehradecký (3 042 Kč) a Jihočeský kraj (2 969 Kč). Nejméně pak splácí v Moravskoslezském kraji (2 110 Kč). Největší problém domluvit se s dlužníky na splátkovém kalendáři je v Ústeckém kraji (35 %). Co se týče dodržování domluveného kalendáře, nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek jsou lidé v Praze (53 %), nejméně pak v Libereckém (36 %) a Pardubickém kraji (38 %).
Kolik procent lidí je ochotno se domluvit na splátkovém kalendáři podle krajů:
|
Kraj |
Ochota domluvit se na splátkách (PTP rate) |
|
Jihočeský kraj |
47,64 % |
|
Královéhradecký kraj |
44,47 % |
|
Plzeňský kraj |
44,36 % |
|
Zlínský kraj |
42,48 % |
|
Středočeský kraj |
42,10 % |
|
Olomoucký kraj |
41,34 % |
|
Jihomoravský kraj |
39,33 % |
|
Liberecký kraj |
38,27 % |
|
Kraj Vysočina |
38,25 % |
|
Karlovarský kraj |
38,09 % |
|
Pardubický kraj |
36,73 % |
|
Moravskoslezský kraj |
35,34 % |
|
Hlavní město Praha |
34,72 % |
|
Ústecký kraj |
34,65 % |
|
Kraj |
Reálné dodržení dohody (Kept rate) |
|
Hlavní město Praha |
53,30 % |
|
Plzeňský kraj |
47,75 % |
|
Karlovarský kraj |
47,24 % |
|
Jihomoravský kraj |
46,39 % |
|
Středočeský kraj |
43,31 % |
|
Kraj Vysočina |
43,00 % |
|
Zlínský kraj |
42,96 % |
|
Ústecký kraj |
42,94 % |
|
Olomoucký kraj |
42,43 % |
|
Moravskoslezský kraj |
41,45 % |
|
Jihočeský kraj |
40,15 % |
|
Královéhradecký kraj |
39,67 % |
|
Pardubický kraj |
37,97 % |
|
Liberecký kraj |
36,24 % |
Důvěra veřejnosti v bezpečné nakládání s uživatelskými daty mezi firmami z různých oborů výrazně kolísá. Zatímco bankám internetoví uživatelé v Evropě poskytují data převážně s pocitem bezpečí, sociálním sítím se svými údaji příliš nevěří. Při nakládání s uživatelskými daty dosahuje důvěra v banky mezi Evropany 54 % a u Čechů dokonce 66 %. Banky jsou také jediné s nadpoloviční důvěrou mezi dotázanými. Sociálním sítím na chvostu žebříčku věří pouhých 14 % dotázaných v Evropě a 16 % v Česku. Přestože důvěra je problémem, sdílení je nutností. Alespoň si to myslí tři pětiny Čechů, podle nich by bez sdílení svých údajů nemohli využívat služby, které jednotlivé společnosti poskytují. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat z pohledu internetových uživatelů.
Evropa má důvěru v banky a poskytovatele online plateb
Důvěra ve zpracovávání údajů o zákaznících je zásadně ovlivněna typem instituce, která s daty nakládá. V Evropě si největší důvěru zákazníků zachovávají banky, s daty jim důvěřuje více než polovina (54 %). Naopak nejmenší důvěru mají zákazníci v sociální sítě a komunikační služby, věří jim jen 14 % Evropanů. Důvěra Čechů v bankovní instituce je mezi Evropany neobvykle vysoká neobvyklá. Vyšší důvěře se banky těší už jen v Severní Makedonii (67 %) a například bankovnictvím proslulé Švýcarsko je až třetí (61 %). Nejméně věří zákazníci bankám ve Španělsku a Francii. „Vysoká důvěra v banky v České republice pramení zřejmě z pocitu vysoké regulovanosti bankovního trhu, který dosud není postižen žádným zásadním případem úniku dat či jejich prokázaným zneužitím,“ vysvětluje Vladimír Vachel, z inkasní agentury EOS KSI.
Jaké jsou tedy motivace ke sdílení údajů, když důvěra v některé instituce není příliš vysoká? Průzkum EOS ukázal, že většina lidí cítí, jako by neměla na výběr a sdílení dat bylo téměř vynuceno. Pokud by totiž data nesdíleli, nemohli by plně využívat služby, které společnosti poskytují, uvedly tři pětiny (66 %) Evropanů. Mezi největší zastánce tohoto názoru patří Makedonci (77 %), Češi (61 %) jej naopak spolu s Francouzi (58 %) a Španěly (61 %) podporují nejméně. Polovina Čechů také uvedla, že si není zcela vědoma, jak sdílení údajů zabránit či jaké nastavení změnit, aby ke sdílení nedocházelo. Tento výsledek Čechy zařadil mezi premianty Evropy, ostatní národy projevily v tomto ohledu daleko větší nevědomost.
O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?
Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Evropa má důvěru v banky a poskytovatele online plateb
Důvěra ve zpracovávání údajů o zákaznících je zásadně ovlivněna typem instituce, která s daty nakládá. V Evropě si největší důvěru zákazníků zachovávají banky, s daty jim důvěřuje více než polovina (54 %). Naopak nejmenší důvěru mají zákazníci v sociální sítě a komunikační služby, věří jim jen 14 % Evropanů. Důvěra Čechů v bankovní instituce je mezi Evropany neobvykle vysoká neobvyklá. Vyšší důvěře se banky těší už jen v Severní Makedonii (67 %) a například bankovnictvím proslulé Švýcarsko je až třetí (61 %). Nejméně věří zákazníci bankám ve Španělsku a Francii. „Vysoká důvěra v banky v České republice pramení zřejmě z pocitu vysoké regulovanosti bankovního trhu, který dosud není postižen žádným zásadním případem úniku dat či jejich prokázaným zneužitím,“ vysvětluje Vladimír Vachel, z inkasní agentury EOS KSI.
Jaké jsou tedy motivace ke sdílení údajů, když důvěra v některé instituce není příliš vysoká? Průzkum EOS ukázal, že většina lidí cítí, jako by neměla na výběr a sdílení dat bylo téměř vynuceno. Pokud by totiž data nesdíleli, nemohli by plně využívat služby, které společnosti poskytují, uvedly tři pětiny (66 %) Evropanů. Mezi největší zastánce tohoto názoru patří Makedonci (77 %), Češi (61 %) jej naopak spolu s Francouzi (58 %) a Španěly (61 %) podporují nejméně. Polovina Čechů také uvedla, že si není zcela vědoma, jak sdílení údajů zabránit či jaké nastavení změnit, aby ke sdílení nedocházelo. Tento výsledek Čechy zařadil mezi premianty Evropy, ostatní národy projevily v tomto ohledu daleko větší nevědomost.
O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?
Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Přestože krize v souvislosti s pandemií Covid-19 měla vliv na příjmy a finanční situaci Čechů, do dluhů kvůli ní ve většině případů nespadli. Zadlužení z důvodu koronavirové krize potkalo pouze desetinu ekonomicky aktivní populace v Česku. Nejčastějším důvodem přitom byly běžné životní výdaje a spotřeba, ve čtvrtině případů pak zdravotní výdaje. Ty byly také během pandemie nejčastějším výdajem Čechů obecně, za zdraví utrácelo 40 % z nich. Druhým nejčastějším výdajem byla spotřební elektronika, kterou si navzdory krizi pořídila třetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.
Dluhová krize v Česku se prozatím odkládá
Navzdory pandemii se dluhy vyhnuly čtyřem pětinám Čechů. Kvůli krizi se zadlužilo 13 % z nich a nejčastěji se jednalo o částky do 26 (42 %), resp. 65 tisíc (28 %). „Část Čechů se sice během krize zadlužila, ale ve dvou třetinách případů se jednalo o relativně nízké částky. Koronavirus tak neovlivnil finanční situaci většiny českých domácností do té míry, aby si musely vzít půjčku. Svou roli mohlo sehrát pochopitelně i omezení některých výdajů a obezřetnější hospodaření s penězi. Každopádně nízká míra zadlužení v důsledku krize je z hlediska finanční zodpovědnosti Čechů dobrá zpráva,” hodnotí situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si Češi byli nuceni kvůli koronavirové krizi půjčit, nejčastěji šlo o pokrytí běžných výdajů a spotřeby, uvedlo to 60 % dotázaných. Třetina si musela půjčit prostředky na nájem nebo na náklady spojené s vlastním bydlením.
Část Čechů neměla finance na zdravotní péči
Během koronavirové krize vévodilo výdajům zdraví, dvě pětiny Čechů za něj utrácely nejvíce a pro 25 % z těch, kteří si kvůli krizi půjčili, bylo důvodem zadlužení. Za zdravotní výdaje výrazněji utrácela věková skupina 50+, kde měl tyto náklady každý druhý. Více za zdraví platili i lidé žijící v partnerských vztazích a také rodiny s dětmi, během pandemie za něj utrácely více než dvě pětiny z nich. „Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila. A to přesto, že situace může být způsobená i výpadkem příjmů a následnými potížemi při placení pravidelných zdravotních výdajů jako je nákup léků či například rehabilitace,” říká Vachel.
Za elektroniku Češi utráceli i během krize
Zdraví nebylo jedinou výraznou položkou na seznamu výdajů, téměř čtvrtina Čechů si během krize pořídila nové domácí spotřebiče. Nakupovaly je hlavně rodiny s dětmi, spotřebiče do domácnosti si pořídila třetina z nich. Ještě častěji ovšem Češi během krize kupovali spotřební elektroniku, kterou si jich během pandemie pořídilo 33 %. Za spotřební elektroniku výrazně častěji utráceli muži, uvedly to dvě pětiny dotázaných, zatímco mezi ženami pouhá čtvrtina. Častěji nakupovali spotřební elektroniku také lidé žijící v partnerském svazku a rodiny s dětmi. Téměř čtvrtina Čechů měla výdaje spojené s nákupem nábytku či jiného vybavení domácnosti. Také tyto položky častěji pořizovali muži a rodiny s dětmi. Domácnosti v Česku se vylepšovaly nejen vybavením, ale i menšími rekonstrukcemi. Za renovace utrácela čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů. Nejčastěji se do úprav pouštěly rodiny s dětmi, naopak nejméně času jim věnovali tzv. singles.
O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19
Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Dluhová krize v Česku se prozatím odkládá
Navzdory pandemii se dluhy vyhnuly čtyřem pětinám Čechů. Kvůli krizi se zadlužilo 13 % z nich a nejčastěji se jednalo o částky do 26 (42 %), resp. 65 tisíc (28 %). „Část Čechů se sice během krize zadlužila, ale ve dvou třetinách případů se jednalo o relativně nízké částky. Koronavirus tak neovlivnil finanční situaci většiny českých domácností do té míry, aby si musely vzít půjčku. Svou roli mohlo sehrát pochopitelně i omezení některých výdajů a obezřetnější hospodaření s penězi. Každopádně nízká míra zadlužení v důsledku krize je z hlediska finanční zodpovědnosti Čechů dobrá zpráva,” hodnotí situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si Češi byli nuceni kvůli koronavirové krizi půjčit, nejčastěji šlo o pokrytí běžných výdajů a spotřeby, uvedlo to 60 % dotázaných. Třetina si musela půjčit prostředky na nájem nebo na náklady spojené s vlastním bydlením.
Část Čechů neměla finance na zdravotní péči
Během koronavirové krize vévodilo výdajům zdraví, dvě pětiny Čechů za něj utrácely nejvíce a pro 25 % z těch, kteří si kvůli krizi půjčili, bylo důvodem zadlužení. Za zdravotní výdaje výrazněji utrácela věková skupina 50+, kde měl tyto náklady každý druhý. Více za zdraví platili i lidé žijící v partnerských vztazích a také rodiny s dětmi, během pandemie za něj utrácely více než dvě pětiny z nich. „Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila. A to přesto, že situace může být způsobená i výpadkem příjmů a následnými potížemi při placení pravidelných zdravotních výdajů jako je nákup léků či například rehabilitace,” říká Vachel.
Za elektroniku Češi utráceli i během krize
Zdraví nebylo jedinou výraznou položkou na seznamu výdajů, téměř čtvrtina Čechů si během krize pořídila nové domácí spotřebiče. Nakupovaly je hlavně rodiny s dětmi, spotřebiče do domácnosti si pořídila třetina z nich. Ještě častěji ovšem Češi během krize kupovali spotřební elektroniku, kterou si jich během pandemie pořídilo 33 %. Za spotřební elektroniku výrazně častěji utráceli muži, uvedly to dvě pětiny dotázaných, zatímco mezi ženami pouhá čtvrtina. Častěji nakupovali spotřební elektroniku také lidé žijící v partnerském svazku a rodiny s dětmi. Téměř čtvrtina Čechů měla výdaje spojené s nákupem nábytku či jiného vybavení domácnosti. Také tyto položky častěji pořizovali muži a rodiny s dětmi. Domácnosti v Česku se vylepšovaly nejen vybavením, ale i menšími rekonstrukcemi. Za renovace utrácela čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů. Nejčastěji se do úprav pouštěly rodiny s dětmi, naopak nejméně času jim věnovali tzv. singles.
O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19
Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Pandemie koronaviru přinesla mnohým nejen finanční problémy, ale také příležitosti, jak ušetřit. Některé výdaje nebyly kvůli situaci uskutečnitelné. Češi i proto během pandemie nejčastěji (59 %) odkládali výdaje na dovolenou. Jakmile krize odezní, právě za dovolené se chystá utratit peníze jako první téměř polovina Čechů. Prostor pro úspory se projevil i ve splácení závazků. Češi větší potíže se splácením neuvádí, problémy mělo jen 15 % z nich a dvě pětiny ani nepředpokládají, že se v následujícím půl roce do finančních problémů dostanou. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.
Bez dovolené i bez zvelebené domácnosti
Koronavirová krize ovlivnila nejen zdraví, ekonomiku, ale i výdaje a plány lidí. Dovolenou si tak během pandemie musely odpustit tři pětiny Čechů. V sousedním Německu byla situace obdobná, na dovolenou nevyrazilo 65 % Němců. „Možnosti cestování byly od začátku krize značně omezené, což mohlo pomoci některým domácnostem ušetřit nemalé prostředky, které následně mohly investovat nebo jimi splatit své závazky. Tomu ostatně nasvědčují i výsledky průzkumu platební morálky EOS KSI. Podle nich se platební morálka Čechů loni oproti minulým letům zlepšila,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Během krize ovšem nezůstalo jen u odpírání dovolené, Češi často oželeli i zvelebování bydlení. Třetina dotázaných odložila nákup vybavení do domácnosti, například nábytku. Tyto tendence měli častěji mladších lidé pod 39 let. Posouvaly se také menší rekonstrukce a renovace, v Česku je odložil každý čtvrtý. Renovace se odkládaly například i v Chorvatsku, a to dokonce ze všech plánovaných výdajů nejčastěji. Kvůli krizi se do úprav nepustilo 45 % obyvatel. „V rámci průzkumu je to specifické, ovšem situace v Chorvatsku byla ovlivněna zemětřeseními, která zasáhla zemi koncem minulého a začátkem tohoto roku. I to může hovořit ve prospěch plánovaných investic do bydlení,“ upozorňuje Vachel.
Možnosti a priority skupin obyvatel se liší
Jakmile krize skončí, téměř polovina (45 %) Čechů plánuje své finance vložit do dovolené, kterou si mnoho z nich v krizi odpustilo. „Investice do dovolené je v tuto chvíli zcela pochopitelná, avšak i v této oblasti je důležité utrácet zodpovědně a kvůli odpočinku v Čechách nebo zahraničí se zbytečně nezadlužovat. Půjčka na dovolenou může být riziková i ve chvíli, kdy ji zpočátku zvládneme řádně splácet,“ varuje Vachel. Na dovolenou se ostatně nejméně ze všech skupin chystají samoživitelé, na něž má krize výrazný dopad. Jako hlavní prioritu uvedla dovolenou pouze pětina z nich, respondentů z ostatních skupin se na dovolenou chystá polovina. Samoživitelé nejvíce plánují investovat do zdraví (19 %) a vzdělání (18 %). Češi se také plánují pustit do vylepšování svých domácností. Každý pátý si po skončení krize plánuje nejprve koupit vybavení do domácnosti a 18 % se hodlá pustit do renovací. Tyto plány mají společné s Chorvaty, kterých se ale na renovace chystají dvě pětiny, zatímco na dovolenou jen třetina.
Splátky nebyly ani během krize problém
V plánovaných výdajích sice přišlo uskromnění splácení závazků se však krize nedotkla. V situaci, kdy by nebylo schopno splácet, se ocitlo jen 15 % Čechů. Navíc 61 % dotázaných ani nepředpokládá, že by se do finančních problémů dostalo v následujícím půl roce. „Zodpovědnost a schopnost splácet se ukázaly jako klíčové i během krize. Podle našich dat většina dlužníků našla na splátky dostatek peněz. Možná i za pomoci ušetřených financí, které by běžně utratili v jiných segmentech, například za zmíněné dovolené či vybavení domácnosti,“ dodává Vachel. Kupříkladu Chorvaté jsou na tom se splácením o něco hůře, krize zkomplikovala splácení 18 % z nich. Přesto dvě pětiny Chorvatů předpokládají, že dluhy se jim v budoucnu vyhnou. Oproti tomu v Německu mělo problém se splácením jen 12 % respondentů a více než tři pětiny z nich (65 %) ani v následujících šesti měsících finanční problémy nečeká.
O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19
Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, , Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Bez dovolené i bez zvelebené domácnosti
Koronavirová krize ovlivnila nejen zdraví, ekonomiku, ale i výdaje a plány lidí. Dovolenou si tak během pandemie musely odpustit tři pětiny Čechů. V sousedním Německu byla situace obdobná, na dovolenou nevyrazilo 65 % Němců. „Možnosti cestování byly od začátku krize značně omezené, což mohlo pomoci některým domácnostem ušetřit nemalé prostředky, které následně mohly investovat nebo jimi splatit své závazky. Tomu ostatně nasvědčují i výsledky průzkumu platební morálky EOS KSI. Podle nich se platební morálka Čechů loni oproti minulým letům zlepšila,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Během krize ovšem nezůstalo jen u odpírání dovolené, Češi často oželeli i zvelebování bydlení. Třetina dotázaných odložila nákup vybavení do domácnosti, například nábytku. Tyto tendence měli častěji mladších lidé pod 39 let. Posouvaly se také menší rekonstrukce a renovace, v Česku je odložil každý čtvrtý. Renovace se odkládaly například i v Chorvatsku, a to dokonce ze všech plánovaných výdajů nejčastěji. Kvůli krizi se do úprav nepustilo 45 % obyvatel. „V rámci průzkumu je to specifické, ovšem situace v Chorvatsku byla ovlivněna zemětřeseními, která zasáhla zemi koncem minulého a začátkem tohoto roku. I to může hovořit ve prospěch plánovaných investic do bydlení,“ upozorňuje Vachel.
Možnosti a priority skupin obyvatel se liší
Jakmile krize skončí, téměř polovina (45 %) Čechů plánuje své finance vložit do dovolené, kterou si mnoho z nich v krizi odpustilo. „Investice do dovolené je v tuto chvíli zcela pochopitelná, avšak i v této oblasti je důležité utrácet zodpovědně a kvůli odpočinku v Čechách nebo zahraničí se zbytečně nezadlužovat. Půjčka na dovolenou může být riziková i ve chvíli, kdy ji zpočátku zvládneme řádně splácet,“ varuje Vachel. Na dovolenou se ostatně nejméně ze všech skupin chystají samoživitelé, na něž má krize výrazný dopad. Jako hlavní prioritu uvedla dovolenou pouze pětina z nich, respondentů z ostatních skupin se na dovolenou chystá polovina. Samoživitelé nejvíce plánují investovat do zdraví (19 %) a vzdělání (18 %). Češi se také plánují pustit do vylepšování svých domácností. Každý pátý si po skončení krize plánuje nejprve koupit vybavení do domácnosti a 18 % se hodlá pustit do renovací. Tyto plány mají společné s Chorvaty, kterých se ale na renovace chystají dvě pětiny, zatímco na dovolenou jen třetina.
Splátky nebyly ani během krize problém
V plánovaných výdajích sice přišlo uskromnění splácení závazků se však krize nedotkla. V situaci, kdy by nebylo schopno splácet, se ocitlo jen 15 % Čechů. Navíc 61 % dotázaných ani nepředpokládá, že by se do finančních problémů dostalo v následujícím půl roce. „Zodpovědnost a schopnost splácet se ukázaly jako klíčové i během krize. Podle našich dat většina dlužníků našla na splátky dostatek peněz. Možná i za pomoci ušetřených financí, které by běžně utratili v jiných segmentech, například za zmíněné dovolené či vybavení domácnosti,“ dodává Vachel. Kupříkladu Chorvaté jsou na tom se splácením o něco hůře, krize zkomplikovala splácení 18 % z nich. Přesto dvě pětiny Chorvatů předpokládají, že dluhy se jim v budoucnu vyhnou. Oproti tomu v Německu mělo problém se splácením jen 12 % respondentů a více než tři pětiny z nich (65 %) ani v následujících šesti měsících finanční problémy nečeká.
O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19
Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, , Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Do you know the value of your data?
Získávání a využívání osobních dat uživatelů je ožehavým tématem diskusí ve všech částech světa. Jen třetina uživatelů internetu napříč Evropou například věří, že společnosti budou s jejich daty zacházet zodpovědně. Ani Češi nejsou výjimkou – společnostem důvěřuje čtvrtina. Za určitých okolností přitom nemají spotřebitelé s poskytováním dat takový problém, a to jsou-li za svou sdílnost náležitě odměněni. Odměny by podle nich měly být zejména finanční, pro tento typ kompenzace se vyslovilo 61 % Evropanů. V Česku je, z hlediska evropského průměru, podpora pro finanční odměňování nejnižší, přesto dosahuje 50 %. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat spotřebitelů.Známe hodnotu svých dat? Podle většiny Evropanů ne
Podle tří čtvrtin (68 %) Evropanů si většina uživatelů není vědoma finanční hodnoty svých osobních údajů. Češi nejsou výjimkou, s tímto tvrzením souhlasí 65 % z nich. „Data, zejména ta osobní, jsou cennou komoditou. Například v inkasní oblasti může sdílení dat lidem ušetřit další výdaje. Čím obsáhlejší data máme, tím individuálněji se můžeme věnovat konkrétní situaci dlužníka a lépe mu pomoci,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.
Byť spotřebitelé ohledně finanční hodnoty svých dat spíše tápou, chtějí být za jejich další použití finančně odměňováni. V Evropě je pro finanční kompenzace za využití dat společnostmi 61 % respondentů. Nejvýraznější podporu jim vyslovili Chorvaté, nejslabší naopak Francouzi a právě Češi. Obecně ovšem převládá nevole spotřebitelů vědomě sdílet svá data za nějakou formu náhrady, ať už se jedná o slevu či nadstandardní služby. V Česku je tomu nakloněna sotva čtvrtina (24 %) dotázaných, což je s náskokem nejméně v Evropě.
Data, anonymita a důvěra
Důvěru ve společnosti, že budou zodpovědně nakládat s osobními daty, má jen třetina Evropanů. Češi (25 %) patří v tomto směru, opět spolu s Francouzi (18 %), k nejméně důvěřivým národům. Nejdůvěřivější jsou naopak Makedonci (47 %) a Slováci (46 %). „Je překvapivé, že Slováci jsou o tolik důvěřivější vůči společnostem než lidé u nás. Může to plynout z předchozí negativní zkušenosti s nakládáním s jejich daty, která je v Česku horší,” vysvětluje Vachel. Téměř třetina (28 %) Čechů v průzkumu uvedla, že toleruje anonymní využití dat společnostmi. „V praxi se rozlišuje správa osobních dat a výstupy z anonymizovaných dat. Užití anonymizovaných dat zákon nijak neomezuje, taková data jsou například zdrojem pro vytváření naší každoroční statistiky schopnosti Čechů splácet své závazky,“ dodává.
O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?
Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
