Průzkum: Špatná platební morálka způsobuje existenční problémy evropských společností.

Každý pátý zákazník v západní Evropě a každý čtvrtý ve východní Evropě platí pozdě nebo nezaplatí vůbec. 15 % společností v České republice se obává o svou existence. Jjedním z důvodů může být zhoršující se platební morálka. Se zpožděním platí faktury v České republice každý pátý zákazník.

Jedna konkrétní věc podtrhuje význam těchto čísel: změna platebních podmínek ve prospěch zákazníků. V celé Evropě se průměrná splatnost prodloužila z 33 (v r. 2019) na 37 dní (v r. 2022). I přes tyto velkorysejší platební podmínky však zákazníci v prodlení překračovali lhůty splatnosti stale mnohem více než v předchozích letech. Neuhrazené faktury spláceli v průměru 23 dní po splatnosti, což je nejvyšší úroveň od roku 2014.

Existují různé důvodů špatné platební morálky. Mnoho firemních zákazníků, kteří platí pozdě, má vlastní finanční potíže. 60 % společností uvedlo, že důvodem, proč jejich vlastní firemní zákazníci neplatí, je to, že se sami potýkají se zpožděnými platbami ze strany svých vlastních zákazníků. 43 % vidí jako důvod nedostatku likvidity platební neschopnost. Společnosti v segmentu B2C vidí jako hlavní důvod pozdních nebo neuhrazených plateb krátkodobé problémy s likviditou. V téměř dvou třetinách případů jsou příčinou nedostatku peněz následky pandemie. Pro postižené věřitelské společnosti je zkoumání přícin špatných platebních postupů nedostatečné. Platební delikvence byla vždy problémem, ale nyní se stává existenční hrozbou. Průzkum odhalil, že více než polovina společností, které dluží peníze (51 %), se již potýkala s výpadky zisku, zatímco více než třetina (42 %) má nyní vlastní problémy s likviditou. V důsledku toho necelá třetina snižovala své investice nebo zvyšovala ceny svých produktů a služeb.

„Zhoršování platební morálky je znepokojivé a dnešní doba plná nejistot a rostoucích cen tento trend nadále umocní.” 
Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI Česká republika

To by mohlo mít z dlouhodobého hlediska vážné důsledky, říká Marwin. „Není třeba chodit okolo horké kaše: Nedostatek likvidity je jednou z hlavních příčin platební neschopnosti a ztráty pracovních míst.” Přestože na začátku roku 2022, kdy pandemie pomalu polevovala, mnozí majitelé firem hleděli do budoucnosti pozitivně. Od ruského útoku na Ukrajinu se nálada obrátila. V ekonomickém průzkumu DIHK (Asociace něměckých obchodních a průmyslových komor) v květnu 2022 jedna ze tří společností uvedla, že očekává, zhoršení v následujících měsících. „Průzkum potvrzuje to, co v současnosti říká mnoho ekonomických prognóz,” potvrzuje Marwin. „Kvůli válce na Ukrajině zaujímá evropská obchodní komunita pesimistický pohled do budoucnosti.” Konkrétně to znamená, že téměř každá čtvrtá společnost předpokládá, že platební morálka se ještě zhorší. Také v České republice si 28 % respondentů myslí, že dojde k jejímu zhoršení.

Evropská komise neočekává, že by se situace v krátkodobém horizontu zlepšila. V červenci 2022 revidovala svou prognózu růstu evropského HDP do konce roku na 2,6 % ze 4 %, které předpovídala na začátku roku. Komise zároveň očekává míru inflace v eurozóně pro rok 2022 ve výši 7,6 %. Více než 20 let se tato míra inflace téměř nepřetržitě pohybovala mezi nulou a 3 %.

Existuje nějaké řešení? „Společnosti by měly nadále profesionalizovat svou správu pohledávek, procesy upomínání a hledat spolupráci s externím partnerem. Dobrým řešením může být i prodej pohledávek,” potvrzuje Marwin. „Jako odborníci nalézáme řešení, která fungují pro společnosti a spotřebitele.” Úspěšnost společností poskytujících inkasní služby ukazuje, že s odbornou pomocí mohou společnosti zmírnit následky špatných platebních postupů. Poskytovatelé služeb vymáhání pohledávek mohou věřitelům získat zpět v průměru 6 % příjmů společnosti. Evropské společnosti si tyto výhody stále více uvědomují.

V tomto kontextu je východní Evropa průkopníkem: „Polovina dotázaných společností se již spoléhá na podporu externích partnerů a čísla stále rostou,” říká Christina Schulz,vedoucí divize Managementu pro východní Evropu. „Společnosti ve východní Evropě těží z našich odborných znalostí v oblasti správy pohledávek a jsou schopny soustředit se na své podnikatelské aktivity. To nejen pomáhá věřitelským společnostem, ale prospívá ekonomice jako celku,” říká Christina: „Zejména s ohledem na hospodářská čísla nabízejí inkasní společnosti cennou podporu společnostem a celé ekonomice, protože obnovují likviditu.” Od roku 2019 do roku 2022 se podíl evropských společností spolupracujících s externími poskytovateli inkasních služeb zvýšil ze 42 % na 46 %. Mnoho z těchto společností si vybralo skupinu EOS jako svého obchodního partnera: „Jako specialista na digitální správu pohledávek a díky naší mezinárodní působnosti na trhu NPL jsme jedním z předních poskytovatelů v tomto sektoru,” říká Marwin. „Nabízíme spravedlivé ceny a společnostem  zajišťujeme rychle likviditu.”

„Řízení financí v turbulentní době je výzvou. Mnoho věřitelů si proto volí své partnery mezi zkušenými inkasními společnostmi, které nabízejí jednak vysokou odbornou znalost a také poskytují potřebnou flexibilitu.”
Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI Česká republika

Vedle prodeje pohledávek existuje další trend, který by mohl dále ovlivnit likviditu: Společnosti rozšiřují nabídku platebních metod. Například 52 % společností v segmentu B2C a 41 % v segmentu B2B již nabízí digitální platební metody k tradičním možnostem, jakými jsou bankovní převod a platba v hotovosti. Největší růst v této oblasti je ve východní Evropě. Ve srovnání s rokem 2019 se zde počet společností, které svým zákazníkům dávají možnost platit pomocí digitálních platebních metod, jakými jsou Apple Pay, Google Pay nebo PayPal, téměř zdvojnásobil. Jedním z výrazů, které se v této souvislosti objevují je „Nakupte nyní, zaplaťte později”(BNPL). Stále není jasné, zda se tento trend skutečně vyvine v relevantní platební metodu. BNPL je stále okrajovou možností; podle průzkumu tuto platební metodu nabízí pouze 5 % všech evropských společností. Kromě inflace a rostoucí úrokové sazby poškozují obchodní model poskytovatelů právě BNPL. Nicméně čtyři z deseti společností (42 %) vidí BNPL jako platební metodu, která má potenciál stát se protějškem kreditní karty. Téměř 39 % respondentů prohlásilo, že nabízet tuto platební metodu je „nutnost”. Jedním z takových příkladů je Deutsche Bank, která si klade za cíl vytvořit vlastní řešení BNPL. Proto alespoň v tomto tématu panuje trochu optimismu.