Studie EOS „Evropská platební morálka 2025“:
Platební morálka v Evropě nadále klesá.

Každý rok je v celé EU vystaveno přibližně 18 miliard faktur, platební morálka v Evropě je však ve špatném stavu: Přibližně každá čtvrtá faktura je zaplacena pozdě (19 %) nebo vůbec (5 %). To ukazuje studie EOS „European Payment Practices 2025“, které se zúčastnilo na 2 200 finančních manažerů z 11 zemí.

V České republice se platební morálka pohybuje okolo průměru: 19 % pozdě došlých plateb, 4 % nedobytných pohledávek (celkem 23 % plateb v prodlení). V Rumunsku je platební morálka v evropském srovnání nejhorší; 29 % zákazníků uhradí své faktury pozdě nebo vůbec.

Jako důvody pro opožděnou platbu nebo dokonce platební neschopnost uvádějí evropské společnosti především krátkodobé potíže s likviditou svých zákazníků (54 %) a zapomnětlivost (51 %). V Česku dokonce 64 % společností uvádí zapomnětlivost jako důvod pro zpoždění plateb, na druhém místě respondenti zmínili dočasné potíže s likviditou (58 %).

U firemních zákazníků jsou nejčastějšími důvody především platební neschopnost vlastních zákazníků (61 %) a využívání dodavatelských úvěrů (57 %). Avšak také pomalé a zastaralé procesy (48 %). Ve 43 % vidí jako příčinu neplacení faktur předlužení svých obchodních partnerů. 

V České republice dokonce 70 % respondentů uvádí platební neschopnost vlastních zákazníků jako důvod špatné platební morálky a 61 % předpokládá, že je důvodem využívání dodavatelských úvěrů; na 3. místě jsou uvedeny „pomalé a zastaralé firemní procesy“ (53 %).

Náročné situace pro společnosti: Někteří zákazníci zjevně neplatí pozdě omylem. Přibližně třetina evropských společností předpokládá, že jak firemní klienti (31 %), tak soukromí zákazníci (34 %) své faktury úmyslně neplatí. V České republice dle dotazovaných úmyslně neplatí 33 % soukromých zákazníků a 34 % firemních zákazníků.

V důsledku špatné platební morálky evropské firmy poskytují svým zákazníkům méně času na úhradu faktur. S průměrem 31 dnů je stanovená platební lhůta na desetiletém minimu (firemní i soukromí zákazníci). V roce 2015 to bylo ještě 34 dnů, v roce 2022 dokonce 37 dnů.

Soukromým zákazníkům v Evropě je poskytnuto v průměru pouze 23 dnů na zaplacení, firemním zákazníkům 36 dnů. Pouze španělské společnosti jsou štědřejší: Svým soukromým zákazníkům poskytují 31 dnů a firemním zákazníkům 42 dnů. V Česku je časová dotace na splatnost faktur mírně pod průměrem: Zde mají soukromí zákazníci 21 dní na zaplacení svých faktur, firemní zákazníci mohou počítat s 34 dny.

Zpoždění plateb a platební neschopnost nezůstávají bez následků: Téměř každá druhá dotázaná společnost uvedla, že kvůli tomu v minulosti utrpěla ztrátu zisku (48 %), 46 % uvedlo, že to vedlo k vyšším úrokovým nákladům a u 34 % dokonce k potížím s likviditou. U každé páté společnosti došlo ke krácení nebo zastavení investic. Ve Francii a Slovinsku se dokonce každá pátá firma musela obávat o svou existenci, v evropském průměru je to 16 %. V Česku byly důsledky ještě drastičtější: 57 % respondentů uvedlo, že došlo ke ztrátám zisku, 27 % dotázaných bylo nuceno omezit své investice a 19 % uvedlo, že se obávali o svou existenci.

Eva Griewel, CFO skupiny EOS: „Čím déle společnosti musí čekat na své peníze, tím pravděpodobnější je, že faktura nebude zaplacena vůbec. V tomto ohledu je platební morálka důležitým ukazatelem pro potenciální platební neschopnost. Pokud počet neuhrazených faktur prudce vzroste, může to vést k insolvenci samotných věřitelských společností, s výslednými negativními dopady, jako je ztráta mnoha pracovních míst.“

„Naše současná studie ukazuje, že špatná platební morálka v Evropě představuje pro společnosti zásadní výzvu. Ačkoli objemy NPL (nevýkonných úvěrů) u bank jsou v současné době celkově na nízké úrovni, nesmíme podceňovat dopad zpožděných nebo neuhrazených plateb. Společnosti by se měly připravit, protože tento vývoj klade vysoké nároky na řízení likvidity společností,“ upozorňuje CEO Marwin Ramcke.

Profesionálním upomínáním lze zmírnit důsledky špatné platební morálky. Dosud však pouze 37 % evropských společností využívá externí podporu při správě pohledávek. V Česku činí tento podíl 36 %. Téměř třetina evropských společností volí duální přístup a vyřizuje neuhrazené platby jak interně, tak prostřednictvím externích poskytovatelů inkasních služeb, v Česku je to 29 % společností. Na profesionály se primárně spoléhá v oblasti správy pohledávek pouze 7 % dotázaných. To přesně odpovídá evropskému průměru.

„Pro věřitele po celém světě se správa pohledávek, a to i kvůli globálně nepřehledné situaci, stává stále složitější a rizikovější,“ říká Marwin Ramcke. Vzhledem ke klesající platební morálce zákazníků by společnosti měly pečlivě zhodnotit ekonomická rizika (zpoždění plateb a platební neschopnost) a zvážit spolupráci s profesionálním poskytovatelem inkasních služeb.