Časopis EOS
Výroční zpráva a zpráva o udržitelnosti 2024/25
V naší Výroční zprávě a Zprávě o udržitelnosti se ohlížíme za úspěšným hospodářským rokem, během kterého jsme odvážně čelili novým výzvám. Zpráva popisuje hlavní činnosti a obchodní úspěchy skupiny EOS, spolu s jejími strategiemi pro korporátní, sociální a environmentální odpovědnost.
Tiskové zprávy
Inkasní agentury poukazují na zhoršení vymahatelnosti některých pohledávek a neochotu mladých lidí narůstající závazky po splatnosti řešit
Data reportujících členů Asociace inkasních agentur za období duben až prosinec 2025 ukazují, že se v průběhu loňského roku lišil vývoj průměrné výše dluhů podle typu pohledávky, regionu i věku dlužníků. Inkasní agentury spravují výhradně nesplácené závazky, které se nepodařilo věřitelům vymoci vlastními postupy. Z dat vyplývá, že se zhoršila vymahatelnost nebankovních závazků a také že pohledávky mladých lidí ve správě inkasních agentur rostou. Mladí dlužníci však nejsou ochotní s inkasními agenturami komunikovat.
Muži dluží v průměru více, obzvlášť v Praze
Průměrná výše pohledávek po splatnosti evidovanými za muži ve správě inkasních agentur v loňském roce dosahovala částky 66 tisíc korun. V několika krajích (Jihomoravský a Středočeský kraj, spolu s Prahou a Jihočeským krajem) se průměrná částka pohybovala nad hranicí 73 tisíc korun. Tyto regiony tvoří skupinu krajů s vyšší průměrnou finanční zátěží mužů, přičemž rozdíly mezi nimi nejsou výrazné. „Pohledávky evidované za muži jsou z logiky věci vyšší než ty evidované za ženami. Muži jsou většinou ti, kteří nesou závazky spojené s pořízením auta, pojištěním a podobně,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI ČR a prezident AIA.
U žen se průměrná výše pohledávek po splatnosti vyvíjela nerovnoměrně a kolísala mezi kvartály (Q2 - 51 tisíc korun, Q3 - 54 tisíc korun, Q4 - 49 tisíc korun). V ročním průměru ženy loni dlužily nejvyšší částky na Vysočině (zhruba 61 tisíc korun) a v Praze (zhruba 58 tisíc korun). „Praha patři mezi kraje, kde jsou obecně průměrné dlužné částky pod správou inkasních agentur jedny z nejvyšších. Je to dáno také tím, že banky výši poskytnutých pohledávek posuzují také podle příjmu klienta a ty jsou v Praze jedny z nejvyšších. Současně svou roli může hrát i výše úvěrů, které jsou spojené s pořízením či vybavením vlastního bydlení,“ doplňuje Vachel.
Bankovní závazky klesají, nebankovní rostou. Hůře se také vymáhají
Průměrná výše bankovních pohledávek ve správě inkasních agentur se v průběhu roku 2025 snížila ze 171 tisíc korun ve druhém čtvrtletí na 153,6 tisíce korun ve čtvrtletí čtvrtém. Celoroční průměr dosáhl téměř 162 tisíc korun. Nejvyšší hodnoty dlouhodobě vykazuje Praha (219 tisíc korun), naopak nejnižší Moravskoslezský (148,6 tisíc korun) a Pardubický kraj (147,5 tisíc korun).
I nebankovním pohledávkám co do výše průměrné částky ve správě inkasních agentur vévodí Praha (115 tisíc korun), roční celorepublikový průměr dosáhl výše téměř 63 tisíc korun. Vývoj byl mezikvartálně dynamický a rychlejší růst nebankovních pohledávek naznačuje, že se do správy inkasních agentur stále častěji dostávají vyšší a složitěji řešitelné závazky, nikoli pouze drobné krátkodobé dluhy. To potvrzuje i Jakub Novotný, manažer oddělení mimosoudního vymáhání pohledávek společnosti EOS KSI ČR: “V posledním roce evidujeme u nebankovních pohledávek pomalý, ale setrvalý pokles úspěšnosti vymáhání. Tento trend může souviset se změnou rizikového profilu klientů, jejich vyšší mírou zadlužení nebo kombinací obou faktorů. Ale nemůžeme vyloučit ani vliv širšího ekonomického prostředí.”
Nedobrovolní věřitelé v oblasti bydlení, pojištění a mobilních služeb
Průměrná dlužná částka u výdajů spojených s bydlením, jako jsou energie, plyn nebo nájemné, dosahuje ve správě inkasních agentur ročního průměru 34,4 tisíce korun. Ve čtvrtém čtvrtletí částka mezikvartálně vzrostla o 25 %. Nejnižší průměrné dluhy evidují inkasní agentury v Pardubickém kraji (17 tisíc korun), pětkrát více a současně nejvíce z celé ČR reportují inkasní agentury u dlužníků v Jihočeském kraji (87 tisíc korun).
V segmentu pojištění činil průměr dluhu po splatnosti za loňský rok 35 tisíc korun. Mezi druhým a čtvrtým čtvrtletím vzrostla průměrná částka z 29 tisíc korun na 41 tisíc korun. Nejvyšší dluhy za pojištění mají lidé ve Zlínském kraji (zhruba 61 tisíc korun), nejnižší na Vysočině (21 tisíc korun).
Pohledávky mobilních operátorů pod správou inkasních agentur dosahují průměrné roční výše 15,8 tisíce korun. I v tomto segmentu docházelo k pozvolnému růstu mezi kvartály, nárůst však nebyl tak výrazný jako u pojištění a mezikvartálně nepřesahoval 2 000 korun. „Jak u dluhů spojených s bydlením, tak také u pojištění záleží, jaké produkty se do správy inkasních agentur dostanou. Pokud se jedná o starší pohledávky, dluh narůstá o úroky z prodlení, penále a podobně. Naopak u dluhů mobilních operátorů je zřejmé, že si operátoři hlídají dobu prodlevy dlužné částky a téměř obratem pohledávky předávají k vymáhání. Ačkoli se tedy jedná o první náklad, který dlužník přestane platit, pokud se dostane do potíží, je to současně i náklad, který tolik neroste o poplatky související s prodlením,“ vysvětluje Vladimír Vachel. Jakub Novotný jej doplňuje o reálnou praxi z vymáhání: „U bankovních i nebankovních pohledávek se z pohledu dlužníka často jedná o závazky, o kterých ví a byl o nich opakovaně informován. Rozdíly ve vymáhání se ale častěji objevují u dluhů vůči takzvaným nedobrovolným věřitelům, například u energií, kde může dlužník vznik dluhu podcenit nebo si ho vůbec neuvědomit.“
Věk: dluhy mladých rostou, nechtějí však s inkasními agenturami komunikovat
Ve věkové skupině 18 až 24 let průměrná výše pohledávky ve správě inkasních agentur výrazně rostla – mezi druhým a třetím čtvrtletím loňského roku o částku přibližně 5 000 Kč, což představuje nárůst o zhruba 25 %. Růst pokračoval i ve čtvrtém čtvrtletí, a to až na částku 28 293 korun. Nejvyšší dluhy v této věkové skupině vykazují mladí dlužníci v Plzeňském (téměř 35 tisíc korun) a Jihočeském kraji (přibližně 36 tisíc korun).
Růst výše průměrné pohledávky po splatnosti je podle výkonné ředitelky Asociace inkasních agentur Jany Tatýrkové dán především snadností získat půjčku a zvyšujícím se konzumním chováním mladých lidí. Vnímá také obrat v komunikaci s mladšími ročníky: „Z praxe víme, že řada lidí, zejména mladších, s inkasními agenturami vůbec nekomunikuje. Nezvedají neznámá čísla a nereagují na zprávy. Následně pak u asociace ale evidujeme stížnosti dlužníků, že je některé inkasní agentury obtěžují opakovanou snahou o kontakt. Neuvědomují si však, že právě absence komunikace často vede k tomu, že se relativně malý problém postupně změní ve výrazně větší dluh.“
Dlužníci do 44 let dluží nejvíce na Vysočině, nad 45 let v Praze
Ve věkové skupině 25 až 34 let je vývoj stabilní až mírně klesající, s průměrnou částkou pohledávky ve správě inkasní agentury kolem 34 tisíc korun. Částky nad 40 tisíc korun evidují inkasní agentury na Vysočině a ve Zlínském kraji. Vysočina je krajem, kde jsou průměrné dlužné částky za loňský rok nejvyšší i u dlužníků ve věku 35 až 44 let. Dlužná částka zde dosáhla průměrné výše 64,7 tisíce korun, ačkoli celorepublikový průměr činil 56,8 tisíc korun.
Dlužníci starší 45 let mívají u inkasních agentur nejvyšší pohledávky v Praze. Ve věkové skupině do 54 let činí celorepublikový průměr zhruba 73 tisíc korun, v Praze přesahuje částku 83 tisíce korun. V předdůchodovém věku (do 64 let) dosahuje průměrná výše pohledávek za celou ČR částky 85,8 tisíce korun, přičemž v Praze a Jihočeském kraji činí až 104 tisíc korun. „Dlouhodobě pozorujeme určité regionální odlišnosti, které souvisí nejen s věkem, ale především s ekonomickou silou obyvatel jednotlivých regionů. Tradičně evidujeme horší vymahatelnost zejména v Ústeckém a Karlovarském kraji. Na opačném konci spektra stojí Praha, kde dlouhodobě dosahujeme vysoké úspěšnosti vymáhání. Specifikem Prahy je však výrazně složitější možnost dlužníky kontaktovat, a to zejména z důvodu vyšší mobility a anonymity obyvatel,“ vysvětluje regionální rozdíly Jakub Novotný.
Nejmenší dluhy evidují inkasní agentury v Moravskoslezském kraji
Nejmenší závazky u inkasních agentur mají lidé ve věku 45 až 64 let v Moravskoslezském kraji. U věkové skupiny do 54 let je to přibližně 56 tisíc korun, od 55 do 64 let zhruba 61 tisíc korun. Vladimír Vachel situaci kraje z pohledu inkasních agentur osvětluje: „Moravskoslezský kraj je čtvrtým nejlidnatějším. Co do počtu exekuovaných osob, tak i počtem exekucí je druhým největším. Počet oddlužení je zde tedy úplně nejvyšší. Lidé v tomto kraji mají nižší příjmy, z toho plynou také nižší půjčky a úvěry. Kombinace těchto faktorů pak také znamená nejnižší průměrné dlužné částky u inkasních agentur.“
S věkem dluhy rostou: nejvíc dluží senior, ačkoli výše závazků postupně klesá
S věkem průměrná výše pohledávky ve správě inkasních agentur roste napříč celým obdobím duben až prosinec 2025. Nejvyšší částky dlouhodobě vykazuje skupina seniorů nad 64 let, kde roční průměr činí 108 197 korun. Průměr u seniorů se však v průběhu roku 2025 snižoval – ze 118 tisíc korun ve druhém čtvrtletí na 105,6 tisíce korun ve třetím, až na 101 tisíc korun ve čtvrtletí čtvrtém. Nejvyšší seniorské pohledávky inkasní agentury evidují v Praze (159 tisíc korun), nejnižší v Královéhradeckém kraji (83,7 tisíce korun). Pokles lze podle Jany Tatýrkové vysvětlit tím, že některé pohledávky z reportovaných dat mizí. Buď mohou být vymožené, nebo pro délku vymáhacího procesu zastavené věřitelem, nebo u seniorů dojde k oddlužení. Přesný důvod poklesu však pouze z dat inkasních agentur nelze s jistotou určit.
Klíčové je pro dlužníka komunikovat
Co však s jistotou určit lze, je klíčová role inkasních agentur v mimosoudní fázi vymáhání pohledávek. „Inkasní agentury jsou partnery pro zodpovědné věřitele, kteří chtějí dlužníkům poskytnout prostor pro řešení závazků po splatnosti. Stěžejní je v této fázi komunikace dlužníka s věřitelem, její absence je opakující se problém, který dlužníka může dovézt už jen k soudnímu řešení jeho závazků,“ apeluje na závěr Vladimír Vachel.
Typ dat a reportující členové
Na rozdíl od statistik sledujících všechny závazky po splatnosti, data Asociace inkasních agentur zahrnují pouze ty případy, které se věřitelům nepodařilo vymoci vlastní činností a které proto byly postoupeny nebo svěřeny inkasním agenturám. Reportujícími členy AIA jsou EOS KSI Česká republika, s.r.o., Intrum Czech, s.r.o., Cash Collectors Servicing s.r.o., LogiCall Česká republika, s.r.o., KRUK Česká a Slovenská republika, s.r.o. a Credit One, a.s. Jde tedy o nejkomplexnější přehled skutečně dlouhodobě nesplácených dluhů v Česku.
Skupina EOS je významným mezinárodním poskytovatelem inkasních služeb s více než 50letou historií a 6 000 zaměstnanci ve více než 20 zemích. Pomocí nejmodernějších technologií, vč. umělé inteligence, pomáhá klientům nejen s řízením pohledávek, ale také s jejich vlastním podnikáním. Skupina EOS je silnou dceřinou společností Otto Group, jednoho z nejúspěšnějších mezinárodních maloobchodních subjektů. Více na www.eos-ksi.cz.
Pohledávky ve správě inkasních agentur
Data reportujících členů Asociace inkasních agentur (AIA) za třetí čtvrtletí roku 2025 ukazují, že průměrná výše dluhů ve správě inkasních agentur se u obou pohlaví zvýšila: muži průměrně dluží 69 822 Kč, ženy 54 028 Kč. Nejvyšší částky v prodlení mají senioři – průměrně se jedná o částku 105 662 Kč. Zatímco průměrná výše bankovních pohledávek ve správě inkasních agentur mírně klesá, u nebankovních úvěrů je situace opačná.
„Vidíme, že tempo růstu průměrné dlužné částky se zvyšuje, jednotlivé dluhy zvláště u starších lidí bývají vyšší a složitěji splatitelné. To odpovídá situaci, kdy se do inkasa dostávají dlouhodobě nesplácené vyšší závazky, které se finančním institucím nepodařilo od klientů vymoci,“ uvádí Vladimír Vachel, prezident AIA a jednatel inkasní společnosti EOS KSI Česká republika.
Jihočeský a Plzeňský kraj: největší nárůst průměrných dluhů
Nejvýraznější růst průměrné dlužné částky zaznamenaly inkasní agentury v Jihočeském a Plzeňském kraji. U mužů v obou krajích dluhy vzrostly o 17 %, u žen o 12 % (Jihočeský kraj) a 11 % (Plzeňský kraj). Muži v Jihočeském kraji tak nyní dluží v průměru 79 055 Kč, což je nejvyšší částka v republice. Hned za nimi následuje Praha s 77 891 Kč. Ženy dluží nejvíce ve Středočeském kraji, a to v průměru 61 053 Kč. „Ve všech krajích bez výjimky průměrné dlužné částky pod správou inkasních agentur rostou. V Jihočeském kraji se jako v jediném v ČR zvýšila průměrná dlužná částka také u bankovních pohledávek, to znamená u dluhů, které si lidé či firmy půjčili od bankovních institucí,“ doplňuje Jakub Novotný, manažer inkasního oddělení EOS KSI ČR.
Nejvyšší bankovní pohledávky ve správě inkasních agentur jsou v Praze
Lidé a firmy bankám dlouhodobě dluží průměrně o 7 % nižší částky než v předchozím kvartálu. V Praze je průměrná dlužná částka pohledávek v prodlení suverénně nejvyšší, a to přibližně 210 tisíc korun. „K inkasním agenturám se od věřitelů dostávají pohledávky obvykle nejdříve po 30-45 dnech interní správy,“ vysvětluje Vachel a doplňuje: „Nejvyšší dluhy v oblasti bankovních úvěrů v hlavním městě jsou logické. Může se jednat o důsledek vyšších příjmů i životních nákladů, které z Prahy formují místo, v němž si lidé půjčují obvykle vyšší spotřebitelské úvěry. Ve zbytku republiky je průměrná dlužná částka za třetí kvartál zhruba o čtvrtinu nižší.“
Senioři dluží nejvíce, dluhy mladých ale o čtvrtinu vzrostly
Výše pohledávek v prodlení se u lidí starších 64 let snížila. Celorepublikově jsou dluhy pod správou inkasních agentur o 10 % nižší než v předchozím kvartálu. Přesto však patří důchodci nadále ke skupinám lidí s nejvyššími průměrnými závazky pod správnou inkasních agentur, v průměru jim dluží 105 662 Kč. Naopak u nejmladších dlužníků (18–24 let) zaznamenaly inkasní agentury nárůst dluhů o čtvrtinu. V Praze se jejich průměrná dlužná částka zvýšila oproti předchozímu čtvrtletí o 133 % na částku 29 534 Kč. V Jihočeském a Plzeňském kraji přesahuje hranici 49 tisíc korun. „Mladší generace se často dostává do prodlení kvůli krátkodobým závazkům, které v součtu představují větší problém, než si uvědomují. U seniorů naopak vidíme zlepšení platební morálky i aktivnější snahu o řešení dluhů, ačkoli vymáhání těchto dluhů bývá kvůli ztrátě aktivních příjmů dlouhodobější,“ říká Novotný.
Dluhy za služby mobilních operátorů a pojištění se u inkasních agentur zvýšily
Za služby mobilních operátorů lidé dlouhodobě dluží průměrně 15 409 Kč, tedy o 7 % více než v předchozím období. Žádný z krajů se přitom od tohoto průměru výrazně neodklání. U dluhů za pojištění se průměrná dlužná částka zvýšila o 18 % na 34 345 Kč. Nejvýraznější nárůst zaznamenal Zlínský kraj, kde výše dluhu za pojištění vzrostla na 67 tisíc korun, což je nejvíce v republice.
Nebankovní pohledávky vzrostly celorepublikově o více než čtvrtinu
V oblasti nebankovních pohledávek ve třetím čtvrtletí došlo k nejvýraznějšímu nárůstu průměrné dlužné částky, a to více než o čtvrtinu (26 %). Lidé ve správě inkasních agentur dluží v průměru 68 515 Kč, přičemž růst byl zaznamenán ve všech krajích, kromě Prahy. I u nebankovních pohledávek je i přesto dlužná částka v Praze nejvyšší (116 tisíc korun).
„Nesplácené nebankovní úvěry jsou často tvořené drobnějšími závazky – například micro loans. Tyto typy úvěrů častěji využívají rizikovější klienti, kteří by u banky půjčku nedostali nebo nemají dostatečné úspory. Když se tyto závazky nepodaří věřitelům vymoci vlastní činností, dostávají se do naší správy,“ uzavírá Novotný.
Inkasní agentury spravují dlouhodobě nevymožené pohledávky
Na rozdíl od statistik sledujících všechny závazky po splatnosti, data AIA zahrnují pouze ty případy reportujících agentur, které se věřitelům nepodařilo vymoci vlastní činností a které proto byly postoupeny nebo svěřeny inkasním agenturám. Reportujícími členy AIA jsou EOS KSI Česká republika, s.r.o., Intrum Czech, s.r.o., Cash Collectors Servicing s.r.o., LogiCall Česká republika, s.r.o., KRUK Česká a Slovenská republika, s.r.o. a Credit One, a.s. Jde tedy o nejkomplexnější přehled skutečně dlouhodobě nesplácených dluhů v Česku.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.
Skupina EOS je významným mezinárodním poskytovatelem inkasních služeb s více než 50letou historií a 6 000 zaměstnanci ve více než 20 zemích. Pomocí nejmodernějších technologií, vč. umělé inteligence, pomáhá klientům nejen s řízením pohledávek, ale také s jejich vlastním podnikáním. Skupina EOS je silnou dceřinou společností Otto Group, jednoho z nejúspěšnějších mezinárodních maloobchodních subjektů. Více na www.eos-ksi.cz.
Platební morálka Čechů mírně klesá.
Dluhy po splatnosti splácí 42 % dlužníků, ochotu přislíbit úhradu má už jen třetina
- Ochota Čechů zavázat se ke splacení dluhu klesá. Oproti roku 2023 činí pokles 8 %.
- Trend zlepšení platební morálky nevydržel – v roce 2024 své dluhy uhradilo téměř 46 % dlužníků, kteří platbu přislíbili. Nejnovější analýzy inkasní agentury EOS KSI ČR ukazují pokles o více než 3 %.
- Tradičně nejpoctivější ve splácení jsou Pražané (51 %), ale jejich ochota přislíbit uhrazení dluhu je nejnižší v ČR (pod 29 %).
- Nejhorší platební morálku mají dlužníci v Moravskoslezském kraji (36 %). Jako jediní v ČR jsou pod hranicí 40 %.
Přibývá dlužníků, kteří slib nesplní
Analýza deseti tisíců spisů klientů společnosti EOS KSI ČR, kteří jsou ve správě inkasní agentury, protože svůj dluh nezaplatili finančním institucím v rámci běžných vymáhacích postupů, ukazuje, že v roce 2025 dochází v Česku k mírnému zhoršení inkasní výkonnosti. Podíl dlužníků, kteří uhradili dohodnutou platbu, klesl na 42,3 %, čímž došlo k přerušení předchozího pozitivního trendu zlepšení platební morálky.
Dluhy, jež banky a nebankovní společnosti předaly inkasní agentuře po marných pokusech o jejich vymožení, hradila ještě v roce 2022 téměř polovina dlužníků. Za první pololetí 2025 přislíbenou splátku uhradilo o 7,3 % méně dlužníků než před třemi lety. „Průběžné výsledky roku 2025 ukazují na mírné zhoršení inkasní výkonnosti, které je v souladu s celkovým ekonomickým vývojem v České republice,“ říká Jakub Novotný, manažer inkasního oddělení EOS KSI ČR. „Meziročně poklesla i průměrná inkasovaná částka, což může souviset se sníženou motivací domácností řešit své závazky aktivně,“ dodává.
Pokles zaznamenala i ochota dlužníků přislíbit úhradu závazků (PTP rate). Aktuální hodnota činí 32,7 % a je tak nejnižší za posledních sedm let. Největší meziroční pokles zaznamenal Královehradecký kraj, a to o 8 %. Pražských a Zlínských dlužníků, kteří jsou ochotní se k úhradě zavázat, je shodně o 6 % méně. Snaha dlužníků uzavírat dohody o úhradě dluhu po splatnosti se zvýšila pouze v Libereckém a Plzeňském kraji, ale jen nepatrně v řádu desetin procenta. Podle Jakuba Novotného situace odráží obezřetné spotřebitelské chování a napětí v rozpočtech domácností: „Od dlužníků stále častěji slyšíme, že nemají volné peníze a nejsou schopni je zajistit ani ve svém okolí. Potýkají se s poklesem reálných příjmů z přechozích let, zůstávají zdrženliví. Zvlášť v případě nízkopříjmových domácností, které tvoří významnou část naší klientely, postupně dochází k vyčerpání finančních rezerv.“
Praha platí, ale slibuje nerada. Moravskoslezský kraj má nejhorší výsledky
Mezi tradičně nejspolehlivější splácející dlužníky patří Pražané – své dluhy po splatnosti splácí 51 % lidí. Paradoxně však právě v hlavním městě zaznamenal EOS KSI ČR nejnižší ochotu úhradu dluhu slíbit (29 %). „Může to souviset s enormními náklady na bydlení a služby, kterým Pražané čelí – především vysoké nájmy a hypotéky,“ doplňuje Novotný. Podobně neochotní zavázat se k úhradě dluhu jsou i obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje (29 a 30 %).
Na opačném konci žebříčku „spolehlivého splácení“ je Moravskoslezský kraj, kde se platební morálka meziročně propadla o čtyři procentní body na 36 %. Moravskoslezský kraj se tak stává jediným s hodnotou kept rate (míra dodržení dohody na úhradě) pod 40 %. Kraj tak ukazuje dlouhodobě nižší finanční stabilitu. „Moravskoslezský kraj se tradičně řadí mezi nejchudší regiony ČR a patří také k regionům s nejhorší platební morálkou. Spolu s Karlovarským a Ústeckým krajem se u něj také nejvýznamněji propadly inkasované částky pod aktuální průměr, a to až o 570 Kč v jedné splátce. Jak se zdá, vývoj v oblasti vymáhání pohledávek po splatnosti v roce 2025 kopíruje opatrné a utlumené ekonomické prostředí v zemi." komentuje situaci v regionech Novotný.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je významným mezinárodním poskytovatelem inkasních služeb s více než 50letou historií a 6 000 zaměstnanci ve více než 20 zemích. Pomocí nejmodernějších technologií, vč. umělé inteligence, pomáhá klientům nejen s řízením pohledávek, ale také s jejich vlastním podnikáním. Skupina EOS je silnou dceřinou společností Otto Group, jednoho z nejúspěšnějších mezinárodních maloobchodních subjektů. Více na www.eos-ksi.cz.
Dlužníkům se úhrady hůře slibují
- Čech je zatím stále nejméně delikventní dlužník Evropy
- Inkasní agentury letos očekávají skokové zhoršení morálky
- Dohody s dlužníky se uzavírají i hůře
Čeští dlužníci dlouhodobě splácí své závazky lépe než zbytek Evropy a toto prvenství si stále držíme. Z nejnovějších dat inkasní agentury EOS KSI ale vyplývá, že u dlužníků v prodlení klesla ochota přislíbit úhradu dlužné částky o 2,5procentního bodu, tj. meziročně o 6 %. Přitom míra dodržení takové dohody, tedy vlastní platba, vzrostla o 3procentní body. Znamená to, že nejistota a obavy z budoucnosti se již začaly projevovat v neochotě dlužníků zavazovat se k hrazení závazků.
Letošní rok přinese zhoršení platební morálky
Podle statistik EOSu se u dlužníků již projevují dopady náročné ekonomické situace. V datech za rok 2022 se na delikvenci dlužníků zatím nepodepsala ani pandemie, ani energetická krize a platební morálka českých dlužníků i v roce 2022 následovala dlouhodobý pozitivní trend. Podle předpokladů ale statistiky za rok 2023 stejně optimistické nebudou.
S dlužníky se hůře uzavírají dohody
Podle Asociace inkasních agentur narostla průměrná výše pohledávky pod správou inkasní agentury o 2 079 Kč. Čech inkasní agentuře splácí průměrně 20 177 Kč. Inkasní agentura EOS KSI navíc meziročně zaznamenala pokles ochoty dlužníků uzavírat dohody na úhradu dlužných částek. “V komunikaci se zákazníky dlouhodobě sledujeme vývoj míry příslibů k platbě, tedy ochotu dlužníků uzavřít dohodu o splacení dluhu. A tato hodnota za poslední rok poklesla. Naše data jasně ukazují, že Češi svou finanční situaci vnímají hůře než před rokem a nechtějí inkasním agenturám slibovat něco, co nemohou dodržet,” vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.
Nejvíce se ochota slibovat úhradu dluhu meziročně propadla v Jihočeském kraji, a to o téměř deset procentních bodů. Mírné zlepšení v uzavření dohody na splátce dluhu nastalo z celé republiky jen ve dvou krajích – v Praze a Ústeckém kraji. Zlepšení je však minimální a dosahuje přibližně jen jednoho procentního bodu.
Dlužníci nebudou mít z čeho splácet
Vysvětlením neochoty uzavírat dohody na splácení dluhu může být zhoršená životní úroveň občanů v celé republice. Ať už dlužníci žijí v kterémkoli kraji, všichni čelí vyšším cenám energií a vysoké inflaci, která navyšuje cenu položek v nákupním košíku. Jak ukázal další průzkum EOSu na počátku roku, Češi sice šetří nejvíce v Evropě a nově se zadlužil jen každý sedmý (v Evropě to byl každý pátý), ale za dostatečné považuje své úspory jen každý čtvrtý. A bude hůř. “Nevylučujeme, že v průběhu tohoto roku dojde ke skokovému nárustu dluhů i skokovému poklesu sledovaných hodnot. Dlužníci jednoduše nebudou mít z čeho brát, bude ještě obtížnější uzavírat s nimi dohody a zhorší se zřejmě i jejich naplňování ze strany dlužníků. Hospodářské výsledky České republiky i celé EU nejsou příznivé, ceny neklesají a úspory běžných občanů se ztenčují,” uzavírá Vladimír Vachel.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.
“Platím. Hotově. Zatím mám,” hlásí Čech
- Své finanční rezervy považuje za dostatečné čtvrtina Čechů.
- Hotovost je oproti pandemickým předpokladům opět v kurzu. Dává lidem pocit bezpečí a kontroly v těžkých časech.
- Češi jsou si v přijímání finančních rozhodnutí jistější než Švýcaři či Francouzi.
Jsou Evropané ve finančních potížích? To zjišťovala studie společnosti EOS, která proběhla mezi 7700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Vyplývá z ní mimo jiné, že průměrný Čech se finančních rozhodnutí nebojí, šetří více než zbytek Evropy, je spokojený se svou finanční rezervou a méně se v posledním půl roce zadlužil. Klidné spaní mu to ale nepřináší. Zvláště, pokud je mladý.
Více než polovina mladých Čechů platí hotově
V posledním půl roce se zadlužil každý sedmý Čech. Potraviny byly po energiích druhou položkou, na co si půjčit, a to i přesto, že jsou Češi evropskými přeborníky v nakupování ve slevách. Cenu u každodenních nákupů zohledňuje šest Čechů z deseti a stejný počet preferuje nákup zlevněného zboží. Zbytek Evropy se zadlužuje více. Nový dluh vznikl v době krize u každého pátého Evropana, v Maďarsku a Rumunsku se nově zadlužilo dokonce 30 % ze všech respondentů. Nejčastěji nový závazek nepřekročil částku 499 euro. Ačkoli si respondenti západní a východní Evropy půjčovali na rozdílné položky, pro celý kontinent je společné zadlužení kvůli pokrytí základních životních potřeb, jako jsou energie a jídlo, nebo výdaje na zdraví.
“Lidé v celé Evropě se nově zadlužovali především kvůli položkám důležitým k životu, jako jsou energie nebo potraviny, což je znepokojivé. Celkově ale ze studie vyplývá, že většina dotazovaných s penězi nakládá zodpovědně. Zajímavé je zjištění, že 42 % Evropanů používá hotovost častěji než před půl rokem. V České republice to tvrdí dokonce 53 % obyvatel ve věku 18-34 let, což je opačný trend, než jsme viděli během pandemie. Přestože jsme ve využívání bezhotovostních plateb dlouhodobě nad evropským průměrem, pro řadu lidí hotovost stále představuje bezpečí a kontrolu, která je pro ně v dnešní době důležitá a přispívá tak k jejich zodpovědnému chování,” vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI s.r.o.
Čech oběd v restauraci a kávu s sebou oželí
Spotřebitelé napříč Evropou se v těžkých časech museli něčeho vzdát. Největší škrty v plánovaných výdajích tvořilo cestování, stravování v restauracích, kultura a volnočasové aktivity, kterých se vzdala třetina Evropy. Češi se uskromnili ještě více, výdaje za tyto položky omezili až o 45 % a snahu ušetřit ukázali také u nákupu oblečení a každodenních malých radostí. U mladší respondentů (18–34 let) je odhodlání ušetřit o to výraznější, o co menší jsou jejich finanční rezervy – výdaje na cestování nebo drobnosti typu káva s sebou si odpouští každý třetí.
Kdo šetří, má za tři. Ale jen v Německu.
Těžká doba nutí lidi sáhnout do úspor. Ovšem jen pokud je z čeho brát. Největší odhodlání šetřit vykazují v celé Evropě lidé starší 51 let. 23 % z nich také své úspory považuje za dostatečné. Nejlepší situace je v Německu, tam je se svou finanční rezervou spokojený téměř každý třetí. Naopak nejhoršího výsledku dosahuje jih Evropy, kde si dostatečnou finanční rezervu vytvořilo jen 10 % Srbů a 17 % Chorvatů. Výrazně lépe je na tom čtvrtina Čechů, která své úspory považuje za dostatečné. Spokojenost s finanční rezervou u Čechů stoupá úměrně s věkem. Pouze 21 % mladých Čechů považuje stav svých finančních rezerv za dostatečný, Slováci či Maďaři jsou na tom podobně. Naopak čeští respondenti starší 51 let jsou spokojeni téměř jako naši západní sousedé (30 %).
Mladí Češi si věří víc než Švýcaři, ale chtějí se vzdělávat
Své budoucí finanční situace se bojí 47 % všech respondentů. Celou Evropu svírá obava z inflace a rostoucích cen. Obavy z budoucnosti nenechají spát především mladé v České republice, kde se rostoucích cen bojí více než tři čtvrtiny respondentů. Mladí Češi mají stejně jako jejich evropští vrstevníci také obavy ze ztráty zaměstnání (27 %), ačkoli je situace na českém trhu práce dobrá a míra nezaměstnanosti klesala také v dubnu na 3,6 %.
Mladí svému strachu čelí snahou o vzdělání. Zvýšit svou finanční gramotnost chce více než polovina dotazovaných, což výrazně převyšuje čísla za celou Evropu (43 %). V České republice je zájem o finanční vzdělávání u mladých ještě o tři procenta vyšší. Nad evropským průměrem je také česká jistota při příjímání finančních rozhodnutí - 46 % mladých Čechů ve finančních rozhodnutích netápe. Ještě lépe jsou na tom skupiny respondentů starších 51 let. Pevně v kramflecích se cítí být 67 % z nich. Celkově tak Češi v jistotě rozhodování o penězích předčí i Němce či Švýcary.
Ochota dále se finančně vzdělávat klesá s věkem a u respondentů starších 51 let už je finančnímu vzdělávání otevřeno jen 34 % dotazovaných. “Pokles zájmu o zvyšování finanční gramotnosti u starších lidí je pochopitelný a touha u mladých je naopak na místě. Mladší generace už chápe, že důchod a spoření k zajištění na klidné stáří stačit nebude a význam investiční gramotnosti významně roste,” upřesňuje Libor Ťupa, finanční ředitel společnosti EOS.
O průzkumu EOS "Evropané ve finančních potížích? Spotřebitelská studie EOS"
Ve spolupráci se společností Dynata, specialistou na online průzkumy, provedla společnost EOS v období od 3. do 9. února 2023 online průzkum mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Průzkum se zaměřil na otázku, jak posledních šest měsíců ovlivnilo spotřební návyky a finanční situaci účastníků.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.
- Každý 7. Čech se během krize zadlužil. Potraviny byly po energiích druhou položkou, na co si půjčili.
- Češi drží evropský prim v nakupování ve slevách.
- Úhrada poplatků za energie, vodu a nájem je pro české respondenty prioritou.
Jsou Evropané ve finančních potížích?
V posledním půl roce se zadlužil každý pátý Evropan. Ačkoli je inflace v České republice jedna z nevyšších, Češi si půjčují výrazně méně často (14 %) než je východoevropský průměr (23 %). Hlavními důvody k zadlužení byly náklady za topení a elektřinu. Zda jsou Evropané ve finančních potížích zjišťovala únorová studie společnosti EOS, která proběhla mezi 7700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Vyplývá z ní mimo jiné i to, že Češi hradí s nejvyšší prioritou platby za energie, vodu a nájem.
Výdaje za teplo a energie byly v posledním půl roce hlavním důvodem zadlužení pro čtvrtinu Evropy. Kvůli těmto nákladům se zadlužilo 24 % Němců, což je nejvíce ze zemí západní Evropy. Energie uvedl jako hlavní důvod k zadlužení také každý třetí Čech, což odpovídá mírnému východoevropskému nadprůměru. Překvapivé bylo ale zjištění, že 26 % českých respondentů půjčkou financovalo i výdaje za potraviny. Na rozdíl od ostatních zemí tvořilo
u Čechů jídlo dokonce druhou nejčastější položku, kvůli které nové dluhy vznikly. V západní Evropě se stejně vychýlili pouze Němci (27 %) a spolu s nimi jsme tak výrazně převýšili průměrné hodnoty zadlužení kvůli potravinám ve východní (20 %) i západní (16 %) Evropě.
Češi mají utažené opasky – co nutně nepotřebují, nekoupí
“Češi jsou velmi orientovaní na cenu, 63 % z nás zohledňuje cenu i u každodenních nákupů a společně s Maďary a Rumuny jsme vysoko nad průměrem. V čem však vítězíme absolutně, jsou slevy. Jak průzkum potvrdil, téměř šest Čechů z deseti nakupuje ve slevách, což je evropský unikát. V posledním půl roce se čeští spotřebitelé také nejvíce uskromnili – 40 % dotazovaných uvedlo, že nakupuje méně,” upřesňuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI, s.r.o., která za studií stojí.
Šetří ale celá Evropa a z výsledků průzkumu vyplývá, že spotřebitelé napříč všemi zeměmi se museli něčeho vzdát. Ze seznamu plánových výdajů se nejčastěji škrtalo za cestování, stravování v restauracích, kulturu a volnočasové aktivity (33 %). Češi se uskromnili ještě více, náklady za tyto zbytné položky omezili až o 45 %. Více než třetina Čechů se vzdala také nákupů oblečení a každý čtvrtý si nedopřává ani každodenní malé radosti, které si dříve mohl dovolit.
Nejdřív energie, pak střechu nad hlavou
Když dojde na pravidelné platby „složenek“, respondenti ve všech zemích považují za nejdůležitější úhradu energií a vody a hradili by je nejčastěji jako první platbu. Druhou nejzásadnější platbou je pro Evropu úhrada nájmu, v průměru 61 % dotazovaných. Mít zaplacenou střechu nad hlavou je pro Čechy ještě naléhavější – jako prioritní položku k zaplacení ji označilo 82 % respondentů. Například v Maďarsku je poměr téměř o polovinu nižší a platba nájmu je méně prioritní než například úhrada účtů za telefon a internet.
Inflace straší tři čtvrtiny starého kontinentu
Inflace byla hlavním důvodem šetření i nově vzniklých dluhů pro každého druhého Evropana. Češi inflaci a s ní spojené vyšší ceny sice také vnímají jako hlavní impuls k zadlužení, ovšem v nižším objemu (43 %). Podobně je na tom i Slovensko, kde se kvůli inflaci zadlužili 4 z 10 dotazovaných. “Ačkoli český spotřebitel inflaci a s ní spojený růst cen neoznačuje jako příčinu dluhů tak často jako zbytek Evropy, obává se jí stejně. Inflace je strašákem budoucnosti. Její výše ovlivňuje finanční stabilitu a životní standard Evropanů, proto ji jako zdroj strachu zmiňují tři čtvrtiny všech dotazovaných. Nejvíce znepokojení jsou v Maďarsku (84 %) a Srbsku (82 %). Obavy z finanční budoucnosti každému druhému Evropanovi způsobují i drahé energie a vysoké účty,” dodává finanční ředitel společnosti EOS KSI s.r.o. Libor Ťupa.
O průzkumu EOS "Evropané ve finančních potížích? Spotřebitelská studie EOS"
Ve spolupráci se společností Dynata, specialistou na online průzkumy, provedla společnost EOS v období od 3. do 9. února 2023 online průzkum mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Průzkum se zaměřil na otázku, jak posledních šest měsíců ovlivnilo spotřební návyky a finanční situaci účastníků.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.
Kontakty
AMI Communications, spol. s r. o.: Týn 641/4, Praha 1, Růžena Černíková, e-mail: [email protected], tel.: 777 185 199, www.amic.cz
EOS KSI Česká republika, s.r.o., jednatel Vladimír Vachel, e-mail: [email protected], tel.: 241 081 123, www.eos-ksi.cz
Jak zacházet s penězi nás učí hlavně rodiče, přiznávají české děti
Přetrvávající fenomén nedostatečné finanční gramotnosti sužuje mnoho českých domácností. V důsledku toho lidé činí chybná rozhodnutí, jako je nadměrná spotřeba, nevýhodná volba finančních produktů nebo sjednávání neuvážených půjček. Řešením přitom může být vzdělávání v oblasti financí už v útlém věku. Dostatečná finanční gramotnost je pak může v dospělosti ochránit před nehospodárným chováním. V anketě společnosti EOS KSI, do které se zapojilo 632 dětí ve věku 12 až 16 let z celé České republiky, však děti tvrdí, že finanční gramotnosti je učí více doma než ve škole.
Nízká úroveň finanční gramotnosti Čechů není žádnou novinkou. Řada domácností často zápolí se zadlužením, které často končí i nekonečnými exekucemi. Vzdělávání ve světě financí již na základních školách, doplněné pestrými vzdělávacími programy, se proto dostává stále více do odborné i veřejné diskuse. Významnost finančního vzdělávání už u dětí podporují také výsledky průzkumu České bankovní asociace, podle kterého se 54 % Čechů domnívá, že děti nejsou k povědomí o financích dostatečně vedeny v rodině. „Rozvíjení finanční gramotnosti již v dětském věku považujeme za velmi důležité. Nezřídka na školních akcích zjišťujeme, že řada dětí nemá žádnou představu, co to peníze jsou, kde se berou a jak je správně používat. Hrozí zde tedy nejen riziko špatných rozhodnutí, ale zejména snadné zneužitelnosti finanční naivity dětí,“ říká Mgr. Jakub Černý, ředitel Masarykovy základní školy Debř v Mladé Boleslavi. O vědomostních možnostech dětí na základě jejich věku hovoří také ředitelka Základní školy Tetín u Berouna Mgr. Ladislava Malířová: „Již v mateřské škole si děti hrají na obchod – prodávají, nakupují, sice jen dle svých představ, ale již v tomto věku získávají první zkušenosti s finanční gramotností. Od 1. třídy, kdy se již dokáží obratněji orientovat v číselných hodnotách, postupně více vnímají funkci bankovek a mincí.“
S více jak polovinou českých dětí doma rodiče mluví o penězích
Podle ankety společnosti EOS KSI jsou peníze důležité pro 85 % dotázaných děti. „Pozitivní zjištění je, že více jak polovina (58 %) přiznává, že s nimi doma rodiče finance probírají. Sedmi z deseti dětí (73 %) dávají rodiče kapesné a 73 % z nich dostává více jak 200 Kč měsíčně,“ komentuje výsledky Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI. Ne příliš pozitivní zjištění je, že třičtvrtě (75 %) mladých respondentů tvrdí, že ve škole je zacházet s penězi nikdo neučí. V anketě děti také přiznávají, že utrácí nejčastěji za jídlo, pak za oblečení a kosmetiku. Kdyby ze dne na den dostaly 100 tisíc korun, tak by je všechny utratil pouze jeden ze sta. Nejčastěji tvrdí, že by část utratily a část si uložily (46,5 %) nebo by si je všechny uložily (42 %).
Vzdělávací projekty cestou k lepší budoucnosti
V České republice existuje řada vzdělávacích projektů, které se snaží nepříznivou situaci zlepšit. Jedním takovým je projekt ManoMoneta. „Projekt pomáhá dětem od 9 do 13 let se naučit hospodařit s penězi zábavnou formou a připravit je na realitu dospělého života ve světě financí. Rovněž poskytuje učitelům kvalitní výukové materiály, prostřednictvím kterých mohou žákům hravou formou přiblížit problematiku financí,” popisuje Vladimír Vachel z EOS KSI. Podobné programy považují za důležité právě školy. „Přínosné jsou aktivity, se kterými přichází do školy odborník, kterého děti vnímají zase jinak než učitele. Žáci při takových lekcích hodně diskutují a doptávají se,“ přibližuje vlastní zkušenost Ladislava Malířová ze Základní školy v Tetíně.
Na webových stránkách ManoMonety si mohou učitelé zdarma stáhnout potřebné výukové materiály a následně si s dětmi vyzkoušet hru v podobě vědomostních karet, na kterých se objevují pojmy jako rozpočet, faktura, banka, dluh, peníze či spořící účet. „Naším cílem je, aby si děti prostřednictvím her a navozením reálných životních situací vyzkoušely, co je v dospělosti bude čekat,” dodává Vladimír Vachel s tím, že učitelé mají možnost si na stránkách projektu zažádat o bezplatnou konzultaci či o ukázkovou hodinu.
Ankety mezi dětmi a mladými se zúčastnilo 632 respondentů. Probíhala on-line v prosinci 2022. Účast byla podmíněná věkem od 12 do 16 let.
Platební morálka firem po 8 letech klesá
Výsledky mezinárodního průzkumu skupiny EOS mezi firmami:
- Každá pátá faktura v západní Evropě a každá čtvrtá ve východní Evropě je zaplacena pozdě, nebo není proplacena vůbec
- Platební morálka firem se v uplynulých osmi letech stále zlepšovala, letos poprvé poklesla
- Prodlužuje se nejen délka úhrady, ale i podíl zpožděných a nedobytných plateb
- České firmy se kvůli nezaplaceným fakturám od dodavatelů krachu nebojí
- Téměř polovina evropských společností využívá externí správce pohledávek
Zpoždění plateb je nejdelší za posledních 8 let
Úhrada faktur po termínu je v podnikatelském prostředí běžná, ale od roku 2015 se situace průběžně zlepšovala, a to jak v zemích západní, tak i východní Evropy včetně České republiky. Při posledním dotazování českých firem v roce 2019 bylo průměrné zpoždění úhrady faktur 21 dní, v letošním roce přiznaly firmy zpoždění 23 dní, což znamená obrat k horšímu poprvé po osmi letech. „Výše inflace, drahé energie či válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje mezi podnikateli pocit nejistoty a obavy, které častěji řeší právě zadržováním plateb dodavatelům. Obávám se, že tento problém bude narůstat a může způsobit platební neschopnost některých menších firem. Následná řetězová reakce pak přispěje k dalšímu zhoršování naší ekonomiky,“ predikuje budoucí vývoj Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.
Roste podíl nezaplacených a zpožděných plateb
Podle průzkumu skupiny EOS se v České republice za poslední tři roky zhoršila platební morálka o 3 procentní body. Zatímco v roce 2019 byl podíl pozdě zaplacených a nedobytných faktur 19 %, v letošním roce firmy přiznaly 22 % takových případů. „Pozitivní je, že ke svým závazkům české firmy i spotřebitelé přistupují stále ještě zodpovědně. V podílu zpožděných plateb jsme na tom sice o dost hůře než Němci se stabilními 14 procenty, ale stále jsme nad východoevropským průměrem. Zdaleka nejhorší situaci popisují firmy na Slovensku, kde je podíl plateb po splatnosti celých 28 procent,“ komentuje Vladimír Vachel.
České firmy se kvůli nezaplaceným fakturám krachu nebojí
Průzkum ukázal, že české firmy se krachu kvůli nezaplaceným fakturám od odběratelů bojí zdaleka nejméně. Obavy potvrzuje pouze každá šestá firma v Česku (15 %). Evropský průměr je přitom okolo 20 %. Co se západních států týče, tak tuto obavu mají nejvíce firmy ve Velké Británii (27 %) a Francii (26 %), ale i v sousedním Německu (21 %). Na východě od našich hranic se existenčních problémů bojí nejvíce firmy v Chorvatsku (29 %) a Řecku (24 %). Slovenské firmy jsou na tom podobně jako ty české a strach z krachu kvůli platbám po termínu přiznává 17 % z nich.
Když dojde na důvody pro neplacení faktur včas, čeští podnikatelé uvádějí nejčastěji jako možnou příčinu druhotnou platební neschopnost a plné využití dodavatelských úvěrů. Faktury tedy neplatí především proto, že jim dluží jejich odběratelé. Problém to představuje pro 53 % českých podniků. Na třetí místo se dostala momentální platební neschopnost (37 %), která v důvodech letos poprvé překonala i důvody způsobené nedostatečnými interními kapacitami (33 %). Platební neschopnost odběratelů zmiňovaly jako vážný problém firmy v Rumunsku (53 %), v Maďarsku (51 %) a ve Francii (50 %).
Budoucí výhled: Optimismus vystřídala skepse
Při dotazování na očekávaný vývoj platební morálky v roce 2019 vyjádřily firmy napříč Evropou optimismus. V letošním roce se vidění budoucnosti obrátilo doslova naruby jak ve východoevropských firmách, tak i z pohledu těch západoevropských. České firmy očekávají vývoj platební morálky v následujících dvou letech dokonce nadprůměrně negativně.
Téměř polovina evropských společností využívá externí správce pohledávek
Aby se firmy mohly soustředit na své podnikání, často některé ze svých aktivit outsourcují na externí dodavatele a to včetně služeb v oblasti správy pohledávek. Potvrzuje to téměř polovina firem v Evropě (46 %). V zemích východní Evropy přitom počet těchto firem narostl ze 41 procent na celých 50 procent, takže se v outsourcingu dostaly dokonce před západní Evropu (42 %). V Česku tuto službu využívá 41 % společností.
O průzkumu:
Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2022. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 200 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi včetně České republiky bylo dotazováno 200 firem na různé aspekty spojené s platebními transakcemi a na obecné ekonomické trendy.
Platební morálka Čechů rekordně rostla. Na konci roku ale může dojít k dramatickému propadu
Platební morálka Čechů s dluhy po splatnosti se rok od roku zlepšovala a loni se dostala na historické maximum. Počet lidí, kteří dodržovali dohodnutý splátkový kalendář, loni vzrostl na 47 %, což představuje 23% nárůst oproti předchozímu roku. Dlužníci ochotněji komunikovali a své dluhy řešili s inkasními agenturami relativně včas. Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spláceli, dosahovala výše 2 508 Kč. Nejčastěji lidé dlužili za splátky úvěrů a krátkodobých půjček. Nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek byli lidé v Praze (53 %), zdaleka nejméně pak v Libereckém kraji (36 %) a Pardubickém kraji (38 %). Vyplývá to z celoročních statistik mezinárodní inkasní agentury EOS KSI.
„Čeští dlužníci přistupovali k úhradě svých dluhů rok od roku zodpovědněji. To se ovšem nyní může kvůli vysoké inflaci změnit. Očekáváme dokonce změnu dramatickou a letošní rok bude zlomový,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.
Průměrná částka, kterou dlužníci pravidelně hradili, zůstala v roce 2021 obdobná a činí
2 500 Kč. Pozitivní růst všech ukazatelů byl způsoben zejména lepší finanční situací dlužníků. Mezi lidmi zůstalo díky pandemii více peněz a míra nezaměstnanosti byla stále velmi nízká.
„Česká ekonomika míří do recese a je pravděpodobné, že ji bude provázet tlak na propouštění. To může vedle inflace představovat další impuls ke zhoršení platební morálky. Je otázkou, jak budou dlužníci ke svým dluhům po splatnosti přistupovat. Dlužníkům v takové situaci radíme přehodnotit své výdaje, omezit spotřebu a v případě potíží ihned komunikovat se svým věřitelem. Seriózní věřitelé obvykle přistoupí na individuální řešení dluhu například formou delšího splátkového kalendáře,“ dodává Vladimír Vachel.
Ze zkušeností EOS KSI vyplývá, že v jednotlivých regionech jsou ve splácení velké rozdíly. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Královehradecký (3 042 Kč) a Jihočeský kraj (2 969 Kč). Nejméně pak splácí v Moravskoslezském kraji (2 110 Kč). Největší problém domluvit se s dlužníky na splátkovém kalendáři je v Ústeckém kraji (35 %). Co se týče dodržování domluveného kalendáře, nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek jsou lidé v Praze (53 %), nejméně pak v Libereckém (36 %) a Pardubickém kraji (38 %).
Kolik procent lidí je ochotno se domluvit na splátkovém kalendáři podle krajů:
|
Kraj |
Ochota domluvit se na splátkách (PTP rate) |
|
Jihočeský kraj |
47,64 % |
|
Královéhradecký kraj |
44,47 % |
|
Plzeňský kraj |
44,36 % |
|
Zlínský kraj |
42,48 % |
|
Středočeský kraj |
42,10 % |
|
Olomoucký kraj |
41,34 % |
|
Jihomoravský kraj |
39,33 % |
|
Liberecký kraj |
38,27 % |
|
Kraj Vysočina |
38,25 % |
|
Karlovarský kraj |
38,09 % |
|
Pardubický kraj |
36,73 % |
|
Moravskoslezský kraj |
35,34 % |
|
Hlavní město Praha |
34,72 % |
|
Ústecký kraj |
34,65 % |
Jak disciplinovaní jsou lidé v dodržování dohodnutých splátek podle krajů:
|
Kraj |
Reálné dodržení dohody (Kept rate) |
|
Hlavní město Praha |
53,30 % |
|
Plzeňský kraj |
47,75 % |
|
Karlovarský kraj |
47,24 % |
|
Jihomoravský kraj |
46,39 % |
|
Středočeský kraj |
43,31 % |
|
Kraj Vysočina |
43,00 % |
|
Zlínský kraj |
42,96 % |
|
Ústecký kraj |
42,94 % |
|
Olomoucký kraj |
42,43 % |
|
Moravskoslezský kraj |
41,45 % |
|
Jihočeský kraj |
40,15 % |
|
Královéhradecký kraj |
39,67 % |
|
Pardubický kraj |
37,97 % |
|
Liberecký kraj |
36,24 % |
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí mezinárodní skupiny EOS, jenž disponuje pobočkami ve 23 zemích světa, které se specializující se na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Důvěra veřejnosti v bezpečné nakládání s uživatelskými daty mezi firmami z různých oborů výrazně kolísá. Zatímco bankám internetoví uživatelé v Evropě poskytují data převážně s pocitem bezpečí, sociálním sítím se svými údaji příliš nevěří. Při nakládání s uživatelskými daty dosahuje důvěra v banky mezi Evropany 54 % a u Čechů dokonce 66 %. Banky jsou také jediné s nadpoloviční důvěrou mezi dotázanými. Sociálním sítím na chvostu žebříčku věří pouhých 14 % dotázaných v Evropě a 16 % v Česku. Přestože důvěra je problémem, sdílení je nutností. Alespoň si to myslí tři pětiny Čechů, podle nich by bez sdílení svých údajů nemohli využívat služby, které jednotlivé společnosti poskytují. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat z pohledu internetových uživatelů.
Evropa má důvěru v banky a poskytovatele online plateb
Důvěra ve zpracovávání údajů o zákaznících je zásadně ovlivněna typem instituce, která s daty nakládá. V Evropě si největší důvěru zákazníků zachovávají banky, s daty jim důvěřuje více než polovina (54 %). Naopak nejmenší důvěru mají zákazníci v sociální sítě a komunikační služby, věří jim jen 14 % Evropanů. Důvěra Čechů v bankovní instituce je mezi Evropany neobvykle vysoká neobvyklá. Vyšší důvěře se banky těší už jen v Severní Makedonii (67 %) a například bankovnictvím proslulé Švýcarsko je až třetí (61 %). Nejméně věří zákazníci bankám ve Španělsku a Francii. „Vysoká důvěra v banky v České republice pramení zřejmě z pocitu vysoké regulovanosti bankovního trhu, který dosud není postižen žádným zásadním případem úniku dat či jejich prokázaným zneužitím,“ vysvětluje Vladimír Vachel, z inkasní agentury EOS KSI.
Jaké jsou tedy motivace ke sdílení údajů, když důvěra v některé instituce není příliš vysoká? Průzkum EOS ukázal, že většina lidí cítí, jako by neměla na výběr a sdílení dat bylo téměř vynuceno. Pokud by totiž data nesdíleli, nemohli by plně využívat služby, které společnosti poskytují, uvedly tři pětiny (66 %) Evropanů. Mezi největší zastánce tohoto názoru patří Makedonci (77 %), Češi (61 %) jej naopak spolu s Francouzi (58 %) a Španěly (61 %) podporují nejméně. Polovina Čechů také uvedla, že si není zcela vědoma, jak sdílení údajů zabránit či jaké nastavení změnit, aby ke sdílení nedocházelo. Tento výsledek Čechy zařadil mezi premianty Evropy, ostatní národy projevily v tomto ohledu daleko větší nevědomost.
O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?
Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.
EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.
Máte otázky? Promluvme si!
