Data se celosvětově stala novou měnou.

Studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“

Průzkum digitálních dat a jejich hodnota v Evropě, Rusku a USA.

Digitální data se stala cenným aktivem. Firmy je shromažďují, analyzují a interpretují v zájmu optimalizace svých obchodních modelů. Odpovědné nakládání s těmito údaji a jejich oceňování tedy stále více zmiňují ve veřejné debatě: jaký postoj mají spotřebitelé k předávání a hodnotě dat? Jsou ochotni prodávat osobní informace? Existují rozdíly mezi zeměmi? Jak získávají firmy důvěru ohledně zpracování dat?

Odpovědi na tyto otázky poskytuje mezinárodní studie skupiny EOS na téma „Jakou hodnotu mají data?“. Internetový průzkum provedla na jaře 2020 v 17 zemích agentura Kantar, která patří k předním poskytovatelům tržních výzkumů po celém světě.

O studii „Jakou hodnotu mají data?“

  • Nová studie EOS na téma „Jakou hodnotu mají data?“

    Kdo?

    Reprezentativní vzorek obyvatelstva nad 18 let. V každé zemi osloveno 1 000 účastníků.

  • Nová studie EOS na téma „Jakou hodnotu mají data?“

    Kde?

    15 zemí v Evropě plus USA a Rusko.

  • Nová studie EOS na téma „Jakou hodnotu mají data?“

    Jak?

    Internetový dotazník se standardizovaným formulářem.

Data jako měna.

Jsou data novým zlatem?

Každý den na sebe prozrazujeme spoustu osobních věcí: kontaktní a osobní údaje, informace o nákupním chování, bankovním účtu či zdravotním stavu. Taková data pomáhají firmám lépe chápat zákazníky a jejich přání a přesněji reagovat na tržní trendy. Proto jsou cenná. Podle aktuální studie zastává většina respondentů názor, že by za využití svých údajů měli dostat kompenzaci. Na dotaz na konkrétní kategorie dat projevili mnozí dokonce ochotu prodávat jisté údaje důvěryhodným firmám – ale i zde existují hranice.

Hlavní poznatky

  • Třetina dotazovaných by poskytla své údaje za konkrétní odměnu. V Rusku je to dokonce 50 % lidí.

  • Věcné prémie či slevy se v žebříčku oblíbenosti drží nahoře, služby či výhody spojené s vyšším statusem jsou na nejnižších příčkách. 

  • Náhled na bankovní účet či údaje o něm nebo o kreditních kartách prakticky nejsou na prodej.

Většina spotřebitelů napříč zeměmi se vyslovuje pro kompenzaci, pokud své údaje poskytují firmám. U otázky, kdo již souhlasil s poskytnutím údajů za odměnu, se však mezi zeměmi objevují rozdíly. Od firem očekávají respondenti důvěrné zacházení s osobními údaji. V takovém případě je často velká šance na uzavření obchodu.

Studie EOS o datech: Jakou hodnotu mají data?

Firmy mají velkou příležitost k nákupu dat

Každý třetí člověk v Evropě a USA by poskytl své údaje za kompenzaci. V Rusku je to dokonce každý druhý. Když jde konkrétně o prodej alespoň jedné osobní informace za peníze, procenta poskytnutí výrazně stoupají: dalo by se říci  82 % Evropanů, 75 % Američanů a 90 % Rusů. Předpokladem vždy je, aby společnost, která by data zpracovávala, byla důvěryhodná. Nejochotněji by spotřebitelé prodávali údaje o nákupních rozhodnutích či kontaktní informace. Pokud jde o fyzičku či zdravotní stav, ochota je o něco menší. Obzvlášť podezíravě se lidé dívají na jakékoli poskytování údajů o bankovním účtu či kreditních kartách. Překvapivé je, že citlivost různých typů údajů je v mezinárodním srovnání vnímána obdobně. Větší rozdíly mezi zeměmi naproti tomu panují u otázky, zda respondenti již někdy poskytli své údaje za kompenzaci.

Respondenti již poskytli své údaje za protiplnění.

Ve kterých zemích se s daty již čile obchoduje?

V průměru každý šestý člověk již takový obchod uzavřel a podělil se s nějakou firmou za kompenzaci o své údaje. Mezi jednotlivými zeměmi však panují značné rozdíly: Ve Španělsku (26 %) a Rumunsku (24 %) se spotřebitelé takových obchodů zúčastnili poměrně často, zatímco v jiných jihoevropských zemích jako Slovinsko (10 %) či Severní Makedonie (7 %) jsou spíše odmítány.

Bez zajímavosti není, že ochota spotřebitelů prodávat své údaje (k tomu je svolný každý třetí) je dokonce vyšší než poptávka firem, jelikož dosud byla kompenzace nabídnuta jen zhruba každému pátému respondentovi. Firmy tedy mají slušnou šanci uzavřít se spotřebiteli obchod – pokud si získají jejich důvěru.

  • Smartphone user in city: Data has become a key economic asset.

    Bude digitální život evropských občanů již v Číně?

    Přečtěte si více o  výsledcích průzkumu EOS a o tom, co se stane, když jsou osobní údaje převedeny na měnu.

    Přečtěte si související článek

Digitální důvěra jako výzva 

Firmy jsou na tahu 

Studie ukazuje, že spotřebitelé jsou v zásadě ochotni poskytovat osobní údaje důvěryhodným firmám. A právě zde je co dohánět, protože mnoha spotřebitelům chybí důvěra v odpovědné nakládání s jejich osobními informacemi. Největší výzvou, před níž tedy firmy stojí, bude odbourání této nedůvěry pomocí přiměřeného, transparentního využívání údajů.

  • Spotřebitelé mají nízkou digitální důvěru ve firmy.

    Skepse

    Navzdory principiální ochotě je stále mnoho spotřebitelů skeptických, pokud jde o sdílení dat na internetu. V Evropě tak pouze 33 % lidí věří, že firmy s jejich digitálními daty nakládají odpovědně. V USA je to dokonce jen 23 %, v Rusku však 41 %.

  • Skepse vůči firmám je také spojena s nejistotou.

    Neznalost

    Tato skepse je také spojena s nejistotou: většina spotřebitelů neví, jak omezit nežádoucí využívání vlastních údajů (Evropa: 58 %, USA: 62 %, Rusko: 66 %). Kupříkladu je možné zablokovat sledovací cookies, aby uživatel zanechal na internetu co nejméně stop. Každý třetí uživatel v Evropě a Rusku však tuto možnost využívá zřídka.

Žebříček důvěry dle sektorů

Vedle neznalosti způsobů, jak cíleně omezit předávání dat, se většina uživatelů podle studie často cítí nucena své údaje poskytnout (Evropa: 66 %, USA 58 %, Rusko 81 %). Nedůvěru podněcuje a obecnou skepsi vysvětluje skutečnost, že některé služby lze v plném rozsahu používat jen po poskytnutí spousty dat. 

Studie EOS o datech: „Jakou hodnotu mají data?“

Jistá odvětví však mají v soutěži o digitální důvěru nezpochybnitelný náskok: v čele pelotonu jsou zejména banky (Evropa: 54 %, USA: 56 %, Rusko: 54 %) a internetoví poskytovatelé platebních služeb (Evropa: 46 %, USA: 46 %, Rusko: 58 %). Také poskytovatelé energií si vedou vcelku slušně (Evropa: 39 %, USA: 38 %, Rusko: 34 %). Na spodních příčkách žebříčku důvěry v odpovědné nakládání s digitálními daty se naproti tomu drží internetové obchody a úplně nejvíce pokulhávají sociální sítě a komunikační platformy - messengery (Evropa: 14 %, USA: 11 %, Rusko: 18 %). Právě v těchto odvětvích je nevyužitý potenciál a budoucnost ukáže, jakými strategiemi tyto firmy zareagují na nedůvěru zákazníků.

  • Podnikatel koukal: digitální důvěra spotřebitelů je nízká

    Co mají americké volby společného s digitální důvěrou Evropanů.

    Máme stále příležitost zveřejnit naše informace? Zjistěte, kam musíte jít - pro firmy a spotřebitele.

    Přečtěte si související článek

Digitální svět vyrovnává možnosti 

Data jsou již dnes cenným aktivem a správné nakládání s nimi nabývá na významu. Studie zdůrazňuje, že spotřebitelé chtějí za poskytnutí údajů kompenzaci a že mají jasnou představu o tom, které údaje by jistým firmám prodali a které nikoli. Takřka ve všech odvětvích tak roste tlak na optimalizaci důležitého obchodu s daty. Studie poskytuje nástin toho, kde by firmy mohly jednat. Největší výzvou je, jak na skepsi spotřebitelů reagovat s respektem a transparentností, a získat tak digitální důvěru. Překvapivé je, že mezi zeměmi prakticky neexistují rozdíly jak s ohledem na důvěru, tak s ohledem na zkušenosti a postoje. V Evropě, USA i Rusku platí, že kdo se pohybuje na internetu a využívá internetové služby, najde napříč zeměmi prakticky shodné podmínky. Je tedy na firmách zpracovávajících data na celém světě, aby přijaly opatření a investovaly do digitální důvěry.

Výroční zpráva zdarma
„Jaká je hodnota dat?“

Výběr dalších klíčových témat: „Jakou hodnotu mají data?“

Stáhnout dokument white paper Stáhnout dokument white paper

NASTAVENÍ SOUBORŮ COOKIE

Na naší stránce používáme soubory cookie, abychom vám dopřáli co nejlepší uživatelský zážitek Patří k nim soubory cookie, které jsou nezbytné pro fungování stránky, dále soubory potřebné pro anonymní statistické vyhodnocování, soubory využívané pro uživatelské pohodlí a soubory, které zajišťují, aby obsah odpovídal vašim zájmům. Je na vás, zda povolíte používání souborů cookie pro účely statistiky, pohodlí a marketingu. Svůj souhlas můžete kdykoli změnit či stáhnout kliknutím na tlačítko Change Cookies (Změnit soubory cookie) ve spodní části stránky. Další informace najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů.

Nezbytné

Používáme nezbytné soubory cookie. Tyto soubory jsou nezbytné pro provozování a základní funkce stránky. Umožňují zejména fungování zabezpečovacích prvků na naší stránce. O tom, které soubory cookie používáme, se dočtete zde.

Pohodlí

Pokud povolíte soubory cookie zvyšující pohodlí, usnadní se vám používání stránky. Pokud ji navštívíte znovu a budete chtít využít naše služby, stránka automaticky rozpozná, že už jste ji navštívili, a zadané údaje a nastavení budou automaticky použity, abyste je nemuseli zadávat znovu. Nebudete tak muset pokaždé zadávat své uživatelské údaje, nýbrž využijete ty, které už jste zadali dříve.
O tom, které soubory cookie používáme, se dočtete zde.

Statistiky

Používáme statistické soubory cookie ke zlepšení nabídky, průběžné optimalizaci stránky a zajištění toho, aby její podoba odpovídala potřebám návštěvníků.
Za tímto účelem shromažďujeme anonymizované údaje pro statistiku a analytiku, abychom kupříkladu určili návštěvnost stránky a uživatelské chování a dále přizpůsobili a zlepšili obsah a uživatelský zážitek.
O tom, které soubory cookie používáme, se dočtete zde.

Marketing

Marketingové soubory cookie používáme, abychom vám při návštěvě stránky poskytli relevantní obsah založený na vašich zájmech. 
O tom, které soubory cookie používáme, se dočtete zde.