Odhalování podvodů ano, úvěrová rozhodnutí ne: spotřebitelé si v rámci bankovní AI stanovují jasné hranice
Hamburk, 17. listopadu 2026
- 44 % lidí více důvěřuje AI při identifikaci podezřelých transakcí než zaměstnanci banky
- Při žádosti o úvěr však 46 % dává přednost lidskému poradci a jen 24 % by rozhodnutí svěřilo AI
- 80 % si přeje, aby finanční instituce zveřejňovaly své zásady týkající se AI
To, zda lidé umělou inteligenci v bankovnictví přijímají, nebo odmítají, závisí do značné míry na tom, k čemu se používá. Je to jedno z klíčových zjištění EOS Banking AI Barometer, průzkumu mezi spotřebiteli v celé Evropě. Výsledky ukazují, že důvěra v AI není bezpodmínečná, ale závisí na konkrétním způsobu využití.
„44 % lidí důvěřuje AI při identifikaci podezřelých transakcí více než zaměstnanci bankyi,“ říká Janusch Skubatz, Chief Information Security Officer skupiny EOS. Podle studie žádný jiný způsob využití nedosáhl srovnatelné míry důvěry. „AI už prokázala svůj potenciál v prevenci podvodů. Dokáže analyzovat obrovské množství dat a odhalovat v nich vzorce, které by člověk snadno přehlédl. V jiných oblastech však její přínos nemusí být pro spotřebitele tak zřejmý,“ vysvětluje odborník na informační bezpečnost.
Nejvýrazněji se tento rozdíl projevuje u rozhodování o úvěrech. Pouze 24 % respondentů by při žádosti o úvěr dalo přednost rozhodnutí AI, zatímco téměř dvojnásobek (46 %) důvěřuje lidskému poradci.
Studie nabízí i možné vysvětlení, proč mají spotřebitelé k úvěrovým rozhodnutím založeným na AI výhrady. Řada z nich má pochybnosti o tom, zda dokáže AI rozhodovat správně a spolehlivě.
„Největší obavou spotřebitelů v souvislosti s využíváním AI v zákaznické podpoře bank je riziko chyb nebo nesprávných rozhodnutí, které uvádí 46 % respondentů. Dalších 35 % má obavy o ochranu osobních údajů. Je tedy zřejmé, že důvěra v AI nevzniká automaticky,“ říká Skubatz. „Kdo chce AI úspěšně využívat, musí udělat víc než jen vyvinout výkonné systémy. Je třeba vytvořit jasný rámec v souladu s nařízením AI Act a otevřeně komunikovat, jak jsou případná rizika řízena.“
Pouze 5 % respondentů v souvislosti s využíváním AI žádná rizika nevnímá.
Transparentnost a etické zásady posilují důvěru
Jak studie ukazuje, skepse vůči AI nemusí znamenat její odmítání. Spotřebitelé jsou ochotni jí důvěřovat, pokud jsou splněny určité podmínky. Klíčovou roli přitom hraje transparentnost.
Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) považují za důležité, aby banky otevřeně informovaly o tom, kdy a jak AI využívají. Ještě větší důraz kladou spotřebitelé na etické principy. Celkem 80 % očekává, že finanční instituce budou transparentně komunikovat zásady a etická pravidla, kterými se při využívání AI řídí.
Studie tak potvrzuje, že samotná výkonnost AI k získání důvěry spotřebitelů nestačí. Lidé očekávají srozumitelné procesy, jasně stanovenou odpovědnost a otevřenou komunikaci o přínosech i rizicích této technologie.