“Platím. Hotově. Zatím mám,” hlásí Čech
- Své finanční rezervy považuje za dostatečné čtvrtina Čechů.
- Hotovost je oproti pandemickým předpokladům opět v kurzu. Dává lidem pocit bezpečí a kontroly v těžkých časech.
- Češi jsou si v přijímání finančních rozhodnutí jistější než Švýcaři či Francouzi.
Více než polovina mladých Čechů platí hotově
V posledním půl roce se zadlužil každý sedmý Čech. Potraviny byly po energiích druhou položkou, na co si půjčit, a to i přesto, že jsou Češi evropskými přeborníky v nakupování ve slevách. Cenu u každodenních nákupů zohledňuje šest Čechů z deseti a stejný počet preferuje nákup zlevněného zboží. Zbytek Evropy se zadlužuje více. Nový dluh vznikl v době krize u každého pátého Evropana, v Maďarsku a Rumunsku se nově zadlužilo dokonce 30 % ze všech respondentů. Nejčastěji nový závazek nepřekročil částku 499 euro. Ačkoli si respondenti západní a východní Evropy půjčovali na rozdílné položky, pro celý kontinent je společné zadlužení kvůli pokrytí základních životních potřeb, jako jsou energie a jídlo, nebo výdaje na zdraví.
“Lidé v celé Evropě se nově zadlužovali především kvůli položkám důležitým k životu, jako jsou energie nebo potraviny, což je znepokojivé. Celkově ale ze studie vyplývá, že většina dotazovaných s penězi nakládá zodpovědně. Zajímavé je zjištění, že 42 % Evropanů používá hotovost častěji než před půl rokem. V České republice to tvrdí dokonce 53 % obyvatel ve věku 18-34 let, což je opačný trend, než jsme viděli během pandemie. Přestože jsme ve využívání bezhotovostních plateb dlouhodobě nad evropským průměrem, pro řadu lidí hotovost stále představuje bezpečí a kontrolu, která je pro ně v dnešní době důležitá a přispívá tak k jejich zodpovědnému chování,” vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI s.r.o.
Čech oběd v restauraci a kávu s sebou oželí
Spotřebitelé napříč Evropou se v těžkých časech museli něčeho vzdát. Největší škrty v plánovaných výdajích tvořilo cestování, stravování v restauracích, kultura a volnočasové aktivity, kterých se vzdala třetina Evropy. Češi se uskromnili ještě více, výdaje za tyto položky omezili až o 45 % a snahu ušetřit ukázali také u nákupu oblečení a každodenních malých radostí. U mladší respondentů (18–34 let) je odhodlání ušetřit o to výraznější, o co menší jsou jejich finanční rezervy – výdaje na cestování nebo drobnosti typu káva s sebou si odpouští každý třetí.
Kdo šetří, má za tři. Ale jen v Německu.
Těžká doba nutí lidi sáhnout do úspor. Ovšem jen pokud je z čeho brát. Největší odhodlání šetřit vykazují v celé Evropě lidé starší 51 let. 23 % z nich také své úspory považuje za dostatečné. Nejlepší situace je v Německu, tam je se svou finanční rezervou spokojený téměř každý třetí. Naopak nejhoršího výsledku dosahuje jih Evropy, kde si dostatečnou finanční rezervu vytvořilo jen 10 % Srbů a 17 % Chorvatů. Výrazně lépe je na tom čtvrtina Čechů, která své úspory považuje za dostatečné. Spokojenost s finanční rezervou u Čechů stoupá úměrně s věkem. Pouze 21 % mladých Čechů považuje stav svých finančních rezerv za dostatečný, Slováci či Maďaři jsou na tom podobně. Naopak čeští respondenti starší 51 let jsou spokojeni téměř jako naši západní sousedé (30 %).
Mladí Češi si věří víc než Švýcaři, ale chtějí se vzdělávat
Své budoucí finanční situace se bojí 47 % všech respondentů. Celou Evropu svírá obava z inflace a rostoucích cen. Obavy z budoucnosti nenechají spát především mladé v České republice, kde se rostoucích cen bojí více než tři čtvrtiny respondentů. Mladí Češi mají stejně jako jejich evropští vrstevníci také obavy ze ztráty zaměstnání (27 %), ačkoli je situace na českém trhu práce dobrá a míra nezaměstnanosti klesala také v dubnu na 3,6 %.
Mladí svému strachu čelí snahou o vzdělání. Zvýšit svou finanční gramotnost chce více než polovina dotazovaných, což výrazně převyšuje čísla za celou Evropu (43 %). V České republice je zájem o finanční vzdělávání u mladých ještě o tři procenta vyšší. Nad evropským průměrem je také česká jistota při příjímání finančních rozhodnutí - 46 % mladých Čechů ve finančních rozhodnutích netápe. Ještě lépe jsou na tom skupiny respondentů starších 51 let. Pevně v kramflecích se cítí být 67 % z nich. Celkově tak Češi v jistotě rozhodování o penězích předčí i Němce či Švýcary.
Ochota dále se finančně vzdělávat klesá s věkem a u respondentů starších 51 let už je finančnímu vzdělávání otevřeno jen 34 % dotazovaných. “Pokles zájmu o zvyšování finanční gramotnosti u starších lidí je pochopitelný a touha u mladých je naopak na místě. Mladší generace už chápe, že důchod a spoření k zajištění na klidné stáří stačit nebude a význam investiční gramotnosti významně roste,” upřesňuje Libor Ťupa, finanční ředitel společnosti EOS.
O průzkumu EOS "Evropané ve finančních potížích? Spotřebitelská studie EOS"
Ve spolupráci se společností Dynata, specialistou na online průzkumy, provedla společnost EOS v období od 3. do 9. února 2023 online průzkum mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Průzkum se zaměřil na otázku, jak posledních šest měsíců ovlivnilo spotřební návyky a finanční situaci účastníků.
EOS KSI Česká republika, s.r.o.,
Skupina EOS je předním technologicky založeným investorem do pohledávkových portfolií a expertem na zpracování otevřených pohledávek. S více než 45 lety zkušeností a s působností ve 24 zemích nabízí EOS svým zhruba 20 000 zákazníkům z celého světa inteligentní služby spojené s řízením pohledávek. Hlavní zákazníci se rekrutují z řad bank, nemovitostních, telekomunikačních a energetických společností a ze sektoru e-commerce. EOS zaměstnává více než 6 000 pracovníků a spadá pod Otto Group.