Podívejte se, co je nového.

Platební morálka Čechů rekordně rostla. Na konci roku ale může dojít k dramatickému propadu

Platební morálka Čechů s dluhy po splatnosti se rok od roku zlepšovala a loni se dostala na historické maximum. Počet lidí, kteří dodržovali dohodnutý splátkový kalendář, loni vzrostl na 47 %, což představuje 23% nárůst oproti předchozímu roku. Dlužníci ochotněji komunikovali a své dluhy řešili s inkasními agenturami relativně včas. Průměrná částka, kterou čeští dlužníci spláceli, dosahovala výše 2 508 Kč. Nejčastěji lidé dlužili za splátky úvěrů a krátkodobých půjček. Nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek byli lidé v Praze (53 %), zdaleka nejméně pak v Libereckém kraji (36 %) a Pardubickém kraji (38 %). Vyplývá to z celoročních statistik mezinárodní inkasní agentury EOS KSI.

„Čeští dlužníci přistupovali k úhradě svých dluhů rok od roku zodpovědněji. To se ovšem nyní může kvůli vysoké inflaci změnit. Očekáváme dokonce změnu dramatickou a letošní rok bude zlomový,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Průměrná částka, kterou dlužníci pravidelně hradili, zůstala v roce 2021 obdobná a činí
2 500 Kč. Pozitivní růst všech ukazatelů byl způsoben zejména lepší finanční situací dlužníků. Mezi lidmi zůstalo díky pandemii více peněz a míra nezaměstnanosti byla stále velmi nízká.

„Česká ekonomika míří do recese a je pravděpodobné, že ji bude provázet tlak na propouštění. To může vedle inflace představovat další impuls ke zhoršení platební morálky. Je otázkou, jak budou dlužníci ke svým dluhům po splatnosti přistupovat. Dlužníkům v takové situaci radíme přehodnotit své výdaje, omezit spotřebu a v případě potíží ihned komunikovat se svým věřitelem. Seriózní věřitelé obvykle přistoupí na individuální řešení dluhu například formou delšího splátkového kalendáře,“ dodává Vladimír Vachel.

Ze zkušeností EOS KSI vyplývá, že v jednotlivých regionech jsou ve splácení velké rozdíly. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Královehradecký (3 042 Kč) a Jihočeský kraj (2 969 Kč). Nejméně pak splácí v Moravskoslezském kraji (2 110 Kč). Největší problém domluvit se s dlužníky na splátkovém kalendáři je v Ústeckém kraji (35 %). Co se týče dodržování domluveného kalendáře, nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek jsou lidé v Praze (53 %), nejméně pak v Libereckém (36 %) a Pardubickém kraji (38 %).

 

Kolik procent lidí je ochotno se domluvit na splátkovém kalendáři podle krajů:

Kraj

Ochota domluvit se na splátkách (PTP rate)

Jihočeský kraj

47,64 %

Královéhradecký kraj

44,47 %

Plzeňský kraj

44,36 %

Zlínský kraj

42,48 %

Středočeský kraj

42,10 %

Olomoucký kraj

41,34 %

Jihomoravský kraj

39,33 %

Liberecký kraj

38,27 %

Kraj Vysočina

38,25 %

Karlovarský kraj

38,09 %

Pardubický kraj

36,73 %

Moravskoslezský kraj

35,34 %

Hlavní město Praha

34,72 %

Ústecký kraj

34,65 %

 

Jak disciplinovaní jsou lidé v dodržování dohodnutých splátek podle krajů:

Kraj

Reálné dodržení dohody (Kept rate)

Hlavní město Praha

53,30 %

Plzeňský kraj

47,75 %

Karlovarský kraj

47,24 %

Jihomoravský kraj

46,39 %

Středočeský kraj

43,31 %

Kraj Vysočina

43,00 %

Zlínský kraj

42,96 %

Ústecký kraj

42,94 %

Olomoucký kraj

42,43 %

Moravskoslezský kraj

41,45 %

Jihočeský kraj

40,15 %

Královéhradecký kraj

39,67 %

Pardubický kraj

37,97 %

Liberecký kraj

36,24 %

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí mezinárodní skupiny EOS, jenž disponuje pobočkami ve 23 zemích světa, které se specializující se na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Vytisknout

Důvěra veřejnosti v bezpečné nakládání s uživatelskými daty mezi firmami z různých oborů výrazně kolísá. Zatímco bankám internetoví uživatelé v Evropě poskytují data převážně s pocitem bezpečí, sociálním sítím se svými údaji příliš nevěří. Při nakládání s uživatelskými daty dosahuje důvěra v banky mezi Evropany 54 % a u Čechů dokonce 66 %. Banky jsou také jediné s nadpoloviční důvěrou mezi dotázanými. Sociálním sítím na chvostu žebříčku věří pouhých 14 % dotázaných v Evropě a 16 % v Česku. Přestože důvěra je problémem, sdílení je nutností. Alespoň si to myslí tři pětiny Čechů, podle nich by bez sdílení svých údajů nemohli využívat služby, které jednotlivé společnosti poskytují. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat z pohledu internetových uživatelů.

Evropa má důvěru v banky a poskytovatele online plateb

Důvěra ve zpracovávání údajů o zákaznících je zásadně ovlivněna typem instituce, která s daty nakládá. V Evropě si největší důvěru zákazníků zachovávají banky, s daty jim důvěřuje více než polovina (54 %). Naopak nejmenší důvěru mají zákazníci v sociální sítě a komunikační služby, věří jim jen 14 % Evropanů. Důvěra Čechů v bankovní instituce je mezi Evropany neobvykle vysoká neobvyklá. Vyšší důvěře se banky těší už jen v Severní Makedonii (67 %) a například bankovnictvím proslulé Švýcarsko je až třetí (61 %). Nejméně věří zákazníci bankám ve Španělsku a Francii. „Vysoká důvěra v banky v České republice pramení zřejmě z pocitu vysoké regulovanosti bankovního trhu, který dosud není postižen žádným zásadním případem úniku dat či jejich prokázaným zneužitím,“ vysvětluje Vladimír Vachel, z inkasní agentury EOS KSI.

Jaké jsou tedy motivace ke sdílení údajů, když důvěra v některé instituce není příliš vysoká? Průzkum EOS ukázal, že většina lidí cítí, jako by neměla na výběr a sdílení dat bylo téměř vynuceno. Pokud by totiž data nesdíleli, nemohli by plně využívat služby, které společnosti poskytují, uvedly tři pětiny (66 %) Evropanů. Mezi největší zastánce tohoto názoru patří Makedonci (77 %), Češi (61 %) jej naopak spolu s Francouzi (58 %) a Španěly (61 %) podporují nejméně. Polovina Čechů také uvedla, že si není zcela vědoma, jak sdílení údajů zabránit či jaké nastavení změnit, aby ke sdílení nedocházelo. Tento výsledek Čechy zařadil mezi premianty Evropy, ostatní národy projevily v tomto ohledu daleko větší nevědomost.

 

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Vytisknout

Přestože krize v souvislosti s pandemií Covid-19 měla vliv na příjmy a finanční situaci Čechů, do dluhů kvůli ní ve většině případů nespadli. Zadlužení z důvodu koronavirové krize potkalo pouze desetinu ekonomicky aktivní populace v Česku. Nejčastějším důvodem přitom byly běžné životní výdaje a spotřeba, ve čtvrtině případů pak zdravotní výdaje. Ty byly také během pandemie nejčastějším výdajem Čechů obecně, za zdraví utrácelo 40 % z nich. Druhým nejčastějším výdajem byla spotřební elektronika, kterou si navzdory krizi pořídila třetina Čechů. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.

Dluhová krize v Česku se prozatím odkládá

Navzdory pandemii se dluhy vyhnuly čtyřem pětinám Čechů. Kvůli krizi se zadlužilo 13 % z nich a nejčastěji se jednalo o částky do 26 (42 %), resp. 65 tisíc (28 %). „Část Čechů se sice během krize zadlužila, ale ve dvou třetinách případů se jednalo o relativně nízké částky. Koronavirus tak neovlivnil finanční situaci většiny českých domácností do té míry, aby si musely vzít půjčku. Svou roli mohlo sehrát pochopitelně i omezení některých výdajů a obezřetnější hospodaření s penězi. Každopádně nízká míra zadlužení v důsledku krize je z hlediska finanční zodpovědnosti Čechů dobrá zpráva,” hodnotí situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si Češi byli nuceni kvůli koronavirové krizi půjčit, nejčastěji šlo o pokrytí běžných výdajů a spotřeby, uvedlo to 60 % dotázaných. Třetina si musela půjčit prostředky na nájem nebo na náklady spojené s vlastním bydlením.

Část Čechů neměla finance na zdravotní péči

Během koronavirové krize vévodilo výdajům zdraví, dvě pětiny Čechů za něj utrácely nejvíce a pro 25 % z těch, kteří si kvůli krizi půjčili, bylo důvodem zadlužení. Za zdravotní výdaje výrazněji utrácela věková skupina 50+, kde měl tyto náklady každý druhý. Více za zdraví platili i lidé žijící v partnerských vztazích a také rodiny s dětmi, během pandemie za něj utrácely více než dvě pětiny z nich. „Jelikož koronavirová situace ohrozila zejména zdraví lidí, dávají zvýšené výdaje v tomto segmentu smysl. Určitě je ale varovným signálem, že se kvůli tomu část obyvatel zadlužila. A to přesto, že situace může být způsobená i výpadkem příjmů a následnými potížemi při placení pravidelných zdravotních výdajů jako je nákup léků či například rehabilitace,” říká Vachel.

Za elektroniku Češi utráceli i během krize

Zdraví nebylo jedinou výraznou položkou na seznamu výdajů, téměř čtvrtina Čechů si během krize pořídila nové domácí spotřebiče. Nakupovaly je hlavně rodiny s dětmi, spotřebiče do domácnosti si pořídila třetina z nich. Ještě častěji ovšem Češi během krize kupovali spotřební elektroniku, kterou si jich během pandemie pořídilo 33 %. Za spotřební elektroniku výrazně častěji utráceli muži, uvedly to dvě pětiny dotázaných, zatímco mezi ženami pouhá čtvrtina. Častěji nakupovali spotřební elektroniku také lidé žijící v partnerském svazku a rodiny s dětmi. Téměř čtvrtina Čechů měla výdaje spojené s nákupem nábytku či jiného vybavení domácnosti. Také tyto položky častěji pořizovali muži a rodiny s dětmi. Domácnosti v Česku se vylepšovaly nejen vybavením, ale i menšími rekonstrukcemi. Za renovace utrácela čtvrtina ekonomicky aktivních Čechů. Nejčastěji se do úprav pouštěly rodiny s dětmi, naopak nejméně času jim věnovali tzv. singles.

O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19

Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

 

Vytisknout

Pandemie koronaviru přinesla mnohým nejen finanční problémy, ale také příležitosti, jak ušetřit. Některé výdaje nebyly kvůli situaci uskutečnitelné. Češi i proto během pandemie nejčastěji (59 %) odkládali výdaje na dovolenou. Jakmile krize odezní, právě za dovolené se chystá utratit peníze jako první téměř polovina Čechů. Prostor pro úspory se projevil i ve splácení závazků. Češi větší potíže se splácením neuvádí, problémy mělo jen 15 % z nich a dvě pětiny ani nepředpokládají, že se v následujícím půl roce do finančních problémů dostanou. Vyplývá to z průzkumu skupiny EOS, který se zabýval vlivem koronavirové krize na finanční situaci obyvatel v Česku a ve vybraných evropských zemích.

Bez dovolené i bez zvelebené domácnosti

Koronavirová krize ovlivnila nejen zdraví, ekonomiku, ale i výdaje a plány lidí. Dovolenou si tak během pandemie musely odpustit tři pětiny Čechů. V sousedním Německu byla situace obdobná, na dovolenou nevyrazilo 65 % Němců. „Možnosti cestování byly od začátku krize značně omezené, což mohlo pomoci některým domácnostem ušetřit nemalé prostředky, které následně mohly investovat nebo jimi splatit své závazky. Tomu ostatně nasvědčují i výsledky průzkumu platební morálky EOS KSI. Podle nich se platební morálka Čechů loni oproti minulým letům zlepšila,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Během krize ovšem nezůstalo jen u odpírání dovolené, Češi často oželeli i zvelebování bydlení. Třetina dotázaných odložila nákup vybavení do domácnosti, například nábytku. Tyto tendence měli častěji mladších lidé pod 39 let. Posouvaly se také menší rekonstrukce a renovace, v Česku je odložil každý čtvrtý. Renovace se odkládaly například i v Chorvatsku, a to dokonce ze všech plánovaných výdajů nejčastěji. Kvůli krizi se do úprav nepustilo 45 % obyvatel. „V rámci průzkumu je to specifické, ovšem situace v Chorvatsku byla ovlivněna zemětřeseními, která zasáhla zemi koncem minulého a začátkem tohoto roku. I to může hovořit ve prospěch plánovaných investic do bydlení,“ upozorňuje Vachel.

Možnosti a priority skupin obyvatel se liší

Jakmile krize skončí, téměř polovina (45 %) Čechů plánuje své finance vložit do dovolené, kterou si mnoho z nich v krizi odpustilo. „Investice do dovolené je v tuto chvíli zcela pochopitelná, avšak i v této oblasti je důležité utrácet zodpovědně a kvůli odpočinku v Čechách nebo zahraničí se zbytečně nezadlužovat. Půjčka na dovolenou může být riziková i ve chvíli, kdy ji zpočátku zvládneme řádně splácet,“ varuje Vachel. Na dovolenou se ostatně nejméně ze všech skupin chystají samoživitelé, na něž má krize výrazný dopad. Jako hlavní prioritu uvedla dovolenou pouze pětina z nich, respondentů z ostatních skupin se na dovolenou chystá polovina. Samoživitelé nejvíce plánují investovat do zdraví (19 %) a vzdělání (18 %). Češi se také plánují pustit do vylepšování svých domácností. Každý pátý si po skončení krize plánuje nejprve koupit vybavení do domácnosti a 18 % se hodlá pustit do renovací. Tyto plány mají společné s Chorvaty, kterých se ale na renovace chystají dvě pětiny, zatímco na dovolenou jen třetina.

Splátky nebyly ani během krize problém

V plánovaných výdajích sice přišlo uskromnění splácení závazků se však krize nedotkla. V situaci, kdy by nebylo schopno splácet, se ocitlo jen 15 % Čechů. Navíc 61 % dotázaných ani nepředpokládá, že by se do finančních problémů dostalo v následujícím půl roce. „Zodpovědnost a schopnost splácet se ukázaly jako klíčové i během krize. Podle našich dat většina dlužníků našla na splátky dostatek peněz. Možná i za pomoci ušetřených financí, které by běžně utratili v jiných segmentech, například za zmíněné dovolené či vybavení domácnosti,“ dodává Vachel. Kupříkladu Chorvaté jsou na tom se splácením o něco hůře, krize zkomplikovala splácení 18 % z nich. Přesto dvě pětiny Chorvatů předpokládají, že dluhy se jim v budoucnu vyhnou. Oproti tomu v Německu mělo problém se splácením jen 12 % respondentů a více než tři pětiny z nich (65 %) ani v následujících šesti měsících finanční problémy nečeká.

O průzkumu: Finanční zpráva Covid-19

Průzkum byl proveden ve spolupráci s agenturou Dynata. V ČR probíhal sběr dat mezi 1040 respondenty během dubna 2021, v Německu a Chorvatsku během ledna 2021, a to mezi 2000, respektive 1000 respondenty. Účastníci odpovídali na dotazy o dopadech pandemie. Dotazy se zaměřovaly na finanční situaci Čechů a na to, jak se změnila v průběhu krize. Jaký dopad měla krize na jejich vzorce chování a spotřeby, do jaké míry a z jakých důvodů se spotřebitelé zadlužili a jak byli schopni dluhy splácet.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, , Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Vytisknout

Znáte hodnotu svých dat?

Získávání a využívání osobních dat uživatelů je ožehavým tématem diskusí ve všech částech světa. Jen třetina uživatelů internetu napříč Evropou například věří, že společnosti budou s jejich daty zacházet zodpovědně. Ani Češi nejsou výjimkou – společnostem důvěřuje čtvrtina. Za určitých okolností přitom nemají spotřebitelé s poskytováním dat takový problém, a to jsou-li za svou sdílnost náležitě odměněni. Odměny by podle nich měly být zejména finanční, pro tento typ kompenzace se vyslovilo 61 % Evropanů. V Česku je, z hlediska evropského průměru, podpora pro finanční odměňování nejnižší, přesto dosahuje 50 %. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat spotřebitelů.

Známe hodnotu svých dat? Podle většiny Evropanů ne

Podle tří čtvrtin (68 %) Evropanů si většina uživatelů není vědoma finanční hodnoty svých osobních údajů. Češi nejsou výjimkou, s tímto tvrzením souhlasí 65 % z nich. „Data, zejména ta osobní, jsou cennou komoditou. Například v inkasní oblasti může sdílení dat lidem ušetřit další výdaje. Čím obsáhlejší data máme, tím individuálněji se můžeme věnovat konkrétní situaci dlužníka a lépe mu pomoci,komentuje Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI.

Byť spotřebitelé ohledně finanční hodnoty svých dat spíše tápou, chtějí být za jejich další použití finančně odměňováni. V Evropě je pro finanční kompenzace za využití dat společnostmi 61 % respondentů. Nejvýraznější podporu jim vyslovili Chorvaté, nejslabší naopak Francouzi a právě Češi. Obecně ovšem převládá nevole spotřebitelů vědomě sdílet svá data za nějakou formu náhrady, ať už se jedná o slevu či nadstandardní služby. V Česku je tomu nakloněna sotva čtvrtina (24 %) dotázaných, což je s náskokem nejméně v Evropě.

Data, anonymita a důvěra

Důvěru ve společnosti, že budou zodpovědně nakládat s osobními daty, má jen třetina Evropanů. Češi (25 %) patří v tomto směru, opět spolu s Francouzi (18 %), k nejméně důvěřivým národům. Nejdůvěřivější jsou naopak Makedonci (47 %) a Slováci (46 %). „Je překvapivé, že Slováci jsou o tolik důvěřivější vůči společnostem než lidé u nás. Může to plynout z předchozí negativní zkušenosti s nakládáním s jejich daty, která je v Česku horší,” vysvětluje Vachel. Téměř třetina (28 %) Čechů v průzkumu uvedla, že toleruje anonymní využití dat společnostmi. „V praxi se rozlišuje správa osobních dat a výstupy z anonymizovaných dat. Užití anonymizovaných dat zákon nijak neomezuje, taková data jsou například zdrojem pro vytváření naší každoroční statistiky schopnosti Čechů splácet své závazky,“ dodává.

 

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Vytisknout

Čeští dlužníci se poučili z předchozí ekonomické krize a navzdory globální pandemii spláceli minulý rok své závazky po splatnosti nad očekávání zodpovědně. I když průměrně hrazená výše splátky meziročně klesla o necelých 200 Kč, platební morálka se v roce 2020 v porovnání s předchozími lety zlepšila. Počet nových dohod o splácení dluhu i míra dodržení těch stávajících oproti předchozím letům rostly, ukazují celoroční data inkasní agentury EOS KSI.

V pandemií poznamenaném roce 2020 poklesla průměrná částka inkasovaná od českých dlužníků o 194 Kč na 2 561 Kč. Zároveň se však částka držela výrazně nad průměrem roku 2018 a v posledním kvartálu uplynulého roku se téměř vyrovnala průměru roku 2019. Řada dlužníků se zachovala zodpovědně, a i během druhé vlny se snažila závazky po splatnosti  umořit. Byť jde o první meziroční pokles od roku 2015, od kdy průměrná částka hrazená z nesplacených pohledávek postupně rostla, míra poklesu je oproti očekáváním odborníků malá.

Zjištění agentury EOS KSI ukazují, že nejistota dlužníkům rozhodně situaci neulehčuje, ale krátkodobě jim loni svědčila. Počet nových splátkových kalendářů v roce 2020 vzrostl na 39,25 %, tedy meziročně o 7,3 p. b. Současně vzrostla také míra dodržování splátkových příslibů (tzv. kept rate) na 38 %, o celých 46 % ve srovnání s průměrem let 2013-19.

„Loňská celoroční čísla můžeme vyložit tak, že lidé, co se chtěli domluvit, chtěli také zaplatit a snažili se reálně odhadnout své možnosti. Dalším faktorem mohlo být odložení povinnosti splácet během tzv. moratoria, kdy se dlužníci mohli díky vyšším dostupným prostředkům věnovat splácení dřívějších závazků, aniž by se tím v pozici dlužníků znevýhodnili,“ komentuje statistiky jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel.

Podle Vachela je současný růst počtu nových příslibů i míry dodržení neobvyklý, příčinu vnímá mimo jiné v nemožnosti prostředky utrácet za cestování, kulturu a další běžné volnočasové výdaje. „Růst obou ukazatelů je důkazem snahy o odpovědné chování. Na přístupu českých dlužníků se výrazně projevila historická zkušenost z minulé ekonomické krize, po níž je znám nárůst dluhů a následných dluhových problémů, exekucí a insolvencí. Ti zodpovědnější se tomu snaží vyhnout,“ dodává. Inkasní agentura EOS KSI v minulém roce taktéž přistoupila k nasazení nových inkasních procesů a uzavírání realističtějších dohod, byť mnohdy s nižší hodnotou.

Z dostupných zdrojů vyplývá, že opětovné spuštění splátek po ukončení moratoria přibližně 90 % těch, co o odklad požádali, zvládlo. Podle expertů lze tedy dovozovat, že se v mezičase zvládli vypořádat s ostatními závazky a díky tomu se jim podařilo obnovit řádné splácení i těchto odložených půjček.

 

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

 

Vytisknout

Uživatelé internetu napříč Evropou si nejvíce chrání data o své finanční situaci, zároveň je v digitálním prostředí nejméně sdílí s dalšími stranami. Češi jsou, co se týče sdílení dat, dokonce nejvíce „tajnůstkářským“ národem v Evropě. Mezi data, která přesto sdílí ochotněji obchodům, službám a aplikacím, patří kontaktní údaje (44 %). Téměř dvě pětiny Čechů (39 %) poskytují třetím stranám své osobní informace. Třetí nejčastěji sdílenou položkou jsou data o nákupním chování a oblibě určitých výrobků či značek (37 %). Oproti jiným národům jsou však čeští spotřebitelé stále rezervovaní, ačkoliv se zneužitím dat nemají ve většině špatné zkušenosti. Ukazuje to mezinárodní průzkum EOS KSI, který se zabýval aktuální hodnotou dat internetových uživatelů.

Ve finančních otázkách jsme ostražití. Pokud jde o nákupy, sdílíme mnoho

Kontaktní údaje, osobní informace, nákupní chování a podrobnosti o oblíbených značkách patří do kategorie, kterou Češi s třetími stranami sdílejí nejochotněji. Naopak zdravotní data si chrání Češi nejvíce a sdílejí málokdy (10 %). Zdrženlivější jsou oproti ostatním evropským státům i při sdílení dat o poloze, GPS a pohybu. S třetími stranami polohu sdílí třetina (27 %). „Data jsou samozřejmě cenným komerčním nástrojem. Často však mohou výrazně pomoct, například záchranným složkám s určením polohy ohroženého či při kontaktu s nakaženou osobou. Sdílení dat finančního charakteru může např. umožnit společnostem lépe pomoci zadluženým klientům se splácením úvěrů, jako se děje v našem sektoru. Obezřetnost je jistě chvályhodná, lidé by však měli poznat hranici, kdy tajnůstkaření může škodit jim samým,“ vysvětluje Vladimír Vachel z inkasní agentury EOS KSI.

Za obezřetností nejsou špatné zkušenosti

Paradoxem ale je, že téměř dvě třetiny Čechů (61 %) nemají se sdílením dat třetím stranám špatné zkušenosti, nebo o nich neví. Čeští spotřebitelé nejsou vůči společnostem a sdílení dat ani výrazně skeptičtí. Nedůvěřiví jsou dokonce méně, než je evropským průměrem. Tento přístup potvrzuje další nesrovnalost v chování na internetu – čtvrtina (25 %) například nijak neupravuje nastavení cookies souborů na jednotlivých webových stránkách a automaticky jim uděluje svůj souhlas. „Cookies jsou pěknou ukázkou, usnadňují personalizaci webu, díky nim web ví, jaké nastavení si uživatel při minulé návštěvě vybral nebo jaké osobní údaje má předvyplnit do formuláře. Webovému prohlížeči o sobě dovolujeme vědět relativně mnoho,“ říká Vladimír Vachel a doplňuje: „Výsledky průzkumu ukazují, že je v naší zemi třeba silně budovat digitální důvěru a gramotnost ohledně sdílení dat. Také bojovat proti dezinformacím, které okolo zneužití dat panují a výhody digitalizace zpomalují. Velká odpovědnost edukace je právě na straně firem.“

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Vytisknout

Sdílená data jsou pro společnosti cennou komoditou, budují si digitální důvěru

Otázka, jak nakládáme s daty a jejich hodnotou, se stále častěji stává předmětem veřejné debaty. Data se jako zdroj informací stala klíčovým ekonomickým aktivem. Společnosti se dozvídají o spotřebitelích řadu osobních údajů a přizpůsobují jim své nabídky či produkty na míru. Konkrétně přes třetinu Evropanů (38 %) jsou tzv. „těžcí“ uživatelé internetu, kteří tráví online téměř každou volnou chvíli, používají nejrůznější digitální služby a sdílejí svá data intenzivně. Češi jsou ve srovnání s evropským průměrem méně aktivní, „těžkých“ uživatelů je zhruba čtvrtina (28 %). Nejčastěji sdílejí své kontaktní údaje (44 %). Vyplývá to z mezinárodního průzkumu EOS KSI, který se zabýval hodnotou dat internetových uživatelů a spotřebitelů. Podle odborníků je potřeba, aby společnosti budovaly více svoji digitální důvěru.

Pandemie a izolace s ní spojená zasáhla většinu zemí a ovlivnila i dobu, kterou věnujeme internetu. Čím více jsou lidé online, tím větší digitální stopu po sobě zanechávají. A právě ta je stále cennější komoditou na trhu. Osobní údaje firmy používají k různým účelům, pro vývoj nových produktů, individuální analýze potřeb zákazníků a k co nejpřesnějšímu zacílení marketingových aktivit.

Čtvrtina Čechů (28 %) tráví podle studie EOS téměř veškerý volný čas online, kde využívá řadu digitálních služeb, se kterými sdílí svá data. Tato data se pak přeprodávají dál. V porovnání s evropským průměrem jsme ale zdrženlivější, v Evropě je takovýchto těžkých uživatelů 38 %, v USA 35 %. V Čechách zároveň sílí trend, například po vzoru Německa a Slovinska, kdy sice spotřebitelé tráví na internetu a s digitálními službami hodně času, stejně tak ale oceňují i dobu strávenou offline aktivitami (50 % Čechů).

Čím více času tráví lidé online, tím více dat mohou s poskytovateli služeb sdílet. Češi uvedli, že nejčastěji poskytují dalším stranám své kontaktní údaje (44 %). Nejméně sdílenou komoditou jsou naopak data týkající se zdraví a zdravotního stavu, ty s různými společnostmi sdílí pouze desetina českých uživatelů internetu.

Přístupovými cestami k datové „dálnici“ jsou nejčastěji chytré telefony a počítače. Možnost trvalého připojení umožňuje nejčastěji kombinace několika zařízení najednou. Češi k tomu nejčastěji používají stolní počítač nebo laptop (88 %), chytrý telefon (82 %), chytrou televizi (38 %), tablet (36 %) nebo chytré hodinky (15 %).

„Pro společnosti není ani tak důležitý čas spotřebitelů strávený online, jako spíše jejich ochota sdílet s nimi svá data. K tomu si potřebují vybudovat tzv. digitální důvěru. V EOS se neřídíme heslem „sbírat data pro data“. Namísto toho vyznáváme minimalistický přístup, data shromažďujeme vždy pro konkrétní účel,“ vysvětluje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Pokud si firmy dokážou získat důvěru uživatelů internetu, budou s nimi pak lidé sdílet své údaje ochotněji. Z toho mohou profitovat nejen firmy, kterým data umožní lépe znát „svého“ zákazníka, ale i samotní uživatelé internetu.

 

 

O průzkumu: Jakou hodnotu mají data?

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

 

Vytisknout

První pololetí zatím nepřineslo zhoršení platební morálky dlužníků, výsledky jsou “zkreslené” vládními opatřeními

V prvním pololetí 2020 se překvapivě platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek sice nepatrně klesla, činila 2600 Kč, zvýšil se ale počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu (41 %) i míra jejich dodržování. Vyplývá to z půlročních statistik inkasní agentury EOS KSI. Podle odborníků má ale toto zlepšení dvě strany mince a je pouze dočasné. Reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše na konci roku.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci splácí ze svých příjmů, se za první pololetí 2020 dostala na 2600 Kč, což představuje téměř shodnou cifru jako za první pololetí předchozího roku a zhruba o pětinu více, než dlužníci spláceli v roce 2018. V rámci meziročního srovnání se také zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek (ze 35 % na 38 %). Především ale vzrostl počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky, za uplynulé období se zvýšil o šestinu (na 41 %) oproti prvnímu pololetí 2019.

Na výsledcích se podle Vladimíra Vachela, jednatele inkasní agentury EOS KSI, výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. „Díky možnosti odkladů splátek byla portfolia očištěna o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potencionálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více financí. Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v ČR obdržela od státu nějakou formu podpory (např. OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu,“ vysvětluje Vachel. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Největší problémy s platební morálkou měl za zkoumané období Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde se situace dlouhodobě drží v horších číslech. Dlužníkům se zde nedařilo ani dodržovat sjednané dohody (MSK 34,1 %, ULK 34,8 %), ani domlouvat nové (MSK 34,8 %, ULK 32,6 %) a průměrně z příjmů spláceli nejnižší částku.

 

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

 

Vytisknout

Argument "COVID" využilo 5% dlužníků

První pololetí zatím nepřineslo zhoršení platební morálky dlužníků, výsledky jsou “zkreslené” vládními opatřeními

V prvním pololetí 2020 se překvapivě platební morálka zadlužených Čechů nezhoršila. Průměrná částka, kterou tuzemští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek sice nepatrně klesla, činila 2600 Kč, zvýšil se ale počet nově vytvořených dohod o splácení dluhu (41 %) i míra jejich dodržování. Vyplývá to z půlročních statistik inkasní agentury EOS KSI. Podle odborníků má ale toto zlepšení dvě strany mince a je pouze dočasné. Reálný dopad koronavirové krize se na statistikách podepíše na konci roku.

Průměrná částka, kterou čeští dlužníci splácí ze svých příjmů, se za první pololetí 2020 dostala na 2600 Kč, což představuje téměř shodnou cifru jako za první pololetí předchozího roku a zhruba o pětinu více, než dlužníci spláceli v roce 2018. V rámci meziročního srovnání se také zvýšila úspěšnost dodržování domluvených splátek (ze 35 % na 38 %). Především ale vzrostl počet nově vytvořených splátkových kalendářů s dlužníky, za uplynulé období se zvýšil o šestinu (na 41 %) oproti prvnímu pololetí 2019.

Na výsledcích se podle Vladimíra Vachela, jednatele inkasní agentury EOS KSI, výrazně podepsala nestandardní situace, kterou odstartovala pandemie koronaviru a s ní spojená vládní opatření. „Díky možnosti odkladů splátek byla portfolia očištěna o velké množství dlužníků a zároveň se do vymáhání nově dostali lidé, kteří byli v potencionálně lepší situaci a neměli takový problém dluhy splácet. Vliv měly také zavřené hranice a omezené možnosti nákupů, lidem obecně zbývalo více financí. Dalším faktorem pozitivních čísel je zřejmě i fakt, že velká část obyvatelstva v ČR obdržela od státu nějakou formu podpory (např. OSVČ), kterou mohli použít na úhradu dluhu,“ vysvětluje Vachel. První reálný dopad koronavirové krize na vymáhání očekávají odborníci z EOS KSI koncem roku, kdy skončí hlavní regulační nástroje.

Největší problémy s platební morálkou měl za zkoumané období Moravskoslezský a Ústecký kraj, kde se situace dlouhodobě drží v horších číslech. Dlužníkům se zde nedařilo ani dodržovat sjednané dohody (MSK 34,1 %, ULK 34,8 %), ani domlouvat nové (MSK 34,8 %, ULK 32,6 %) a průměrně z příjmů spláceli nejnižší částku.

 

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

Vytisknout

Platební morálka českých dlužníků se zlepšuje, splácí o čtvrtinu více

Platební morálka u zadlužených Čechů se v roce 2019 opět zlepšila. Dosáhla tak vrcholu uplynulých šesti let. Průměrná částka, kterou čeští dlužníci hradí z nesplacených pohledávek, vzrostla o čtvrtinu na 2750 Kč. Vyplývá to z celoročních statistik inkasní agentury EOS KSI. Oborníci ze sektoru inkasa pohledávek vidí za zlepšením splácení i celkový ekonomický růst posledních let.

Průměrná částka, kterou dlužníci splácí ze svých příjmů, se v roce 2019 zvýšila oproti předchozímu roku o 25 procent. Nárůst této částky je zřejmý především v první polovině roku. V rámci dlouhodobého sledování situace vyplývá, že vzrostla o šest procent také úspěšnost dodržování dohod s dlužníky (na 34 procent). „Na dlouhodobém porovnání našich dat vidíme, že se platební morálka stále zlepšuje. Dlužníci přistupují zodpovědněji k úhradě svých dluhů. Tato zlepšení kopírují trend růstu posledních let, který lze přisoudit dobré ekonomické situaci dlužníků i dokonalejším procesům vymáhání,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Rozdíly ve splácení představují i jednotlivé regiony. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří za rok 2019 nově Vysočina (3373 Kč) a Zlínský kraj (3207 Kč). Nejméně pak splácí v Ústeckém kraji (1972 Kč), kde mají zároveň největší problémy se sjednáváním nových dohod s dlužníky (30 procent). Nejvíce disciplinovaní v dodržování splátek byli lidé v Praze (40 procent), nejméně pak v Moravskoslezském kraji (29 procent).

 

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 180 zemích světa.

 

Vytisknout

Téměř polovina neplatičů nesplácí své dluhy úmyslně

V současné době neplatí 16 % evropských spotřebitelů své účty včas. Průměrně Evropanům trvá zaplatit za zboží a služby 22 dní. Čeští zákazníci si ve splácení vedou srovnatelně s evropským průměrem. Včas nebo dokonce vůbec neplatí každý šestý Čech. Z výsledků celoevropského průzkumu platební morálky pro EOS Group vyplývá, že hlavním důvodem je dočasný nedostatek peněz, který trápí dvě třetiny českých dlužníků. Skoro polovina Čechů (44 %) své dluhy ale nesplácí úmyslně.

  • Polovina Evropanů na své pohledávky zapomíná
  • Nejrychleji platí za služby a zboží Němci, Dánové a Slovinci (průměrně 14 dní)
  • Nejvíce zpožděných a neuhrazených plateb mají Slováci (21 %)
    Napříč celou Evropou dlužníky nejvíce trápí dočasný výpadek peněz. „To je případ i naší země. Krátkodobý nedostatek peněz se týká 66 % případů. Tato čísla ale mohou zvláště teď před Vánoci stoupat. Lidé více ztrácí přehled o svých financích a nakupují věci, na které vlastně nemají,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI. V tomto pomyslném žebříčku se řadíme na čtvrté místo hned za Řecko (72 %), Rumunsko (70 %) a Maďarsko (68 %).
    Druhým nejčastějším důvodem, proč Češi nejsou schopní platit své závazky včas nebo vůbec, je jejich nadměrná zadluženost. „Tento problém registrujeme v našem průzkumu u českých spotřebitelů dlouhodobě. Týká se z velké části tzv. chronických neplatičů, kteří nesplácí ani v době nízké nezaměstnanosti a vzrůstajících příjmů. Se zpomalením ekonomiky a růstem výpadků příjmů bude takovýchto dlužníků ještě více,“ vysvětluje Vachel. S nadměrnými dluhy a insolvencí aktuálně nejvíce bojují ve Španělsku (59 %), Bulharsku (58 %) a Belgii (57 %).

    Západ zapomíná, východ obchází
    Zadlužené klienty v západní Evropě charakterizuje zapomnětlivost při platbách. Nejhorší jsou v tomto ohledu Francouzi (59 %), Dánové a Britové (58 %). Největšího „pamatováčka“ mají Slovinci (25 %). Záměrné obcházení povinnosti platit se pak týká častěji východních zemí, a to především spotřebitelů v Rumunsku (49 %), na Slovensku (48 %) a v Bulharsku (47 %). V Čechách se platebním závazkům záměrně vyhýbá skoro polovina dlužníků (44 %), řadíme se tak na čtvrté místo nejméně poctivých platičů v Evropě. Naopak nejpoctivější jsou v Dánsku (17 %).

 

O průzkumu:  

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2019. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.

 

Vytisknout

Na existenci ohrožují desetinu firem

Pětina všech plateb v ČR není uhrazená včas, některé účty dokonce nezaplacené zůstanou. V důsledku toho se české firmy více než loni potýkají s poklesem zisků (40 %), investic (20 %) a naopak se zvyšováním cen (17 %). Dvěma třetinám společností pomáhají s navrácením prostředků externí služby specializované na inkaso pohledávek. Zpět získané peníze využívá 69 % majitelů k úhradě vlastních dluhů, výrazně je ale investují i do výzkumu (30 %). To vyplývá z výsledků celoevropského průzkumu platební morálky pro společnost EOS Group.

Podle šetření mezi 200 českými firmami trpí každá třetí společnost ztrátou zisků a zhoršeným cash flow, a to právě díky opožděným platbám za zboží a služby. 20 % českých firem je kvůli tomu nuceno snížit další investice, každá šestá společnost letos zvýší své ceny. Desetina majitelů dokonce připouští ohrožení vlastního podniku.

„Českým společnostem se ve srovnání s evropským průměrem daří stále o něco lépe. Domnívám se, že je to způsobeno vyspělostí české ekonomiky, která se v mnoha aspektech přibližuje ekonomikám západním. V Evropě o přežití kvůli nesplaceným pohledávkám bojuje více jak každá sedmá společnost, v Chorvatsku dokonce každá čtvrtá. Opožděné platby nejvíce ohrožují podnikání ve východních zemích, kde se situace oproti loňskému roku zhoršila“, říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Většina firem se snaží získané peníze využít na uhrazení vlastních dluhů

České společnosti se proti neuhrazeným fakturám brání především včasnou fakturací (79 %), nebo správným nastavením upomínkového procesu ve vymáhání (60 %). Návratnost peněz si firmy zajišťují také prostřednictvím spolupráce s externí společností specializující se na poskytování inkasních služeb (67 %).

Vymožené finanční prostředky pak využívají majitelé především k úhradě vlastních dluhů (69 %), a to dokonce více než ve zbytku celé Evropy. Podle Vachela je hlavním motivem snaha se připravit na recesi. Dále finance investují také do vytváření nových pracovních míst (43 %), nebo na výzkum a vývoj (30 %). „Investice do výzkumu a vývoje mohou firmám přinést konkurenční výhodu po stránce úspor, v inovativních produktech, nebo i v zachycení trendu a rozvoji nových technologií. Společně se snížením dluhové zátěže se tyto investice mohou značně vyplatit v případě krize, a to za předpokladu, že je firmy směřují do správných oblastí,“ uzavírá Vachel.

O průzkumu:  

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2019. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  

 

Vytisknout

Firmy zpřísňují své platební podmínky

Pětina účtů za zboží a služby je v letošním roce zaplacena se zpožděním. Přestože se počet poctivě platících zákazníků v Evropě i Česku nepatrně zvýšil, prodloužila se doba, po kterou společnosti čekají na uhrazení nezaplacených účtů. Evropské firmy čekají průměrně 21 dní na vyrovnání závazků, tedy o dva dny déle než v předchozím roce. Podle mezinárodního průzkumu platební morálky pro EOS Group očekává v dalších dvou letech řada evropských společností zhoršení platební morálky zákazníků. Majitelé se proto brání zaváděním přísnějších opatření.

Počet evropských neplatičů se snížil zejména v západní Evropě. Ve východní Evropě zůstává přibližně stejný. Nejhůře je na tom Slovensko s 24 % pozdě uhrazených plateb, na opačné straně východní Evropy stojí Česko s Chorvatskem s 19 %. Nejlepší disciplínu z celé Evropy mají zákazníci v Německu (14 %). „Vývoj platební morálky je odrazem dosavadního pozitivního ekonomického vývoje v Evropě. Očekávané zpomalení ekonomiky v následujících letech však motivuje věřitele ke zpřísňování svých nastavení směrem ke klientům,“ podotýká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. 

O průzkumu:  

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2019. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  

 

Vytisknout

Češi hradí dluhy nejrychleji za šest let

V prvním pololetí roku 2019 vzrostla průměrná částka, kterou čeští dlužníci věřitelům hradí, o 22 procent. Stále více zadlužených se podle odborníků na inkaso staví k vyrovnání svých závazků čelem, důvodem je zlepšující se situace v jejich peněženkách. Problémem zůstávají nedobytné pohledávky chronických dlužníků. Z půlročních statistik inkasní agentury EOS KSI také vyplývá, že z jednotlivých regionů si oproti loňsku výrazně polepšila Vysočina. Nejhůře splácejí lidé z Ústeckého kraje.

Od roku 2014 roste průměrná částka, kterou dlužníci posílají na úhradu dluhů ze svých příjmů. V prvním pololetí 2019 činí tato inkasovaná částka 2700 Kč, čímž narostla o 40 % oproti průměru předešlých pěti let. „Na zvýšení částky se mimo jiné podepisuje hospodářská situace a navyšování mezd v českých domácnostech,“ hodnotí Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI, a doplňuje: „Sledujeme ale prohlubující se rozdíl mezi ženskými a mužskými dlužníky. Mužům se daří splácet o 600 korun více.“

Oproti předchozímu roku se zlepšila také disciplína při splácení. Splátkové kalendáře dodržuje meziročně o 12 % dlužníků více. Naopak ve sjednávání splátkových kalendářů jsou dlužníci obezřetnější, jejich počet se meziročně snížil o desetinu . „Vyšší snaha řešit závazky v mimosoudní fázi je důsledkem lepší platební morálky u sjednaných splátkových dohod, nicméně nižší ochota sjednávat splátkovou dohodu ukazuje na limity, kterým někteří dlužníci čelí. Vidíme za tím tedy spíše platební neschopnost, než platební nevoli. Kdo měl v této ekonomicky přívětivé době snahu začít řešit své dluhy, ten už v tomto směru začal nějaké kroky podnikat,“ vysvětluje Vladimír Vachel.

Výrazně se polepšila Vysočina

Výrazné rozdíly ve splácení představují jednotlivé regiony. Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Vysočina (3777 Kč) a Zlínský kraj (3749 Kč). „Konkrétně u Vysočiny došlo k překvapivému skoku. Za rok 2018 měla vůbec nejhorší platební morálku, nyní patří mezi top regiony s Prahou a Pardubickým krajem,“ komentuje Vachel. Naopak nejpomaleji dlužníci splácí v Ústeckém kraji (1767 Kč).

„Čím dál více se ukazuje, že proklientský přístup je nutné aplikovat i v rámci inkasa pohledávek. Pro úspěšné vymožení pohledávek je důležité nabízet velkou řadu komunikačních kanálů a také neustále rozšiřovat paletu platebních možností, které dlužníci pro úhradu svých závazků mohou využít,“ uzavírá Vladimír Vachel.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 120 zemích světa.

Vytisknout

Zásadní investice do IT řešení

Každá druhá firma chce zásadně investovat do IT řešení při vymáhání svých pohledávek

Technologický pokrok je jedním z hlavních témat v oblasti vymáhání pohledávek v příštích dvou letech. To ukazuje průzkum platební morálky uskutečněný pro společnost EOS v 17 zemích Evropy a 3 400 podnicích. Využití umělé inteligence v komunikaci s dlužníky plánuje do dvou let každá sedmá společnost. Podle obchodníků zlepšují platební morálku také digitální způsoby plateb, zákazníkům je ale nabízí méně než třetina z nich.

Udržet krok s technologickými novinkami ve vymáhání pohledávek považuje za nutné polovina evropských firem. Třetina majitelů předpokládá, že jejich podniky budou muset více investovat do IT řešení. Česká republika přitom patří v plánovaných investicích ke špičkám. 45 % českých společností chce v následujících dvou letech zásadně investovat do nových technologií ve vymáhání. České podniky v investicích předbíhají jen ty německé (51 %).

Podle výzkumu chystá 14 % firem zapojení umělé inteligence ve vymáhání nezaplacených faktur (v ČR 13 %). „Budoucnost v komunikaci s dlužníky vidíme právě ve využití umělé inteligence. V Německu umělou inteligenci již úspěšně využívají a výsledky jsou impozantní. Výsledky jednoho z obchodních partnerů hovoří za vše – nárůst úspěšnosti vymáhání o 24 % při současném poklesu nákladů o 90 %. Komunikace prostřednictvím umělé inteligence automatizuje seznam inkasních kroků a proces nastavuje pro každého dlužníka zvlášť. V Česku plánujeme prvky umělé inteligence zapojit letos,“ říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Rozdíly v zapojení umělé inteligence Evropě jsou přitom značné. Mezi digitální lídry patří jednoznačně Německo (25 %).

Digitální způsoby plateb zlepšují platební morálku

S platební morálkou souvisí i to, jaké možnosti platby zákazníci mají. „Věříme, že přizpůsobení se novým platebním metodám usnadní komunikaci, sníží chybovost transakcí a celkově zrychlí platby za zboží a služby,“ hodnotí Vachel. Zavádění nejrůznějších typů online plateb, jako jsou elektronické peněženky, online převody, mobilní platby či kryptoměny, je ale podle průzkumu v Evropě pomalé. Digitální platby nabízí 29 % firem (v ČR 26 %). Mnoho manažerů se přitom domnívá, že s jejich příchodem se počet zpožděných či nezaplacených pohledávek sníží. 
 

O průzkumu: 
Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2018. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  


EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě více než 60 společností působících ve 26 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 180 zemích světa.

 

Vytisknout

Polovina dlužníků v Čechách nemá z čeho dluhy splácet

Šestina plateb za nakoupené zboží či služby nedorazila letos k obchodníkům včas nebo vůbec. Z aktuálních výsledků celoevropského průzkumu platební morálky pro společnost EOS KSI navíc vyplývá, že více než dvě třetiny českých dlužníků neměly v době pořízení na danou věc peníze. Polovina je v platební neschopnosti nebo neplatí úmyslně.

K zadluženosti české spotřebitele nejčastěji vede krátkodobý nedostatek peněz (69 %). „Stále je mezi námi dost těch, kteří se cítí být po ekonomické stránce neohroženi, žijí přítomností a nemají potřebu vytvořit si rezervu. A to přesně do té doby, dokud nepřijde první větší rána a zásah do jejich rozpočtu. Tento typ dlužníků ale většinou dluh dříve či později uhradí,“ popisuje své zkušenosti Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI. Opožděné platby chodí v Čechách v průměru 16 dní po splatnosti, tedy 40. den.

Polovina neplatičů (52 %) se potýká se složitou finanční situací. „Tito lidé mívají více pohledávek, ale své příjmy využívají nezřídka na jiné věci, než je vypořádání dluhů. Ověření solventnosti spotřebitele je tak v dnešní době pro každého obchodníka nezbytná prevence, stejně tak jako průběžná kontrola splácení,“ dodává Vachel.   

Češi na třetím místě v úmyslném neplacení

Chování dlužníků se v různých zemích liší. V západní Evropě se kromě krátkodobého výpadku peněz na platby často i zapomíná (53 %). Nejvíce takových případů hlásí Velká Británie (61 %) a Francie (60 %). Ve východní Evropě je naopak více případů, kdy lidé neplatí úmyslně (37 %). Česká republika je v tomto nechvalném řebříčku dokonce na třetím místě (42 %).

O průzkumu: 

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2018. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě více než 60 společností působících ve 26 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 180 zemích světa.

Vytisknout

Nesplacené pohledávky nutí obchodníky zdražovat

Každá osmá firma v Čechách bojuje o svoji existenci kvůli neplatičům

 Pětina všech plateb v Evropě není uhrazena včas, některé pohledávky zůstávají zcela nevratné. Nejčastěji na to firmy doplácí ztrátou zisku či nedostatečnou likviditou a dostávají se tak samy do finančních potíží. Ohrožení bankrotem v důsledku platební neschopnosti pociťuje 12 % tuzemských společností. Každá sedmá dokonce zvedá ceny, aby tím nahradila ušlé zisky, jak vyplývá z výsledků celoevropského průzkumu platební morálky pro společnost EOS KSI.

Kvůli fakturám, které zákazníci za zboží či služby neplatí včas nebo dokonce vůbec, se firmy dostávají do potíží s vlastní likviditou. V Evropě v loňském roce nebyla uhrazena v termínu každá pátá faktura. V důsledku toho pak 42 % dotázaných společností vykázalo snížení zisku a 38 % přiznalo problémy s peněžními toky. Důvody pozdních plateb jsou uváděny různé, firmám se například moc nevyplácí poskytovat dodavatelské úvěry.

 „Nesplácené pohledávky jsou pro firmu nedobrovolně pořízená aktiva, kterým se navíc často nevěnuje odpovídajícím způsobem. Pokud na proplacení faktur společnost čeká dlouho, ohrožuje to její likviditu. Může tak nejen ztratit schopnost investovat do svého dalšího rozvoje, ale i hradit vlastní náklady na provoz. První, kde se krátí, jsou platby dodavatelům následované často platy zaměstnanců. V takovém případě může dojít ke ztrátě obchodního potenciálu firmy, k redukci pracovních míst a v nejhorším případě může dojít k jejímu úpadku,“ komentuje Vladimír Vachel, jednatel inkasní společnosti EOS KSI. Bankrotem z důvodu nezaplacených faktur je letos ohrožena každá osmá tuzemská společnost. Pokles investic vnímá 17 % firem s pohledávkami.

 Vymožené peníze firmy dále zhodnocují 

Návratnost peněz si společnosti zajišťují navyšováním cen, ale i prostřednictvím spolupráce se specialisty. V Evropě více než jedna ze tří společností (37 %) spolupracuje s profesionálními inkasními agenturami. V České republice je to 34 % firem. Návratnost příjmů při takové spolupráci představuje pro české podniky přibližně 8 % z ročního výnosu. Peníze získané zpět pak majitelé investují do expanze (29 %), vývoje a výzkumu (32 %), nebo je zhodnocují na finančních trzích (32 %).

 „Jako preventivní opatření proti neplatičům mohou sloužit i zálohové platby, které stále ještě nejsou ve většině evropských zemích dostatečně využívány. Zatím také sledujeme větší pasivitu vůči metodám digitálních plateb. Jejich výhod jsou si podnikatelé vědomi, v jejich zavedení jsou nicméně stále nečinní. Neposledně doporučujeme více prověřovat bonitu budoucích odběratelů před vlastní dodávkou na fakturu,“ doplňuje k tématu Vachel.

O průzkumu:  

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2018. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 120 zemích světa.

Vytisknout

Rychlost splácení dluhů je nejvyšší za 5 let

Dluhy splácíme nejrychleji za posledních 5 let

Zadluženým Čechům se daří dluhy splácet nejrychleji od roku 2014. V první čtvrtině letošního roku vzrostla průměrná částka, kterou z nesplacených pohledávek dlužníci hradí, o 11 % na 2 183 Kč. Lidé také poctivěji dodržují splátkové dohody. Jak vyplývá z čtvrtletních statistik inkasní agentury EOS KSI, nejspolehlivější jsou aktuálně dlužníci z Plzeňského kraje, nejméně pak obyvatelé Vysočiny.

Celkově letos narostla průměrná částka, kterou z nesplacených pohledávek dlužníci hradí, o 220 Kč. „Příčinu dalšího růstu průměrné inkasované částky vidím nejen v ekonomickém rozkvětu, ale i ve zlepšující se komunikaci a práci s každým dlužníkem. Společně vyhodnocujeme jejich situaci a vytváříme splátkové dohody na základě reálných možností konkrétního dlužníka,“ říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Mezi kraje s nejvyšší průměrnou splátkou patří Praha (2 796 Kč) a Liberecký kraj (2 530 Kč), nejméně naopak splácí obyvatelé Karlovarského kraje (1 374 Kč). Ze statistik vyplývá, že muži hradí měsíčně v průměru o 153 Kč více než ženy. Zároveň mají ale větší problém s dodržováním splátkových dohod. Ženy jsou naopak ochotnější sjednávat splátkové kalendáře a začít své dluhy řešit.

Výrazné rozdíly napříč Českou republikou přetrvávají v dodržování splátkových dohod. Nejméně zodpovědní jsou aktuálně dlužníci z Jihočeského kraje (31 % dlužníků zde dodržuje splátkové dohody) a Vysočiny (28 % dodržuje splátkové dohody). V prvním čtvrtletí si na první místo naopak polepšili lidé z Plzeňského kraje (z 31 % na 45 %). „Dlužníkům napříč kraji doporučujeme, aby stávající dobré období využili ke snížení svých závazků a do období očekávaného zpomalení ekonomiky vstupovali jen s dluhy, které budou schopni hradit i s nižšími příjmy,“ uzavírá Vachel.

 

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 120 zemích světa.

Vytisknout

O GDPR neví pětina českých firem

Také v obavách jsme na špičce Evropy

25. května 2018 vychází v platnost nové nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů neboli GDPR. V Česku ale pětina firem o novince neví nebo netuší, co pro ně znamená. To je vůbec nejhorší výsledek ze zkoumaných evropských zemí, na které se nařízení vztahuje. Jak vyplývá z aktuálního průzkumu EOS Group v 17 evropských zemích, GDPR je „velmi relevantní“ jen pro třetinu českých společností. Zároveň se nejvíce z celé Evropy nařízení obáváme. 43 % firem předpokládá dokonce změnu obchodního modelu.

Ze všech dotázaných českých firem pouze 33 % uvedlo, že se jich GDPR výrazně týká, což je s Bulharskem nejméně v Evropské unii. O GDPR v ČR dokonce neslyšelo 21 % společností. Celkově je GDPR „velmi relevantní“ pro 41 % evropských firem, přičemž nejintenzivněji se téma podle průzkumu dotýká společností v Dánsku (74 %). V porovnání s východní Evropou si na tom v otázce připravenosti na nové nařízení lépe stojí ta západní.

„K nelichotivým výsledkům českých firem dochází pravděpodobně v důsledku nízké osvěty v počátku zavádění GDPR. Ve společnosti zkrátka nevznikl dojem o celkové potřebě ochrany dat,“ reaguje na současnou situaci Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI, a dodává: „Chybou bylo, že se komunikace tématu v podstatě přenechala komerčním subjektům – poskytovatelům školení a poradenství. To celou situaci na trhu značně polarizovalo. Synonymy k pojmu GDPR se stala slova sankce a pokuta a vlastní přínos nařízení zcela zapadl.“

O GDPR mají firmy nejméně informací, ale nejvíce obav

Více než polovina českých firem (53 %) předpokládá, že bude muset změnit interní systémy. Téměř dvě třetiny (61 %) znepokojuje větší byrokracie a 43 % firem se obává o svůj obchodní model. Společně s Rumunskem se firmy v Česku nejvíce shodují v tom, že kvůli GDPR budou muset navýšit počet zaměstnanců.

Tuzemské firmy pak ohledně tohoto nařízení trápí především nutnost zabezpečení dat, čímž se v této otázce řadí na nejvyšší příčku ve východní Evropě. „Obava z důkladnějšího nastavení oprávnění a ochrany dat při jejich zpracování může naznačovat dosud nesprávné nakládání s osobními údaji u některých firem, popřípadě jejich vědomé využívání nesprávným
způsobem,“ uzavírá Vladimír Vachel.

 

O průzkumu:

Skupina EOS realizovala průzkum o nařízení GDPR ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Dánska, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo v období od ledna do března 2018 dotazováno 200 firem.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 120 zemích světa.

Vytisknout

Každá pátá faktura není v Česku zaplacená včas

Počet neplatičů v Evropě se snížil

Platební morálka v Evropě se od roku 2014 zlepšuje. Počet pozdě uhrazených nebo nezaplacených faktur se snížil z 23 % na 21 %. Nejvýrazněji vnímají zlepšení firmy ve Východní Evropě, přičemž zákazníci z České republiky (20 % neplatí včas) se letos společně s Poláky (21 % neplatí včas) řadí k těm rychlejším. V západní Evropě v poctivosti dominuje Dánsko (15 %). Průměrné zpoždění plateb je letos 20 dní po splatnosti. To a mnohem více přináší další ročník mezinárodního průzkumu platební morálky pro inkasní agenturu EOS KSI.

Nejméně zodpovědní zákazníci jsou na západ od nás ve Velké Británii (25 %), na východ od nás na Slovensku (27 %), v Rumunsku (26 %) a v Řecku (26 %). Nejlepší platební disciplínu vykazují letos zákazníci v Dánsku (15 %) a Rusku (5 %*). „Vliv na platební morálku mají také termíny pro splatnost faktur – čím delší dáte zákazníkovi prostor k prodlevám, tím větší je pravděpodobnost nezaplacení například z důvodu zapomenutí. Evropské firmy letos přistoupily ke snížení splatnosti na 34 dní, nejvýrazněji pak v sektoru B2C na 23 dní. České společnosti naopak splatnosti prodloužily, což se jim z dlouhodobého hlediska může vymstít,“ dodává Vachel.

* Data získaná v Rusku byla značně ovlivněna legislativními změnami a proběhlou ekonomickou recesí, pro srovnání je nevyužíváme. 

Zákazníci platí tři týdny po splatnosti

Firmy vidí budoucnost optimisticky

Evropské společnosti jsou letos pozitivnější než loni. „Dobrá nálada zavládla především ve východní Evropě, kde zlepšení platební morálky čeká až 27 % firem, v Česku 25 %. Výzkum mezi evropskými podnikateli tedy nesignalizuje ekonomické problémy v blízké době,“ uzavírá Vachel. Průměrně zlepšení očekává každá čtvrtá firma v Evropě. Výjimkou je Německo, kde je pětina firem ohledně budoucího vývoje platební morálky skeptická.

 

O průzkumu: 

Skupina EOS realizovala průzkum platební morálky ve spolupráci s Kantar TNS na jaře roku 2018. Dotázala se v segmentu B2B a B2C ve 3 400 firmách ze 17 evropských zemí (Německa, Velké Británie, Francie, Belgie, Švýcarska, Ruska, Polska, Španělska, Dánska, Rumunska, Řecka, Bulharska, Chorvatska, Slovinska, Maďarska, České republiky a Slovenska). V každé zemi bylo 200 firem dotazováno na všechny aspekty spojené s platebními transakcemi a obecně na ekonomické trendy v dané zemi.  

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě více než 60 společností působících ve 26 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 180 zemích světa.

Vytisknout

Splácení dluhů loni zpomalilo

V roce 2017 klesla průměrná částka, kterou z nesplacených pohledávek dlužníci hradí, o 14 % na 2088 Kč. Ačkoliv se platební morálka zadlužených Čechů od roku 2014 do loňského roku zlepšovala, podle odborníků ze sektoru inkasa pohledávek je aktuálně na svém maximu a výhledově očekávají pokles. Nejvyšší úspěšnost splácení dluhů mají obyvatelé Prahy, nejhůře pak na tom jsou lidé z Jihočeského kraje. Vyplývá to z celoročních statistik inkasní agentury EOS KSI.

Průměrná realizovaná splátka závazku klesla loni o 340 Kč. K mírnému zlepšení došlo u žen. „Ačkoliv u některých dlužníků loni narostla schopnost a ochota uhradit svůj dluh najednou, celkově splácení pohledávek mírně zpomalilo. Vysvětlujeme si to tím, že platební morálka loni narazila na své maximum. V letošním roce očekáváme spíše klesající tendenci. Situaci Čechů ovlivní jak růst úrokových sazeb, tak postupné zvolňování tempa ekonomiky,“ hodnotí Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI.

Výrazné rozdíly jsou napříč dlužníky z různých krajů České republiky. V ochotě domluvit se na platbách propadají zejména dlužníci z Karlovarského a Moravskoslezského kraje. Zde je vůle sjednat dohodu nižší až o čtvrtinu oproti průměru ostatních krajů.

Nejlepší disciplína v následném dodržení takto sjednaných splátkových dohod je v Praze a na Vysočině (38 % dlužníků zde dodržuje splátkové dohody) oproti nejhorší morálce ze Zlínského (26 %) a Jihočeského kraje (25 %). Prvenství zůstává Praze i ve výši realizovaných splátek (průměrná úhrada je 2 282 Kč), naopak nejnižší splátky jsou ochotni hradit obyvatelé Libereckého kraje (průměrná úhrada je 1 781 Kč).

„Domácnosti i firmy by se měly připravovat na možný pokles ekonomiky, a tedy i zhoršení jejich situace. Podnikům radíme si své pohledávky zajistit co nejdříve. Dlužníkům naopak doporučujeme nové závazky přijímat jen velmi obezřetně a ty stávající vyrovnávat po větších částkách. Zejména je vhodné vytvářet rezervy pro případ poklesu příjmů,“ uzavírá Vladimír Vachel.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 120 zemích světa.

Vytisknout
Zobrazit více