Deset let po krachu Lehman Brothers: jak se z toho mohou firmy poučit

Bankrot investiční banky Lehman Brothers před deseti lety spustil jednu z největších finančních krizí v historii. Její dozvuky jsou patrné ještě dnes. Platební neschopnost této banky odstartovala globální řetězovou reakci. Platí, že nesplněné závazky a opožděné platby mohou způsobit dominový efekt, který může ohrozit samotnou existenci firem. To ale není důvod nechat se tím paralyzovat, vždy existují preventivní opatření, která se dají přijmout.

Studie
Payment defaults: More and more home owners got behind with their payment installments or were no longer able to service their loans at all.

Podívejme se na 15. září 2008. Co se tehdy stalo? Americká banka Lehman Brothers vyhlásila bankrot. Stejně jako jiní věřitelé investovala mnoho peněz do trhu s nemovitostmi. Kolaps však nezavinila jen realitní bublina v USA, ale bankéři, kteří úmyslně příliš mnoho riskovali. Například američtí občané dostávali půjčky, přestože nesplňovali obecné standardy úvěryschopnosti. Banka navíc neplnila běžnou praxi ponechat zjevné riziko nedodržených závazků na své straně, ale podstupovala riziko dál na investory. Rizikové hypotéky byly slučovány a prodávány dál. Majitelům domů, jenž nemohli dále splácet své hypotéky, byly i nadále poskytovány nové půjčky. Banky tak mohly prodávat stále více větších úvěrových balíků, které si ale už nikdo nemohl dovolit. Jednalo se o miliardový trh či jak dnes říkám milionová bublina. Fiasko na sebe nenechalo dlouho čekat. Další a další vlastníci domů byli pozadu se svými splátkami nebo nebyli schopni splácet vůbec. Banky již nedostávaly další kapitál od investorů a firmám nebyly poskytovány nové úvěry. Krok za krokem se uvolňovala katastrofa, který se rozvinula do globální finanční a ekonomické krize. Podle hrubého odhadu způsobil krach Lehman Brothers a následné eskalace ztráty ve výši několika bilionů eur a nepříznivě ovlivnil životy milionů lidí.

Opožděné platby v evropských firmách: jeden krok od Lehman Brothers?

Evropské firmy mohou z úpadku banky Lehman Brothers vyvodit užitečné závěry. V širším kontextu byla spouštěčem platební neschopnost banky. V užším kontextu se řetězová reakce spustila již pozdními a nedodrženými splátkami dluhů ze strany vlastníků domů. Pro firmy představují nezaplacené účty riziko, které může potenciálně vyústit až v platební neschopnost. Samozřejmě ne vždy je výsledkem kolaps celého ekonomického systému. V první řadě má ale  krach společnosti vážné dopady na individuální kariéru a živobytí majitelů společnosti a jejích zaměstnanců. To se přirozeně odrazí také na ekonomice. Když si představíme scénář, v němž 14 procent všech společností v zemi vyhlásí bankrot, je okamžitě zřejmé, že to spustí sestupnou spirálu. Podle dat Německého institutu pro aplikované insolvenční právo (the German Institute for Applied Insolvency Law) nefunguje žádný národní účetní systém, který by zohledňoval ztráty související s bankroty, avšak roční odhad se pohybuje v řádu stovek miliard eur.

Payment defaults also result in the loss of jobs.

Opožděné a nesplácené platby mají různé důvodů. Podle „ Průzkumu platební morálky EOS 2018" uvádí společnosti v západní a východní Evropě jako hlavní důvod chybějící platby od svých zákazníků (56 procent) a využívání spotřebitelských úvěrů (52 procent). Cizí bankroty (41 procent) jsou pak třetí nejčastěji zmiňovaný důvod. Zmíněný krizový scénář si lze reálněji představit v souvislosti s informací, kdy celých 14 procent evropských firem potvrdilo, že již zažily ohrožení své existence v důsledku pozdních či neuhrazených pohledávek.

Co by se měly společnosti naučit?

Kromě negativních důsledků, které kolaps následovaly, přinesla krize i ponaučení. Po krachu byl finanční sektor mnohem striktněji regulován, aby se rok 2008 již neopakoval. Tato opatření zahrnují pravidelné zátěžové testy a banky jsou nuceny být lépe připraveny na krize. V souvislosti s tím, si musí banky držet silnější kmenový kapitál a uplatňovat přísnější direktivy pro likviditu. Dále je tu regulační pravidlo „Volcker Rule“ omezující spekulace. V EU byla vytvořena bankovní unie pro větší ochranu daňových poplatníků v době krize.

Reason for the collapse of banks: lack of credit checks for granting loans.

Skutečným důvodem, který vedl ke kolapsu, byla nedostatečná odpovědnost na straně bank z hlediska ověřování úvěryschopnosti zákazníků při poskytování úvěrů. Banky navíc zavíraly oči před rizikem nesplácených úvěrů a za účelem rychlého výdělku, postupovaly odpovědnost za tyto úvěry dál. Právě tyto poznatky by měly společnosti využít.

Podnikatelé by měli rychle reagovat na opožděné a neuhrazené platby vůči svým zákazníkům. Jinak se mohou sami záhy ocitnout ve finančním zmatku v důsledku dominového efektu. Samozřejmě, že zákazník je pán. Ale co se stane, když pán (či paní) neplatí? Každá pátá firemní faktura vystavená v Evropě je uhrazena pozdě. Průzkum ukazuje, že firemní zákazníci platí velmi pozdě v 18 procentech případů, zatímco fyzické osoby (konzumenti) zaostávají s platbami v 15 procentech případů. V závislosti na typu zákazníka by měly firmy přijímat vhodná opatření, např. vybírat takový způsob platby, kdy je nižší riziko prodlení. Další opatření jakými jsou přísné požadování úvěrové zprávy při posuzování žádosti o úvěr před poskytnutím platby na účet a rutinní kontroly bonity stálých zákazníků mohou včas upozornit na rizika. U zpožděných plateb se pak doporučuje okamžité rozesílání upomínek. V případě nejhoršího scénáře dává smysl obrátit se na profesionály zajišťující správu pohledávek.

It is important for business owners to react quickly to payment delays and defaults on the part of their customers.

To se už nemůže opakovat. Chyba!

Globální ekonomika vyvázla z krize s naraženými žebry a monoklem. Díky striktnějším regulacím je na dobré cestě k zotavení. Finanční svět posílil svůj imunitní systém a rok 2008 už se nebude opakovat. Naneštěstí toto neodpovídá dnešnímu stavu věcí, neboť podle obchodních zpráv opět dochází k znepokojivému vývoji. Přísnější kontroly a regulace, po kterých se tak hlasitě volalo, ještě nebyly plně implementovány, natož aby byl vidět jejich efekt, a první hlasy požadující deregulaci již začínají sílit. Prezident Donald Trump slíbil osvobodit banky od přílišné regulace, aby tak stimuloval ekonomiku.

Můžeme jen doufat, že evropské firmy budou brát seberegulaci v podobě efektivního risk managementu dostatečně vážně a pokud dojde na nejhorší, budou spolupracovat s odborníky z oblasti správy pohledávek.

Vytisknout